Článek
Hned čtyři různé možnosti, o kolik by mohli dostat přidáno pracovníci ve státní sféře, představili ministři na úterním jednání s odboráři.
Jako nejschůdnější se rýsuje varianta, že stát přidá všem. Tedy jak pracovníkům, kterým byly letos platy zmrazeny, tak i těm, kterým se přidalo. Ovšem nešlo by o dorovnání o inflaci. Ta dosáhla v dubnu meziročně 14,2 procenta.
Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů, to označil za variantu, nad kterou by šlo diskutovat. Po jednání se k této variantě klonil před novináři i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Dalšími návrhy bylo zvýšit plat jenom u pracovníků, kterým byly platy letos zmrazeny. Variantou je i přidat oběma skupinám, ale rozdílně. A pak možnost dorovnat všem platy o inflaci. To je varianta, která se nejvíce líbí odborářům, ale nejméně ministrům.
Bednář pro Seznam Zprávy uvedl, že by za toto řešení byl rád, ale podle něj nepřejde přes šéfa státní pokladny Zbyňka Stanjuru (ODS), který se jednání zúčastnil stejně jako ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
„Rádi bychom byli posly dobrých zpráv, ale musíme se vyrovnávat se situací, že to je zatížení rozpočtu. Jsou to peníze daňových poplatníků,“ zmiňoval po jednání ministr Jurečka. Nechtěl ani upřesnit, jestli by se zvyšovaly pracovníkům tarify nebo odměny.
I dorovnání inflace je málo
Dorovnání platů o inflaci vyčíslil Marian Jurečka na zhruba 20 miliard korun. Zmínil také, že vláda nechce dělat kroky, které dál roztočí inflaci.
Odbory ovšem nebyly zcela spokojeny ani s možností navýšit platy o inflaci.
„Jedno řešení je takové, že by došlo k propadu reálných platů všech zaměstnanců, a druhé řešení, že by došlo k hlubokému propadu. Takže vláda nepřišla s žádným stanoviskem, které by pro nás bylo akceptovatelné,“ komentoval jednání Pavel Bednář. Argumentuje tím, že i dorovnání inflace a tedy nárůst platů pro některé až o 15 procent by stejně znamenalo propad reálných příjmů.
„Pokud bychom chtěli zachovat reálné příjmy, tak bychom museli jít ještě výš, než je tato varianta,“ doplnil Bednář.
Šéf odborové centrály Josef Středula před novináři uvedl, že spokojený není s žádnou variantou, z jeho pohledu je průchozí pouze možnost dorovnání inflace. „Všechny další varianty jsou horší a ještě horší,“ reagoval Středula a zmínil, že požaduje přidání přímo do tarifů a nikoliv do odměn. Na středu proto svolává jednání odborářů ve státní správě.
Předchozí jednání odborů a ministra práce Mariana Jurečky ohledně zvyšování platů ve státní sféře proběhlo na konci května bez jasného výsledku.
Před úterním jednáním řekl Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů, že už neočekává, že by jednání bylo opět neplodné. „To by bylo opravdu o tom vstát od stolu, odejít a připravit protestní akce. Myslím, že se bude o něčem jednat,“ řekl předseda Seznam Zprávám.
Průměrný plat: 44 782 korun
Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Polovina z nich vydělávala bezmála 42 tisíc korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44 782 korun.
Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent.
Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Konkrétní zaměstnankyně na úřadech práce, které pracují na přepážkách, pro Seznam Zprávy upozorňovaly, že se jejich platy pohybují pod třiceti tisíci korunami v hrubém a kvůli zdražování je pro ně stále složitější s penězi vycházet. Dubnová inflace meziročně vzrostla o 14,2 procenta.
Právě odbory na úřadech práce proto začátkem května na pět dní vyhlásily stávkovou pohotovost. Tu odvolali ve chvíli, kdy získaly konkrétní termín jednání s ministrem práce.
