Článek
Dezinformacím v Česku i loni vévodila pandemie covidu-19. Vyplývá to z analýzy největších dezinformačních webů, kterou provedlo Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty.
V nejoblíbenějších tématech dezinformátorů se už třetí rok po sobě drží i útoky na Bezpečnostní informační službu (BIS) a jejího ředitele Michala Koudelku.
Za největšího dezinformátora loňského roku označily Evropské hodnoty Petra Hájka, někdejšího mluvčího prezidenta Václava Klause. Trendem loňského roku pak byli i vládní představitelé šířící dezinformace, mnohdy však neúmyslně.
Weby se podle analýzy více profesionalizují a také se více propojují se svými čtenáři, které vyzývají k akcím. To se ukázalo v roce 2021 na několika demonstracích před Poslaneckou sněmovnou, kdy lidé odmítali očkování či pandemický zákon.
„Dezinformátorům se podařilo lidi přesvědčit i k tomu, aby nedodržovali protiepidemická opatření, obtěžovali lékaře nebo nadávali pracovníkům očkovacích center,“ vysvětluje analýza.
Sledované dezinformační weby
2021 – 46 webů, 195 238 článků (průměr 16 270/měsíc)
2020 – 52 webů, 195 853 článků (průměr 16 321/měsíc)
2019 – 41 webů, 181 317 článků (průměr 15 110/měsíc)
Kritéria pro zařazení do přehledu dezinformačních webů:
- šíří a podporuje proruské dezinformační narativy nebo dezinformace o koronaviru,
- prokazatelně šíří dezinformace nebo neodlišuje komentáře od faktických článků a názory prezentuje jako nezpochybnitelná fakta,
- průměrná měsíční návštěvnost překročila dva tisíce,
- průměrný počet publikovaných článků za měsíc překročil číslo pět.
Zdroj: Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty
Typickým příkladem šíření dezinformací ze strany představitele státu byl rozhovor prezidenta Miloše Zemana pořízený po zveřejnění kauzy Vrbětice.
Pro připomenutí: hlava státu tehdy uvedla, že existuje hned několik vyšetřovacích verzí výbuchů muničních skladů ve Vrběticích, za kterými podle tuzemských vyšetřovatelů stáli agenti ruské vojenské rozvědky GRU.
„To objektivně nebyla pravda. Bylo naprosto zjevné, že čeští i kremelští dezinformátoři vyloženě na to interview čekali. Ruská agentura TASS o tom tweetovala už minutu poté, co to prezident řekl,“ uvedla analytička Veronika Krátká Špalková, která 150stránkovou analýzu vytvářela.
Rychlá adaptace
Dezinformátorům podle ní nevědomky nahrál i tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO), když se dopustil nešťastného výroku, že šlo o „útok na zboží“, za což se později omluvil.
„To ale bylo dezinformátorům úplně jedno a omluvu nereflektovali. Tento výrok se proto na jejich webech objevoval ještě dlouho poté, co se za něj Andrej Babiš omluvil,“ vysvětlila analytička. Dezinformátorům přispěla i tehdejší ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešová, která podpořila Zemanovu tezi o více vyšetřovacích verzích.
U Vrbětic výzkumníci zpozorovali také trend rychlé adaptace dezinformační scény na nové téma. Zatímco u pandemie covidu-19 podle nich autorům článků trvalo dny a týdny, než se nové situaci přizpůsobili, na Vrbětice dokázali zareagovat v řádu hodin.
„Tisková konference se konala v sobotu ve 20 hodin a už ve 22 hodin jsme viděli první dezinformační články, které se snažily podkopat BIS, že je loutkou CIA a je to vše zinscenované,“ popsala Krátká Špalková.
Kauza Vrbětice, kdy zástupci vlády oznámili, že za výbuchy muničních skladů na konci roku 2014 stála Ruská federace, se v roce 2021 stala po covidu druhým nejoblíbenějším tématem českých dezinformátorů.
Dalšími tématy v TOP 5 pak byly volby do Poslanecké sněmovny, podpora bývalého poslance Lubomíra Volného a bývalé členky Rady České televize Hany Lipovské, útoky na BIS a jejího ředitele Michala Koudelku.
Analýza sleduje také politiky, pod jejichž jmény jsou publikovány články či rozhovory na dezinformačních webech.
„Je však nutné zdůraznit, že část politiků o tom, že je tam něco publikováno s jejich podpisem, ani neví. Jde často o přepisy jejich statusů ze sociálních sítí nebo řečí z Poslanecké sněmovny,“ dodala analytička.
Rozhovory pro Parlamentní listy a Sputnik ovládla SPD, mezi deseti nejčastějšími respondenty bylo šest lidí z tohoto hnutí.
„Profesionalizace“
Výzkumníci sledovali i trendy týkající se provozu webů. Tím největším se stala profesionalizace webdesignu některých největších dezinformačních webů.
„Sledujeme to u webů, které dostatečně vydělávají a mohou investovat do vzhledu tak, aby se podobaly velkým mediálním domům v Česku i v zahraničí. To je matoucí pro lidi, kteří nejsou úplně mediálně zdatní a nechají se jejich vzhledem snadno zmást,“ uvedla analytička.
Jako příklad dala web CZ24.News, jenž se číslem v názvu snaží imitovat web veřejnoprávní televize ČT24 a barevně zase navazuje třeba na americkou CNN či britské BBC World News. „Posun je i v tom, že na velkých webech téměř nenajdete pravopisné chyby či strojové překlady. Na to si dávají pozor,“ dodala Krátká Špalková.
Příklad profesionalizace dezinformačního webu.
Analytici sestavili i žebříček pěti největších dezinformátorů z řad nepolitiků. Žebříčku vévodí již zmíněný Petr Hájek se svým webem Protiproud, který patří mezi nejstarší a nejčtenější dezinformační weby. Podle Evropských hodnot má i svoji ruskou verzi.
Na druhém místě skončil ředitel redakce Parlamentních listů Jaroslav Polanský, třetí je provozovatel webu Aeronet Marek Pešl. Za nimi se umístili Ondřej Geršl z webu AC24 a redaktor české verze ruské státní agentury Sputnik Vladimír Franta.
