Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V lednu se ukázalo, že rychlé rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zmrazit financování rozvojové pomoci má přímý dopad na řadu prospěšných projektů v Česku.
Ovšem ani o více jak dva měsíce později se nepodařilo dotčeným organizacím ani českému státu na výpadek zareagovat a najít jiný zdroj.
Od vládních institucí přitom zaznívá slib, že o nových financích se jedná. Situaci probírala Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, řešit ji tak má i Úřad vlády.
„Budeme jednat s Ministerstvem práce a případně dalšími partnery, jak tento výpadek, který může ohrozit realizace mnoha užitečných projektů, které měly pomáhat mnoha zranitelným skupinám, sanovat,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní by mohlo jít o doplňkovou výzvu čerpající z evropských peněz.
Zmocněnkyně přitom jako podklad sesbírala data od více než 40 nevládních organizací. Mluví o tom, že zastavení americké finanční pomoci má dopad napříč mnoha směry.
Právě sesbíraná data mají pomoci Ministerstvu práce a sociálních věcí k hledání řešení. „Očekáváme, že na základě mapování situace proběhnou další jednání i s vládní zmocněnkyní Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a společně povedeme debatu, zda a jak může pomoci například Operační program Zaměstnanost plus,“ reaguje Jakub Augusta, mluvčí Ministerstva práce.
Zmiňuje ale, že všechny projekty financované z programu Zaměstnanosti plus se musí řídit striktními pravidly a projít standardním procesem hodnocení. „Další možností je také využití prostředků v rámci připravované výzvy z Programu švýcarsko–české spolupráce. O konkrétních krocích nicméně rozhodnou až další jednání,“ přidává Augusta další zvažovanou možnost.
Sbírka přinesla jen část potřebných peněz
S výpadkem zhruba 700 tisíc korun se musela vypořádat Organizace pro pomoc uprchlíkům, která mimo jiné pomáhá s tlumočením a doprovodem onkologických pacientů do nemocnic.
Okamžitě se proto rozhodli požádat veřejnost a vyhlásili sbírku. „Z veřejných zdrojů není reálné získat podporu v řádu týdnů, ba ani měsíců. U běžných projektových žádostí trvá posouzení vždy minimálně čtyři měsíce,“ vysvětluje Soňa Spěváková z organizace.
Vybrat od individuálních dárců se podařilo 200 tisíc korun. I tak se proto vypořádávají s celkovým výpadkem zhruba půl milionu korun a museli se rozhodnout pro trvalé změny.
„Stále potřebné služby v terénu jako například právní podpora na ubytovnách, doprovody k lékařům, nebudou fungovat v takové míře jako předtím,“ konstatuje Soňa Spěváková.
Na kurzy profesní češtiny můžou rychle navázat
Zhruba 800 tisíc korun od Američanů zmrazili i Ženskému vzdělávacímu ústavu Brno, dříve známému jako spolek Vesna, který z peněz financoval projekt mířící na posílení lepšího přístupu na trh práce a lepší pracovní podmínky válečných uprchlíků v Česku.
Konkrétně pak organizovali například kurzy profesní češtiny nebo podporovali podnikání.
Projekt měl trvat do dubna, a jeho konec se tak fakticky kryje s 90denním zmrazením americké pomoci. Ani zde proto nechovají velké naděje, že se v práci bude pokračovat.
Ovšem popisují, že díky případně nově nalezeným finančním zdrojům by mohli hned navázat. „Projekt je postavený na základě potřeb našich klientek. Pokud by nám někdo dal peníze, můžeme plynule navázat, poptávka ze strany uprchlic je veliká a určitě bychom pokračovali dál,“ říká Barbora Antonová za Ženský vzdělávací ústav Brno.
Zdůrazňuje, že o výuku profesní češtiny je obrovský zájem.
