Hlavní obsah

Data: Rakovina paměti prorůstá společností. Lék není, pomohou testy i AI

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Nevyléčitelná nemoc s neznámou příčinou a průměrně pár lety života od sdělení diagnózy. Alzheimerova choroba patří mezi největší výzvy budoucnosti.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mluví se o ní čím dál častěji, protože může v budoucnu nadělat mnoho škody.

Alzheimerova choroba. Není proti ní lék, je možné pouze tlumit příznaky.

Než si v tomto článku o chorobě přečtete podrobné informace, vyzkoušejte si svůj odhad: kolik lidí bude mít už brzy diagnostikovaného „alzheimera“.

Demence patří mezi největší výzvy moderní společnosti. V současné době přibývají světoví pacienti tempem přibližně jeden za tři vteřiny. A nejčastější forma je alzheimer.

Alzheimerova choroba je závažné neurodegenerativní onemocnění, které narušuje fungování mozku a postupně vede ke zhoršování kognitivních funkcí, jako jsou paměť, myšlení a úsudek. Příčina tohoto onemocnění dosud není zcela objasněna. I když se nejčastěji vyskytuje u lidí starších 65 let, může postihnout i mladší jedince.

Co se týče pohlaví, výrazně častěji se s nemocí setkávají ženy.

Nemoc se rozvíjí pomalu, její dopady jsou ale pro pacienty i jejich okolí velmi vážné. Jen v České republice se pouze u VZP v loňském roce léčilo téměř 55 tisíc klientů, skoro dvojnásobek hodnoty z roku 2013. A podle výroční zprávy České alzheimerovské společnosti trpělo vloni některou formou demence, včetně Alzheimerovy choroby, možná až 171 tisíc občanů Česka. S tím, jak populace stárne, odhady této společnosti naznačují, že v roce 2050 se bude s demencí potýkat až 297 tisíc lidí.

Pro představu - náklady pojišťovny na tyto pacienty vzrostly za stejné období více než třikrát.

V případě diagnózy se jménem Alzheimerova choroba pak je od odhalení střední délka dožití pouhých šest let. Počet obětí tak dlouhodobě stoupá. Světově se za poslední dvě dekády prakticky ztrojnásobil, podobný nárůst hlásí i Evropa. V Česku toto číslo narostlo během stejného časového úseku osmkrát.

Protože na nemoc není léčba a příznaky umíme pouze zpomalit, je v poslední době velká pozornost zaměřena na včasné odhalení choroby. To přitom není snadné.

Například proto, že „určité zapomínání nepodstatných věcí je ochrannou funkcí mozku, nemůžeme si pamatovat všechny události za celý život,“ vysvětluje v tiskové zprávě VZP gerontoložka Iva Holmerová. „Když je však zapomínání nápadné rodině či okolí nebo v případě, že se opakuje často a nějakým způsobem už vadí, je zapotřebí brát situaci vážně.“

V roce 2016 proto T-Mobile publikoval hru Sea Hero Quest. Účel hry byl pomoci vědcům pochopit mentální proces prostorové navigace, což je jedna z dovedností, které se u pacientů s demencí ztrácejí jako první. Ten se zkoumal tím, jak hráči plnili úkoly, které hra za účelem bádání zadávala.

Hlavním cílem bylo nasbírat velké množství dat od hráčů, což by bylo v laboratorních podmínkách velmi obtížné a časově náročné. Do října 2021 hrálo Sea Hero Quest 4,3 milionu hráčů, což poskytlo data, která by v laboratoři trvalo získat 17 600 let.

Naděje v podobě AI

S včasným upozorněním pomáhá také umělá inteligence. Konkrétně s analýzou lékařských dat, zejména zobrazovacích metod, jako jsou magnetická rezonance (MRI) a počítačová tomografie (CT). Tradiční metody diagnostiky totiž často spoléhají na zkušenost lékaře, který analyzuje snímky a hledá změny v mozkové tkáni, jež mohou signalizovat přítomnost Alzheimerovy choroby.

Ty nejmenší změny ale mohou být obtížně rozpoznatelné. AI dokáže na základě algoritmů strojového učení analyzovat velká množství dat mnohem rychleji a s větší přesností. Algoritmy trénované na obrovských datových souborech jsou schopny identifikovat jemné změny, které by lékař mohl přehlédnout.

Kromě zobrazovacích metod se AI stále častěji využívá i k analýze biomarkerů v krvi, mozkomíšním moku nebo moči. Umělá inteligence dokáže analyzovat velké množství dat z laboratorních testů a identifikovat vzory, které naznačují vývoj Alzheimerovy choroby ještě předtím, než se objeví viditelné příznaky. To by mohlo znamenat revoluci v oblasti včasné diagnostiky, protože současné metody často odhalují onemocnění až v pokročilém stádiu.

AI se také podílí na tvorbě prediktivních modelů, které na základě genetických informací a dalších faktorů dokáží určit riziko vzniku Alzheimerovy choroby u konkrétního jedince. To umožňuje lékařům včas zahájit preventivní opatření nebo léčbu.

Nové testy i léčba

Všeobecný praktický lékař provádí u lidí ve věku od 65 let do 80 let v rámci preventivní prohlídky ve dvouletém intervalu takzvaný Mini-Cog test. Jedná se tedy v podstatě o screening, kdy je testována široká riziková populace ve vybrané cílové skupině, aniž by dané osoby měly příznaky „hledané“ choroby. V období prvního pololetí letošního roku lékaři VZP vykázali 56 600 těchto testů. Za celý rok 2023 bylo praktickými lékaři pro dospělé vykázáno testů téměř sto tisíc, o třetinu víc za rok 2022.

V případě nezvládnutí Mini-Cog testu provádí praktický lékař podrobnější test mentálních funkcí MMSE a pokud ani ten nedopadne dobře, posílá seniora ke specialistům (neurolog, geriatr, psychiatr apod.), kteří diagnózu upřesní. Praktický lékař pak následně zajišťuje návaznou péči o pacienta s demencí. I tato vyšetření jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

I když se alzheimer vyléčit nedá, jeho potenciální průběh může ovlivnit to, jak jsme žili před diagnózou. „U lidí, kteří měli zdravý a aktivní životní styl, je průběh nemoci pomalejší,“ vysvětluje na svých stránkách VZP. „Mozku také prospívá učení se novým věcem, hraní her náročných na pozornost, četba či luštění křížovek.“ Je také dobré připomenout, že fyzická aktivita zvyšuje kondici, a to i mentální.

Alzheimerova choroba

  • Příčiny - Nejčastější příčina demence souvisí s odumíráním mozkových buněk z neznámých příčin.
  • Příznaky - Zhoršení zejména krátkodobé paměti, problémy s vyjadřováním, rozhodováním a časovou orientací. Později: potíže s oblékáním, stravováním či nákupem potravin, pacient bývá často dezorientovaný. V pokročilejší fázi: nedokáže sám přijímat potravu, může mít významné poruchy chování, je zcela závislý na cizí pomoci.
  • Inkubační doba - Nemoc se do konečného stádia rozvíjí obvykle 10–15 let.
  • Léčba - Soustředí se zejména na zmírnění příznaků, používají se zejména kognitiva, léky zlepšující metabolismus a činnost mozku, někdy i antidepresiva.

Další naději pro Seznam Zprávy připomíná ředitelka České alzheimerovské společnosti Martina Mátlová. „S velkou nadějí se díváme na výsledky antiamyloidové léčby; dva preparáty jsou už schváleny v USA anebo Japonsku,“ popisuje možnou cestu. „EMA aktuálně řeší, zda tato léčba bude dostupná i Evropanům. Česko bude muset v případě, že dojde ke schválení léčby, zajistit rovný přístup k léku – bude potřeba zajistit veškeré zdroje (včetně lidských a diagnostických). Domníváme se, že tvůrci zdravotní politiky by se měli na tuto možnost připravovat už nyní.“

Stát by měl podpořit služby

Zmíněná léčba se podle Mátlové týká lidí v časném stádiu nemoci, i nadále v Česku bude velké množství zranitelných lidí, pro něž léčba nebude vhodná, a budou potřebovat další podporu. „Měla by jim například být dostupná paliativní péče,“ upozorňuje ředitelka. „Stát by měl podporovat dostatek sociálních služeb, které umožní co nejdelší setrvání člověka s demencí doma (terénní sociální služby anebo stacionáře), odlehčovací pobytové sociální služby a také pobytové služby. Všechny služby musí být dostupné jak geograficky, tak finančně a musí být v dobré kvalitě.“

Do pomoci se navíc musí zapojovat i rodina. „Role rodinných pečujících v životě lidí s demencí je nezastupitelná, proto i jejich podpora má zásadní význam,“ odpovídá Mátlová na otázku, jakou roli hraje podpora rodin. „Ne náhodou alzheimerovské společnosti před 30 lety vznikaly jako podpůrné organizace pro rodinné pečující. ČALS (Česká alzheimerovská společnost; pozn. red.) a její kontaktní místa poskytují lidem s demencí a jejich rodinám poradenství, některá místa organizují svépomocné/podpůrné skupiny pro rodinné pečující.“

A co jsou největší výzvy v diagnostice a léčbě? „Domníváme se – nemáme pro to ale tvrdá data – že diagnostika by mohla ve větší míře zahrnovat i další postupy, tedy především zobrazovací metody anebo krevní testy,“ říká Mátlová. „Podle našich zkušeností je problematická kapacita specialistů a také dostatek času na sdělení diagnózy a následnou konzultaci po sdělení diagnózy (s odstupem zhruba 3 týdny po sdělení diagnózy), která by měla sloužit k tomu, aby diagnostikovaný a jeho blízký získal odpovědi na všechny otázky, které si optimálně připraví předem.“

Podle odbornice je pro některé lidi s příznaky, které mohou ukazovat na demenci, problematické, že neexistuje léčba, která by demenci zastavila. Nevidí pak důvod, proč za diagnózou jít. „A také nedostatek dat (chybí nám například prevalenční studie), respektive práce s nimi (máme informace o spotřebě péče, z níž dostáváme vlastně jenom základní data), tedy evaluace (s nimi se vůbec nepracuje) a následná úprava politik (hodnotit by se dal například screeningový program u praktiků),“ vypočítává expertka.

Ale situace se podle ní v některých ohledech lepší. Například co se týče povědomí o nemoci. „V praxi se však i nadále setkáváme s tím, že někteří profesionálové stížnosti svých pacientů bagatelizují nebo jim nenabízí vhodné možnosti léčby a podpory,“ dodává. „Možná proto stále existují zájemci o vyšetření paměti v nelékařském prostředí. Těm již od roku 2008 nabízíme ve spolupráci s našimi kontaktními místy ‚měření‘ paměti standardizovanými testy a v případě objektivních potíží s kognicí doporučujeme návštěvu specialisty, který by měl určit diagnózu a zahájit vhodnou terapii.“

Doporučované