Akademici vyzvali ředitele historického ústavu k rezignaci kvůli sexuální aféře

Rady se tak rozhodly v pondělí a dnes informaci zveřejnily na webu instituce. Důvodem je podezření na obtěžování studentek Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, kde Vaněk působí jako vyučující.

Z téhož důvodu podal rezignaci na funkci ve vedení ústavu zástupce ředitele a pedagog univerzity Pavel Mücke. Vaněk a Mücke ČTK dříve řekli, že se cítí nevinní. Aktuální vyjádření Vaňka zjišťujeme.

„Na základě požadavku předsedkyně AV ČR v dopisech ze dne 31. 1. 2023 uskutečnily rada ÚSD a dozorčí rada ÚSD společné zasedání. V zájmu řádného fungování a činnosti ÚSD a v návaznosti na informace přednesené na zasedání oba orgány vyzývají ředitele ÚSD, aby ze své funkce odstoupil,“ uvedly rada a dozorčí rada ústavu.

Vaněk minulý týden řekl, že si vinu nepřipouští a rezignaci na funkci ředitele ústavu či ukončení působnosti na univerzitě nezvažuje. Mücke na funkci ve vedení instituce podal rezignaci už v prvním únorovém týdnu.

„Důvodem mé rezignace pak byla ztráta osobní víry, že bych ve službě na této pozici mohl ústavnímu kolektivu ještě něco dáti,“ řekl Mücke pro ČTK.

Případ podezření z obtěžování studentek Fakulty humanitních studií UK ze strany vyučujících nyní na univerzitě řeší komise, která podle mluvčího UK Václava Hájka vznikla z rozhodnutí rektorky Mileny Králíčkové. Komise má podle něj doporučit další postup, nyní shromažďuje a analyzuje svědectví studentů a pracovníků školy.

„Ombudsmanka UK má dle vnitřního předpisu UK na řešení složitých podnětů 60 dnů. Na začátku března by tak ustanovená poradní komise měla formulovat své stanovisko k případu a to předat vedení univerzity, fakulty a podavatelkám. Další kroky budou v rukách vedení fakulty,“ informoval Hájek

Děkanka Fakulty humanitních studií UK Marie Pětová sdělila, že vedení fakulty přistupuje k dané záležitosti s plnou vážností.

„(Vedení fakulty) jasně odmítá jakékoli projevy sexuálního obtěžování a zneužívání autority,“ konstatovala.

Nejstarší česká univerzita loni v červenci zřídila pozici ombudsmana a pořádá workshopy zaměřené na prevenci sexuálního obtěžování. Funkci univerzitní ombudsmanky od letošního 1. ledna vykonává Kateřina Šámalová. Svého ochránce práv mají také studenti a akademici na některých dalších fakultách UK.

Incidenty spojené s nevhodným chováním kantorů vůči studentkám řeší v současnosti také třeba Masarykova univerzita v Brně nebo Univerzita Palackého v Olomouci. Zástupci škol tvrdí, že jim v efektivnějších řešeních nevhodného chování brání zastaralé zákony i rizika prohraných soudních sporů.

Například brněnské pedagogické fakultě kritici vyčítají, že tělocvikáře nařčené z obtěžování nepotrestala rázněji už loni v létě, když obdržela stížnost šesti studentek. Vyučující tehdy postihla jen výtkou.

„S tehdejšími informacemi jsem nemohla udělat nic víc,“ namítla dřívější prorektorka Masarykovy univerzity a řešitelka oznámení Simona Koryčánková. V únoru se stala děkankou fakulty.

I vedení brněnské pedagogické fakulty se loni mimo jiné obávalo soudního sporu s kantory, kteří by mohli bránit svoji pošramocenou pověst. Tělocvikáři všechna nařčení odmítli.

„Nástroje k postihu v pracovním právu existují. Patří mezi ně napomenutí, výtka nebo i výpověď. Problém v případech sexuálního obtěžování je ale především skutkový,“ řekl pro Seznam Zprávy právník a prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák.

Podle něj musí být zaměstnavatel schopen prokázat důvody, proč nahlášeného trestá, třeba odstavením z výuky. „V takto citlivých věcech je přitom iluzorní představa, že oběť, pro kterou je projevem osobní statečnosti danou věc už jen nahlásit, si půjde v případném sporu mezi univerzitou a zaměstnancem stoupnout před soud, kde bude vypovídat o detailech příslušných incidentů a reagovat při tom ještě na jízlivé dotazy advokáta zaměstnance, který tam bude sedět a spokojeně se usmívat,“ vysvětlil.

Své zkušenosti přidává i proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Petra Šobáňová. I v Olomouci totiž mají se sexuálním obtěžováním ve škole aktuální zkušenosti.

„Většina neetického chování nemá přímo charakter porušení zákona. Pak vám zbývá prakticky jen opatření typu vytýkacího dopisu. Vše se obtížně prokazuje, studenti se oprávněně obávají sekundární viktimizace,“ přiblížila pro Seznam Zprávy. Ti, kteří zdánlivě zastávají mocenské pozice a měli by problémy řešit, jsou podle ní často „úplně bezzubí“.

Tamní institut ombudsmana funguje na některých fakultách od roku 2014.

Právnička Šárka Homfray loni publikovala 40stránkovou příručku, v níž radí univerzitám, jak nakládat s právními aspekty této problematiky. Podle ní je dočasné odstranění učitele z výuky možné prakticky vždy. „Někdy ale za cenu toho, že i tak budou vyučující pobírat plnou mzdu. Škola musí ale hodnotit rizika i ve vztahu k naplnění povinnosti vůči studujícím, zejména podle antidiskriminačního zákona i podle zákona o vysokých školách,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

Školy podle ní musejí nastavit patřičné mechanismy, aby se studenti či zaměstnanci nebáli s potížemi svěřit. „Zároveň by se univerzity jako zaměstnavatelé měly aktivněji učit pracovat s těmi nástroji, které právní úprava nabízí, protože u nás je skutečně často nechuť ‚otravovat se‘ s výtkami a výpověďmi,“ zdůraznila.

Třeba Dominik Levíček z akademického senátu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity řekl, že při podezřeních na obtěžování ze strany kantorů propadlo celé akademické prostředí. Na problém, o němž se nejspíš dlouhodobě šuškalo na chodbách či sociálních sítích, dlouho nikdo z řad studentů ani učitelů neupozornil. „Je to selhání nás všech,“ zmínil.

Podle ombudsmana Jaroslava Šotoly z olomoucké univerzity je důležitý kvalitně nastavený etický kodex. „Musí mít vymahatelnost. Pokud je porušení opakované, je možné rozvázat pracovní poměr. Etické kodexy je potřeba na univerzitách dořešit,“ řekl pro Seznam Zprávy. Druhou cestu vidí v odchodech dohodou. Není to podle něj ideální ohledně rozkrytí incidentů, ale uchrání to oběti od problematického člověka.

Homfray souhlasí, že zajištění důkazů bývá složité a každý případ specifický, proto nelze předjímat výsledky soudů. „Je otázkou, jak by soud hodnotil několik v zásadě shodných a detailních výpovědí bez jiných důkazů, ale nelze vyloučit, že na obhájení výpovědi (při splnění dalších podmínek) by to stačilo. Nemusím asi zdůrazňovat, že pokud se vyučující dopustili vytýkaného chování, měli by ideálně akceptovat a pochopit jeho závažnost a podle toho se zachovat,“ dodala.