Akademici varují před antisemitismem. „Chceme konec násilí,“ oponují studenti

Krátce po začátku války v Izraeli se i v českých městech začaly objevovat letáčky s velkým červeným nápisem „kidnapped“, česky „unesen“. Jsou na nich fotografie a jména konkrétních Izraelců, které 7. října letošního roku uneslo hnutí Hamás.

Odpůrci Izraele začali tyto plakáty z veřejných prostor strhávat, a vyjadřovat tak své sympatie k Palestině. „Neděje se to pouze venku na ulici, zaznamenal jsem i incidenty, kdy někdo tyto letáky upozorňující na teror Hamásu zničil na chodbě univerzity,“ upozornil profesor David Jan Novotný působící na pražské Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Když to studenti z Izraele vidí, nemohou se cítit bezpečně ani ve své alma mater,“ míní.

Společně s Věrou Tydlitátovou z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni je proto autorem dopisu, v němž na růst antisemitismu i ve vysokoškolském prostředí upozorňuje. Adresován je vedení škol i jiným kompetentním institucím. „Incidenty s letáčky byly hlavním impulzem,“ vysvětluje.

„Na západních kampusech přibývá verbálních, ale i fyzických útoků na studenty i profesory židovského původu nebo vyznání. Mnohdy se tak děje za pasivního přihlížení vedení těchto institucí. Jsme velmi rozhořčeni, že se podobné projevy začínají objevovat i na našich vysokých školách,“ uvádí autoři v dopise.

„Prosíme všechny kompetentní instituce a vedení škol, fakult a kateder, aby nedovolily rozšíření předsudečné nenávisti,“ dodává níže.

„Především chci ale apelovat na samotné vysokoškolské vyučující,“ upřesňuje pro Seznam Zprávy. „Nejdůležitější je, aby byla ve společnosti správně nastavena debata. A akademické prostředí by mělo jít příkladem. Mám totiž velkou obavu, že když budeme mlčet, mohou se vlny antisemitismu z Paříže, Londýna či Berlína přelít i k nám, nedej bože dojde k opakování Křišťálové noci.“

Dopis byl na vysoké školy zaslán 9. listopadu, právě při příležitosti 85. výročí této akce spojené s vypalováním synagog a zatýkáním i zabíjením Židů.

Část propalestinsky smýšlejících studentů chodí svůj postoj vyjadřovat i na veřejné demonstrace. Například dvacetiletá studentka Univerzity Karlovy Michaela na ně chodí pravidelně. Od jakéhokoli možného antisemitismu se ale zásadně distancuje.

„Když vyjadřuji podporu Palestině, vyzývám k ukončení násilí a utlačování ze strany Izraele. Heslo, které zní na demonstracích, je voláním po svobodě palestinského národa, ne po genocidě národa židovského. Když jsem se stejnou vervou křičela ‚Slava Ukraini‘, taky v tom nebyla ukryta touha po genocidě Rusů,“ prezentuje svůj pohled.

Tento pohled má podle ní i valná většina přítomných na demonstracích. „Když se o těchto tématech s kýmkoli bavím – na demonstracích i ve škole – shodneme se na tom, že útok Hamásu je neospravedlnitelný. Stejně tak ale i útoky Izraele na civilisty v pásmu Gazy,“ dodává.

Tendence některých spolužáků chodit na demonstrace na podporu Palestiny si všiml i izraelský student čtvrtého ročníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Gat Granas: „Celá řada mých spolužáků – Češi i jiní cizinci, třeba i z muslimských zemí – na tyto akce chodí. Je mi to líto. V rámci studia se o tom s nimi ale nebavím a snažím se udržovat korektní atmosféru. Na fakultě se šířily i fámy, že došlo k nějakým potyčkám ohledně podpory Palestiny, či naopak Izraele, ale podle všeho na nich moc pravdy nebylo.“

Granas už dříve pro Seznam Zprávy popsal, že se po začátku války ve své rodné zemi a kvůli s ní souvisejícímu dění v Evropě bojí na ulici hovořit hebrejsky. „To stále platí. Obzvlášť v noci mám pořád potřebu kontrolovat si záda,“ aktualizuje své pocity. Dodává ale, že situace se stabilizuje a je rád, že v Česku se protiizraelské nálady nešíří tak jako jinde v západní Evropě.

Profesora Novotného počet studentů jeho univerzity, kteří na propalestinské demonstrace chodí, šokuje. Má zároveň odpověď i na otázku, o jaký typ mladých lidí se jedná: „Jde o lidi, kteří nejsou schopni kritického myšlení a neznají historii. Heslo ‚od řeky k moři‘ neznamená nic jiného než exterminaci židovského obyvatelstva,“ prohlašuje Novotný.

Souhlasí s ním i osmadvacetiletý Gat Granas. „Přirozenou vlastností sloganu je být poutavý. Jeho sdělení je pro jeho uživatele jednoduché, a navíc se rýmuje (anglicky: From the River to the Sea Palestine will be free – Od řeky k moři Palestina bude svobodná). Ale když to slyším jako Izraelec, znamená pro mě snahu o vyhlazení mé země, snahu o vyhlazení jediné židovské země na světě. To heslo proto je antisemitské.“

Používání hesla From the River to the Sea Palestine will be free může být za určitých okolností trestným činem, jak rozhodlo tento týden nově Ministerstvo vnitra.

Novotný ještě dodává: „Na tom, že studenti podporují národní emancipaci, není samozřejmě nic špatného. Oni si ale zároveň vůbec neuvědomují, že k ní nemůže vést cesta skrze brutální vraždění a obecně násilí.“

Situaci porovnává s rokem 2001, kdy militantní islamistická organizace al-Káida 11. září zaútočila na Světové obchodní centrum v New Yorku. „Tehdy se všichni intelektuálové – mladí i staří, leví i praví – shodli na tom, že teroristy je potřeba zlikvidovat. Dnes neřekne nikdo nic. Někteří terorismus, byť nepřímo, dokonce podporují. Před 22 lety by nikdo na obhajobu útoku na Dvojčata protestovat nešel.“

Novotnému je jasné, že pouhá účast na demonstraci samozřejmě není nic trestného. Vyjadřuje ale rovněž obavu: „Studenti, kteří na podobné akce přijdou, se mohou velmi jednoduše nechat strhnout k provolávání nenávistných hesel a mávání antisemitskými prapory.“

Politolog a expert na extremismus Jan Charvát v rozhovoru pro Seznam Zprávy před měsícem uvedl, že v našem prostředí ale není téměř nikdo, kdo by se k podobným činům (projevům ryzího antisemitismu jako kreslení Davidových hvězd na domy obývané Židy) uchýlil. Žádná ze skupin, pro něž je takové jednání charakteristické, v Česku není příliš silná. Šlo by spíš o jednotlivce.

Profesor Novotný však s tímto pohledem úplně nesouhlasí: „Ano, u nás není tak velká muslimská komunita. Ovšem na přelomu třicátých a čtyřicátých let se tématu nenávisti k Židům taky chytli i čeští lidé.“

S politologem se ale shoduje v tom, že nejdůležitější je dostatečně erudovaná debata: „Ve třicátých letech minulého století taky všichni mlčeli a mysleli si, že nenávist vůči Židům se k nám z říše dostat nemůže. Pak přišel protektorát a s ním i rasové zákony.“

Minimálně na akademické půdě se o lepší nastavení debaty snaží právě svým dopisem. Svůj podpis k němu kromě autorů připojili také profesoři Ivan Šedivý, Jan Ámos Víšek, Lenka Karfíková, Martin C. Putna, Petr Jarchovský, Vladimír Just, Jiří Kubíček, Karel Skalický, Jan Vedral, Helena Třeštíková a Rudolf Adler. Dále jsou mezi signatáři také Eva Salzmannová, Radovan Lipus, Ivo Mathé a Olga Sommerová.