Absurdní pravidla: Kluci nesmí do škol bez pisoárů. I když na ně nedosáhnou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na každých 20 chlapců musí být ve škole alespoň jeden pisoár. A je jedno, jestli se používá, nebo ne. Bez něj prostě kluci do školy chodit nesmí, i kdyby škola měla volné třídy. Tak je nastavená současná hygienická vyhláška.

„Podívejte, tamhle jsou pisoáry. Musíme je mít, ale kluci na ně nedosáhnou, takže se nepoužívají. Radši jsme přes to dali igeliťák, aby si v nich děti nehrály,“ ukazuje mi školní toalety Petra Ďuranová, starostka Drahelčic kousek od Prahy.

Jsme v provizorní budově zdejší školy. Zvenku tomu ale napovídá jen nápis na čelním kontejneru. Právě z nich je totiž škola postavená. Vevnitř je ale útulno a místo tady mají tři třídy prvních ročníků. Bez kontejnerů by místní děti neměly kam chodit do školy.

Ale zpět k pisoárům. I na provizorní budovy se vztahuje dosud platná hygienická vyhláška. A je jedno, že na pisoáry malí kluci nedosáhnou a nikdo je nepoužívá. Ve škole prostě musí být.

„Paradoxně s kontejnerovou školou hygiena problém neměla. Na druhou stranu je pravda, že je to vyprojektované naprosto podle vyhlášky. Část zázemí tak není vůbec využitá, stálo nás to zbytečně čtvrt milionu, ale třeba odpadová místnost musí zůstat prázdná a nepoužívá se,“ dodává starostka Ďuranová. Podle ní jsou předpisy nastavené absurdně.

Ministerstvo zdravotnictví si ale uvědomuje, že tahle opatření mohou blokovat dostupnost škol pro děti. Problém je to nejen v hlavním městě a jeho bezprostředním okolí, ale také ve Středočeském kraji, Brně nebo kolem dalších velkých měst.

„V rámci Středočeského kraje jsem navštívil obec, kde byly nádherné prostory. Bez problému by se do třídy vešly tři nebo čtyři další lavice, učitel neměl problém s tím, že bude učit více dětí. V objektu ale nebylo kam doinstalovat další toaletní mísu,“ vysvětluje ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum, proč pak škola další žáky přijmout nemohla.

A tak se už loni objevila novela vyhlášky. Měla platit od října a zrušit celou řadu povinností. Například kolik záchodů má být na kolik dětí, že musí být v každé třídě umyvadlo nebo povinné oplocení pozemků škol.

Jenže proti nové vyhlášce se postavila spousta kritiků. Ti upozorňovali třeba na to, že nově mají být záchody společné. Nová vyhláška ale tohle rozhodně nenařizuje, pouze nechává zřizovateli větší volnost. Každopádně ministr zdravotnictví Vlastimil Válek vyhlášku odmítl podepsat, dokud se pořádně neprojedná a nebude panovat shoda. A tak se její příprava prodloužila.

„Mysleli jsme si, že společnost bude vůči změnám otevřenější, ale zjistili jsme, že ne. Zpětně to ale hodnotím pozitivně, protože se otevřela diskuze,“ popisuje Fošum.

Ministerstvo zdravotnictví proto prošlo všechny připomínky. Některé úředníci zanesli, další především stavební otázky, jako jsou ploty nebo umyvadla, se přenesly do obecné vyhlášky, kterou rovněž právě připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. A konečně se upravuje ještě třetí vyhláška, která nastavuje některé hygienické limity - například osvětlení nebo kvalitu vzduchu.

A to je druhý důvod, proč se zavedení všech nových hygienických norem odložilo. Ladí se hned tři předpisy a všechny by měly vejít v účinnost najednou.

„Bylo proto rozhodnuto o společném termínu účinnosti nově připravovaných 3 právních předpisů, které společně upraví podmínky zdravého prostředí ve školách a dalších zařízeních pro děti a mladistvé, a to od 1. 7. 2024,“ doplňuje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Zatímco předpisy kolem záchodů nebo třeba dosud povinných úklidových komor na každém patře se rozvolňují, zpřísňují se naopak podmínky pro osvětlení a koncentraci oxidu uhličitého ve třídách. I ve starých budovách budou muset školy měřit, jestli nedochází k překročení limitů.

„Ve vyhlášce bude ale dlouhé přechodné období, aby se školy dokázaly přizpůsobit,“ uklidňuje Fošum.

Nebude navíc potřeba investovat do instalace měřicích zařízení v každé třídě. Ministerstvo zdravotnictví si uvědomuje, že to by bylo velmi finančně náročné. Na druhou stranu nikdo nebude zřizovatelům bránit, aby tak postupovali. Každopádně v úvahu bude připadat i lacinější řešení.

„Školy musí hodnoty měřit, ale může to být třeba i namátkou. Klidně stačí, aby si škola pořídila jeden mobilní měřák na celou budovu, se kterým se budou třídy obcházet,“ doplňuje Fošum.

Stejně tak sice v nových školách nebude muset být umyvadlo v každé třídě, společné prostory se ale zase neobjedou bez pítek. Tím chce Ministerstvo zdravotnictví podporovat děti, aby si nabíraly vodu do lahví.

„Nepodkročitelnou podmínkou pro nás je, aby děti, které motivujeme k pití pitné vody z kohoutku, nechodily s lahví na toaletu,“ zdůvodňuje Fošum, proč se bude podporovat instalace pítek.

Ministerstva školství a zdravotnictví musí ale vyřešit ještě jednu velkou otázku. Jak se postavit k moderním stavbám škol, které počítají s tím, že se děti budou učit i mimo klasické třídy. V těchto případech se totiž naráží na nedostatečné denní osvětlení všech výukových prostor.