22 miliard pro nemocnice v ohrožení. Manažeři narazili na byrokracii

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Gigantický projekt na nákup zdravotnických přístrojů pro nemocnice se dostává do úzkých. Vážně hrozí, že se nepodaří vyčerpat rekordních 22 miliard evropských dotací, jejich využití právě pro nákup přístrojů schválila na podzim 2020 vláda Andreje Babiše.

Žádosti o dotace z evropského programu REACT mohlo loni na jaře poslat celkem 98 nemocnic. Jde o akci, která vstoupila do povědomí jako „klikačka“ – přednostní právo na podporu totiž tehdy získaly špitály, jejichž úředníci dokázali žádost po stanoveném termínu odeslat nejrychleji.

Dosud se však nepodařilo z přislíbených 22 miliard vyčerpat ani korunu, i když peníze jsou k dispozici pouze do konce roku 2023. S přihlédnutím k rychlosti procesu, v němž se evropské dotace vyřizují, se nemocnice a úřady už nyní dostávají do časové tísně.

Příkladem se stal Karlovarský kraj, který má v plánu nakoupit svým nemocnicím za 100 milionů korun dva počítačové tomografy a jednu hybridní gamakameru.

Veřejné soutěže vyhlásil loni po prázdninách a do konce roku vybral dodavatele. V lednu a v únoru však proběhla u dvou zakázek kontrola Centra pro regionální rozvoj (CRR), které je součástí Ministerstva pro místní rozvoj. Kontroloři upozornili na formální chyby při vyhlašování soutěže a krajští manažeři dostali strach, že jim centrum vyměří pokutu v řádu milionů. Obě zakázky proto raději zrušili. Třetí zakázku kontroloři schválili v polovině března, tři a půl měsíce po žádosti nemocnice.

Karlovarský hejtman Petr Kulhánek (STAN) přesto tvrdí, že s kontrolami žádné problémy nejsou. O průběhu dvou zrušených soutěží prý pochyboval sám, ještě před intervencí z Prahy. „Všechno stihneme,“ ujišťuje hejtman.

Obavy naopak neskrývá místní senátor Jan Horník (STAN), podle kterého je agenda kolem evropských dotací v celé republice příliš zdlouhavá. „Kdo je u nás příjemcem dotací, ten se stává z pohledu kontrolorů potenciálním zlodějem. Tím se čerpání drasticky prodlužuje a peníze můžou propadnout,“ varuje senátor.

I stručný výčet ukazuje, že karlovarské manažery v příštích měsících čeká u dvou zrušených zakázek složitý proces. Opakování soutěží si vyžádá nejméně půl roku a před podpisem smlouvy musí opět přijít kontrola z Centra pro regionální rozvoj. Dalšího půl roku obvykle trvá, než se provedou potřebné stavební úpravy a než dodavatel přístroj vyrobí, dodá, zprovozní a vyfakturuje. To se ještě může zdržet další předepsanou kontrolou „po podpisu smlouvy“.

Teprve potom může nemocnice žádat o proplacení. Karlovarští to stihnou pouze v případě, že nenastane žádná další komplikace.

Nasnadě je – nejen pro Karlovarské – ještě nebezpečí, že se u každé ze čtyř firem, které v Česku dodávají tomografy a další těžkou zdravotnickou techniku, sejdou napřesrok desítky zakázek najednou. Na otázku, jestli nápor zvládnou, reagují výrobci opatrně.

„Vždy se snažíme a budeme se snažit i nadále co nejlépe dostát všem svým závazkům,“ odpovídá jménem společnosti Siemens Healthcare Johana Hrabalová. Poslední možný termín, od kterého je ještě možné dodávku stihnout, nelze určit, protože různé přístroje a různé konfigurace mají „s ohledem na odlišnou složitost výroby velmi různé dodací lhůty“.

Konkrétnější je ředitel české pobočky firmy Philips Tomáš Vavrečka. Z programu REACT očekává zakázky za 1–2 miliardy. „Na takový objem jsme připraveni a naše kapacita nám to umožňuje. Má to ale jeden předpoklad, že se podstatně urychlí zadávání veřejných zakázek, včetně jejich kontroly,“ upozorňuje s tím, že u velkých přístrojů bude nutné vyhlásit všechny soutěže do konce roku 2022.

Vedle Karlovarských hlásí potíže také špitály z Prahy, Brna a Plzně. Jejich manažerům například vadí, že kontrola schválí zadání zakázky, chybu však objeví až před podpisem smlouvy. „Tím začne všechno od začátku,“ stěžuje si jeden z nich. Stejně jako ostatní však nechce kritizovat postup úřadů pod svým jménem. Veřejně je dostupná informace, že koncem února zrušil Masarykův onkologický ústav v Brně zakázku na magnetickou rezonanci.

Zdržování v programu REACT potvrzuje také senátorka Alena Dernerová (STAN). „Informace o problémech s úředníky dostávám z celé republiky,“ uvedla. Vážně proto hrozí, že se 22 miliard vyčerpat nepodaří a že nemocnice nedostanou přístroje, které nutně potřebují. „Žádala jsem o vysvětlení ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, ale dosud jsem nedostala odpověď,“ doplnila senátorka.

Bartošovo ministerstvo na dotaz Seznamu Zpráv uvedlo, že k zásadnímu zdržení dojít nemůže. Centrum pro regionální rozvoj už schválilo 128 zakázek a některé nemocnice tedy mohou začít s nákupy. Zakázek nakonec bude přes tisíc, mluvčí Vilém Frček však upozornil, že nemocnice „nemusí čekat na stanovisko centra před zahájením zadávacího řízení ani před podpisem smlouvy“.

Možnost soutěžit a nakupovat bez čekání na výsledky kontroly však manažeři nemocnic nevyužívají. Raději počkají, aby mohli zakázku včas zrušit, a neplatili milionovou pokutu. S tím ministerstvo nemůže nic dělat: „Při ukládání finančních oprav se centrum musí řídit pravidly Evropské komise. Nemůže ovlivnit ani jejich sazby,“ vysvětluje mluvčí Frček.

Ministerstvo zdravotnictví nevylučuje, že se část přidělených peněz nevyčerpá. „Daná rizika, zejména administrativní, se snažíme eliminovat a pokud možno jim předcházet,“ vysvětluje mluvčí Ondřej Jakob. Zároveň však vyzývá manažery nemocnic k větší součinnosti s CRR a dalšími úřady.

Dosud největší program na pořízení zdravotnických přístrojů proběhl v letech 2008–2010, kdy špitály utratily tři miliardy za vybavení onkologických, traumatologických a kardiologických center.