Článek
Teprve po více než dvou letech po jedné z největších ekologických havárií v dějinách Česka inspekce uznala, že zásah po otravě Bečvy v roce 2020 provázely chyby jejích zaměstnanců.
„Okamžitá reakce zaměstnanců po havárii, to bylo doposud velmi podceněno,“ přiznal Seznam Zprávám nový šéf České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Petr Bejček. „Když vyjížděli brněnští kolegové na místo den po havárii, neměli relevantní informace, které mít měli.“
Bejček je v čele úřadu od března. Jeho předchůdce Erik Geuss a také bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) přitom výraznější chyby inspekce odmítali přiznat.
Také proto není ani 1000 dnů od havárie, která jedy zamořila přes 40 kilometrů toku, znám viník. Kritici a experti zpochybňují obžalobu, podle níž otravu způsobila společnost Energoaqua. Její zástupci vinu odmítají.
Bejček chce na úřadu změnit interní postupy. Po havárii se začaly nahrávat hovory na havarijní lince, zaměstnanci mají povinnost okamžitě vyrážet i k menším událostem. „Když byl někdo na havarijní lince, informovanost dalších kolegů o rozsahu havárie byla minimální,“ připustil nový šéf.
„Uznávám rezervy“
O větších haváriích podle něj musejí být informovaní všichni ředitelé oblastních inspektorátů. „To se nedělo. Teď mohou kvalifikovaně rozhodnout o rozsahu výjezdu,“ vysvětlil. Potvrdil, že až nedávno si ředitelé oblastí nastavili společný komunikační kanál na sociálních sítích.
Otravu Bečvy stále řeší Okresní soud ve Vsetíně a v posledních týdnech vyplula v jednací síni na povrch další pochybení při likvidaci havárie. „Uznávám rezervy, i když nelze vše svalovat na inspekci. Byly tam rezervy i mezi jednotlivými složkami. Taková havárie v regionu předtím nebyla, lidé na ni nebyli nepřipravení,“ prohlásil Bejček.
Jak vyplynulo ze soudních jednání, den po havárii vyjeli inspektoři na místo jen s několika kusy odběrových sad, i když je v lokalitě třicítka výpustí. Zasahující tak neměli šanci odebrat dostatek vzorků na určení viníka. „Když přijede inspektor na místo, vůbec neví, kde výpusti jsou. Kvůli tomu děláme novelu havarijního zákona,“ uznal Bejček.
Co se stalo v řece Bečvě
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku 20. září 2020 v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Čekání na zákony
Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se nedostatky legislativy naplno projevily právě při otravě Bečvy. „Bylo od začátku evidentní, že kromě některých osobních pochybení došlo vlastně k tomu, že systém tak, jak je nastaven legislativně, a následně i z hlediska procesu fungování má obrovská bílá místa, kdy prostě nejsou nastavené provazby, nejsou vyjasněny kompetence i postupy,“ uvedl.
Avizovaných změn ale zákony dosud nedoznaly. Nejdále je novela vodního zákona, která zavádí například on-line monitoring vypouštěných vod.
„Děláme celou řadu kroků, aby se situace z Bečvy nikdy neopakovala a aby státní správa měla dostatek jasných postupů,“ řekl v pátek novinářům Jurečkův stranický kolega a ministr životního prostředí Petr Hladík.
Stát chce mimo jiné zavést digitální registr výpustí, který detailně zmapuje všechna potrubí, která vedou do toků.
Ministerstvo životního prostředí chce vycházet z pilotního projektu na 14kilometrovém úseku Labe. Jeho výsledky bude prezentovat v řádu týdnů. „I tam se ukázalo, že některé výpusti nejsou v mapách nijak evidované. Je potřeba, abychom konečně věděli, co nám do řek teče,“ pravil Hladík.
Podle Bejčka ale monitoring výpustí u velkých toků potrvá asi sedm let a kompletní evidence včetně menších toků bude hotová za deset let.
Zlepšit ochranu vod má také nová vyhláška, ve které byly sníženy limity pro vypouštění kyanidů z 500 kilogramů za rok na 50 kilogramů.
Další novela
Ministr také představil základní obrysy novely zákona o předcházení ekologické újmě. Jeho kolegové chystají paragrafové znění, podle Hladíka bude platit nejdřív za rok. „Po Novém roce to musíme poslat do Sněmovny,“ řekl k chystanému návrhu.
Novela má jasněji definovat, co je to ekologická újma. Také má definovat, kdo bude podle těchto parametrů vyšetřován jako původce havárie. Má také usnadnit státní správě reakci na havárii. „Bude větší možnost jasně udělit pokyny, nápravná opatření v reálném čase. Provozovatel musí učinit teď hned, co mu státní správa nařídí,“ nastínil Hladík.
Velkým znečišťovatelům nově vznikne povinnost analýzy rizik a pojištění proti haváriím. Zvýší se také pokuty pro původce havárie. Podle něj pokuty půjdou až do výše 50 milionů korun. „Má to být prevence, aby si znečišťovatelé rozmysleli nelegální kroky,“ doplnil.
„Některé zákonem stanovené pojmy chceme redefinovat, aby šlo snadněji prokázat vznik ekologické újmy a stanovení její výše. Je to zásadní legislativa, která je doteď nefunkční,“ podotkl ministr.
Hladík také oznámil, že chce zefektivnit chod ministerstva. „Děláme zásadní reorganizaci v takzvaných odborech výkonu státní správy. Docílíme přesoutěžení ředitelů těchto odborů. Musíme šetřit, z devíti odborů nastane redukce na pět,“ upřesnil.
Ekologická havárie v Bečvě v září 2020 poškodila 40 kilometrů Bečvy, rybáři vylovili přes 40 tun uhynulých ryb.
