Článek
Urychlenou dodávku avizoval už ve středu ve Sněmovně ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Mimořádné dodávky léků ze zemí EU budou podle něj zdravotní pojišťovny hradit od 1. února po dobu až 12 měsíců.
„Podařilo se výrazně, asi o měsíc, urychlit dodávku některých léků, především antibiotik s obsahem amoxicilinu a kyseliny klavulánové. Více než sto tisíc balení z těchto plánovaných dodávek je již v Česku v distribuci a do konce týdne by měly být tyto léky v lékárnách. Situace se začíná stabilizovat,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, který vede pracovní skupinu k nedostatku léčiv, která zasedá každý týden ve čtvrtek.
Zlepšení situace na trhu s léky očekává ministerstvo v řádu několika týdnů. „Pravidelně jednáme se zástupci distributorů, výrobců léčiv i lékáren, což vede nejen k mimořádným dodávkám a urychlení těch plánovaných, ale také v dlouhodobém horizontu i posílení dodávek léků tak, abychom v budoucnu případným výpadkům mohli lépe předcházet nebo jejich dopady minimalizovat,“ doplnil ministr Válek.
Vláda minulý týden schválila možnost mimořádně dovézt antibiotika z dalších zemí EU, kde jsou registrovaná. Léky budou mít cizojazyčné obaly, ale české příbalové letáky. Vláda také souhlasila s mimořádnou úhradou těchto léků ze systému veřejného zdravotního pojištění. Podle dřívějšího vyjádření ministra jsou dražší řádově o jednotky korun na balení.
Ministr chce vládě letos v březnu předložit novelu zákona o léčivech, která by uzákonila povinnost držet dvouměsíční zásobu léků a výrazně zvýší tresty za neúplnou a neprůkaznou evidenci, která může být důsledkem vývozu léků do zahraničí.
Potíže s antibiotiky hlásí lékaři a lékárníci už několik týdnů. Vše odstartoval výpadek základního antibiotika penicilinu před pár měsíci. Lékaři začali předepisovat náhradní preparáty, které postupně také začínají docházet. Dominový efekt se nyní projevuje naplno.
Pro lékaře aktuální situace často znamená obvolávání lékáren a ověřování dostupnosti přípravků, které chtějí nemocným pacientům předepsat.
Problémy až do jara
Podle hlášení v systému Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) během ledna stále nebudou některé jeho formy dostupné. Výpadek mělo třeba i antibiotikum Augmentin nebo Amoksiklav. SÚKL má však pouze údaje od výrobců, realita pro pacienty, lékaře i lékárníky může být v různých místech odlišná.
Jak pro Seznam Zprávy popsal Martin Kopecký, viceprezident České lékárnické komory (ČLnK), jednotlivá zařízení mohou nedostupná léčiva u svých hlavních dodavatelů rezervovat a ti je následně distribuují, pokud přijdou. Kdy a v jakém množství, se ale nedá předvídat.
Příčiny výpadků léků
Důvodů k výpadkům se schází vícero. Seznam Zprávy je více přibližují ve svém článku. Zatímco některé souvisí s válkou na Ukrajině, pandemií či nedostatkem hliníku pro výrobu platíček, jiné mají hlubší kořeny.
„V praxi už se u některých léků výrobci s výrobní cenou dostávají nad úroveň státem zastropované ceny a nebude pak možné léky dále uvádět na trh. Jde paradoxně hlavně o léky, které pravidelně užívají statisíce pacientů v Česku. Jsou mezi nimi i život zachraňující léčiva často v ceně třeba několika desítek korun jako léky na hypertenzi, antibiotika, léky na bolest, cholesterol a další,“ popsal Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF).
Samostatným důvodem jsou podle něj ale i omezené výrobní kapacity na straně jedné a stále se zvyšující poptávka ve světě na straně druhé. Výroba je totiž silně globalizovaná.
„Nevíme, kdy nám co přijde. Nějaké zásoby máme, ale nedokážeme odhadnout, kdy přijdou další balení a kterého konkrétního antibiotika. Prakticky u každého je tak situace nepřehledná. Každá lékárna ale zpravidla má alespoň nějaké přípravky. Proto je to i o komunikaci s lékařem v okolí. Například na menších městech se lze obvykle dobře domluvit. Jiné je to asi v Praze, kde návaznost na lékaře není tak přímá jako v menších obcích,“ řekl už dříve Kopecký.
Pacienti by se podle něj předně neměli uchylovat k obvolávání lékáren, ale vše řešit už s lékařem v ordinaci a zeptat se se ho, zda má informace, která antibiotika v nejbližší lékárně mají.
„Aby to zkrátka bylo více o spolupráci mezi lékárnou a lékařem. Doktor zná situaci a ví, že může daný lék nahradit jiným, který v lékárně dostupný je,“ doplnil odborník.
