10 000 lidí denně. Sněžku trápí fenomén známý i z Machu Picchu

Už třetí rok po sobě chrání vrchol Sněžky speciální sítě, které pomáhají držet turisty v bezpečné vzdálenosti od unikátních, mnohdy endemických, rostlin. Nejvyšší česká hora totiž v posledních letech trpí fenoménem, kterému se v zahraničí říká „overturismus“. Zjednodušeně česky: nadměrným turismem.

„Bereme-li oveturismus jako fenomén, kdy s enormním množstvím návštěvníků vznikají škody na místě, které navštěvují, tak ano, Sněžka je typickým příkladem,“ potvrzuje mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný, když si ve středu hodinu před polednem dáváme sraz přímo na Sněžce.

Scházíme se u stanice kabinkové lanovky, která na nejvyšší vrchol vede. Její kapacita je omezená na 250 lidí, kteří mohou na horu vyjet za hodinu. I přesto jich v exponované dny na Sněžku dorazí i přes 10 tisíc.

Kromě těch, kteří na 1603 metrů vysokou Sněžku vyšlapou po svých, se musí připočíst ještě nezanedbatelný počet turistů z Polska, jimž cestu ulehčuje lanovka na sousední horu Kopu. Z ní se dá na Sněžku dojít celkem nenáročnou procházkou. O její pohodlnosti svědčí odění a obutí některých Poláků, kteří jsou v ostrém kontrastu s těmi, kteří si Sněžku vyběhli náročnou cestou Obřím dolem.

„Přeturistováno“ na vrcholu pomalu začíná být i před polednem, kdy se s mluvčím správy parku jdeme podívat na sítě, jež mají udržet výhledů a fotek chtivé návštěvníky dál od alpínských trávníků a endemitů.

Většina laviček a velkých kamenů ve stínu je obsazená. Lidé se schovávají před slunečním žárem i podél polské observatoře či české poštovny. A na vrchol všemi směry proudí další a další turisté. Vedro dorazilo i do Krkonoš, kde teploty na hřebenech místy překročily i 25 stupňů Celsia. Turistické trasy ve východních Krkonoších byly téměř prázdné. Mnohé se daly projít tak, že jste nepotkali živáčka. Na Sněžce a v jejím blízkém okolí se ale už od dopoledne koncentrují davy.

Většina z nich jde pro hezkou fotku vždy až na hranu zídek či sítí. „Drží nás tady jak krávy v ohradě,“ popisuje do telefonu starší muž, který se prochází podél hnědých zhruba metr vysokých sítí. Je ale ve velké menšině.

Většina návštěvníků sítě buď neřeší, nebo je naopak chápou. „Když se lidé neumí chovat, tak jsou asi potřeba. Nevadí mi tady,“ říká zhruba třicetiletá Alena, která na Sněžku vyrazila s manželem. Přišli pěšky z Pomezních bud.

Škody, které dokážou lidé na nejvyšší hoře napáchat, mi Radek Drahný ukazuje v místech, kde pracovník stavební firmy už dokončil základy pro nové oplocení. Ve zhruba půlmetrové šířce je tráva sešlapaná tak, že je už zažloutlá, a na některých místech úplně zmizela.

„Před měsícem jsme sítě posunuli do louky o zhruba jeden metr, abychom stavební firmě nepřekáželi. Ta teď práci dodělala a my sítě vrátili. Podívejte, co lidé za ten měsíc udělali,“ ukazuje na sešlapaný trávník. Časem prý doroste, ale bude to trvat déle než v nížinách.

Vegetační doba na Sněžce je zhruba třikrát kratší. „V Praze je to zhruba 200, 210 dnů, tady to máte 70 dnů,“ popisuje mluvčí.

V době, kdy se na vrcholu hory pohybujeme, jsou všichni turisté ukáznění. Napomáhá tomu i aktivita strážců parku, kteří se na Sněžce pohybují denně a podle Radka Drahného slouží především jako informační služba.

S instalací ochranných sítí prý přestupky prakticky vymizely a je jich opravdu minimum. „Když tam někdo vleze, tak už to není o tom, že si něčeho nevšiml, ale proto, že je ignorant,“ vysvětluje. V takovém případě ho nemine pokuta. Ta může být na místě až do 10 tisíc korun, ve správním řízení pak může vyšplhat až na desetinásobek.

Že přestupky úplně nevymizely, vidíme u trigonomického bodu, vedle kterého se asi půl metrů za sítí objevili tři „mužíci“. Jde o malé mohyly, které někteří turisté staví z kamenů. I za jejich stavbu hrozí ve vrcholových partiích Krkonoš pokuta.

Drahný hned překračuje síť a jde kameny opět volně rozházet. „Autor to postavil z kamenů, které tady příroda přetřiďuje desítky tisíc let, a zasáhl tím do přírodního prostředí, které je pro národní park charakteristické,“ říká.

Největší riziko podle něj spočívá v tom, když jeden den vznikne jedna pyramidka, za několik dnů jich tam lidé mohou postavit klidně stovku. „Během týdne tak dokážou zničit kompletně vrchol Sněžky,“ podotýká Drahný.

Takzvaný davový efekt prý na Sněžce funguje velice rychle. „Naším cíle je prevence. Když si tamhle půjde sednout jeden manželský pár, tak do půl hodiny je tam 40 lidí,“ ukazuje na trávník za sítěmi.

Jaká je vlastně kapacita nejvyšších českých hor, kterou jsou schopny ještě absorbovat? Na takovou otázku se podle mluvčího národního parku jen velmi těžce odpovídá.

„Jsme dobře připraveni na davy, umíme dělat cesty. Seženeme peníze na opravy cest jednou za čtyři roky, aby ty cesty udržely masu turistů. Ale když ze 13 milionů turistů bude jedno procento neukázněných, tak tu máte 130 tisíc neukázněných návštěvníků, kteří způsobí tak obrovské škody, že 99 procent těch slušných to nemá šanci vyvážit,“ uzavírá.