Článek
Veřejnoprávní televize jeho smrt v sobotu večer oznámila ve zpravodajském pořadu Události. Velíšek se zabýval především evropským děním a Francií.
Narodil se 23. února 1933 v Českém Krumlově, vystudoval děčínské gymnázium a poté hispanistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Do tehdejší Československé televize nastoupil už v roce 1968, po sovětské okupaci ale musel televizi opustit. Živil se překladatelstvím a tlumočnictvím, na Kavčí hory se vrátil po listopadové revoluci, kde působil jako zahraniční zpravodaj, redaktor, komentátor, editor či spolutvůrce pořadu o zahraničním dění Horizont ČT24.
Zdeněk Velíšek (1933 - 2022) pic.twitter.com/4cyFzNlouw
— Michal Kubal (@MichalKubal) June 18, 2022
Porota novinářské ceny Karla Havlíčka Borovského v roce 2014 udělila Velíškovi Cenu Opus Vitae za celoživotní noblesní komentátorskou a reportérskou činnost, glosující zejména nelehký rozvoj Evropské unie a místa Česka v ní.
„Cena je za celoživotní práci, ale já jsem se první polovinu života médiím a novinařině nevěnoval, takže mně patří jen z poloviny a cítím jistý dluh, který hodlám ještě jednou tak dlouho splácet,“ řekl tehdy s nadsázkou Velíšek.
Jeho novinářskou profesionalitu, přehled i gentlemanství oceňovali nejen jeho kolegové. Francie mu v roce 2015 udělila Řád umění a literatury za šíření francouzské kultury ve světě.
„Byl pro mne vzorem kultivovanosti a tiché pracovitosti. Zapálený Evropan a velká opora zahraniční redakce. Děkuji, Zdeňku!,“ napsal na Twitteru Velíškův bývalý kolega a předseda kolegia Paměti národa Jan Dobrovský.
Velíškovo renomé vyzdvihují i politici. „Naučil mě mnoho o evropské a zahraniční politice. A co na tom, že jen přes televizní obrazovku,“ uvedl předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík.
