Článek
Přesto není vyloučeno, že to udělají, protože politika je někdy velmi iracionální, řekl v dnešním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Dlouhodobým národním zájmem je podle hlavy státu nebýt závislý na ruském plynu. Rusové prokázali, že jsou iracionální, nevypočitatelní a více agresivní a méně evropští, než se domníval, uvedl.
Ruská plynárenská společnost Gazprom ve středu ráno zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. EU oznámila, že chystá společnou reakci. Podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy.
Podle české vlády nejsou signály, že by něco podobného aktuálně hrozilo i ČR. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) mimořádným opatřením rozhodl o tom, že zásobníky plynu v ČR budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent. Dosud to mělo být minimálně 30 procent.
Česko je připraveno jen částečně
Česko je na problémy s dodávkami plynu podle Zemana připraveno jen částečně. Možnými řešeními jsou podle něj diverzifikace zdrojů, zkapalněný plyn, nové zdroje a plynovody, ale též rozložení ústupu od uhlí do delšího časového intervalu. Nynější vláda stále směřuje k roku 2033, Uhelná komise v minulém volebním období navrhla o pět let pozdější termín.
„Nejde jenom o uhelné elektrárny, ale také o teplárny, a dodávky tepla jsou samozřejmě klíčová záležitost,“ řekl Zeman. „Přimlouval bych se za pomalejší ústup od uhlí. Uhelná komise to navrhovala v roce 2038, to už je trochu rozumnější, ale já bych to ještě tak o deset let protáhl,“ dodal.
Každá země podle Zemana hájí své národní zájmy, které jsou krátkodobé a dlouhodobé. „Krátkodobý zájem je mít pohodlí, například pokud jde o dodávky ruského plynu. Dlouhodobý zájem je mít bezpečnost,“ konstatoval. Rusové k jeho překvapení prokázali, že jsou iracionální, nevypočitatelní a více agresivní a méně evropští, než se domníval. „Z toho vyplývá, že dlouhodobý národní zájem je nebýt závislý na ruském plynu,“ podotkl prezident.
Zkáza pro Rusko
Útok na Ukrajinu zničí Rusko ekonomicky, politicky i reputačně, řekl prezident Miloš Zeman. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj podlehl iluzi, že je Rusko všemocné. Na Ukrajinu zaútočilo 24. února. Zeman byl znám pozitivním přístupem k Rusku. V rozhovoru uvedl, že změnil názor na základě situace.
„Není horší krok v zájmu ruského národa než zaútočit na Ukrajinu, a přesto se to stalo, protože politici někdy jednají iracionálně. Dokonce jsem řekl, že jednají jako šílenci a že šílence je zapotřebí izolovat,“ poznamenal Zeman.
Putin podle něj podlehl mimo jiné iluzi i o síle ruské armády. Jestli má vůbec ruská agrese nějaký pozitivní přínos, spočívá v tom, že se ukázalo, že armáda je daleko slabší, než se vojenští odborníci domnívali, míní prezident. Putin se podle Zemana dopustil zločinu proti míru. Tento zločin je synonymem válečného zločinu, poznamenal prezident.
Prezident komentoval i některé výroky svého předchůdce Václava Klause, který se nadále snaží v některých aspektech Putinův režim obhajovat. „S mým přítelem Václavem Klausem máme v tomto případě odlišné názory, ale demokracie je od toho, abychom odlišné názory tolerovali a nikoliv cenzurovali,“ uvedl Zeman.
Neopouštím své přátele, řekl Zeman
Zeman byl znám pozitivním přístupem k Rusku, na základě situace názor změnil, uvedl v rozhovoru. „Kdyby Rusko nezaútočilo na Ukrajinu, budu nadále tvrdit, že například všechny významné země mají být ekonomickými partnery České republiky, že máme podporovat export do těchto zemí, že co nejvíce uchazečů například o dostavbu Dukovan znamená snížení ceny a tedy logicky přínos českému národnímu hospodářství,“ řekl. „Ale toto vše ve světle této agrese prostě mizí,“ dodal.
Pokud by Rusko použilo strategické jaderné zbraně, znamenalo by to podle Zemana, že se země vzdává své vlastní existence. „Zcela určitě by následoval odvetný úder Severoatlantické aliance,“ podotkl.
Na dotaz na svého ekonomického poradce Martina Nejedlého, který opakovaně čelil kritice kvůli vazbám na Rusko, odpověděl, že zásadně neopouští své přátele, a už vůbec ne tehdy, když na ně útočí novináři. „Pan Nejedlý svým časem pracoval v Německu, svým časem pracoval v Rusku, ta práce v Rusku byla veřejná pro společnost Lukoil, která tady tehdy působila. A teď tam nepracuje,“ poznamenal prezident.
Uprchlíkům budeme nadále pomáhat
Pokud bude pokračovat válka na Ukrajině, podpora českého národa ukrajinským uprchlíkům neochladne. Neustále totiž uvidí jejich utrpení, poznamenal Miloš Zeman.
Zeman připomněl výrok generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) Jense Stoltenberga, podle kterého se konflikt může táhnout dlouhé měsíce nebo i roky. „Myslím si, že podpora českého národa ukrajinským uprchlíkům nevychladne, protože neustále budeme vidět jejich utrpení,“ řekl prezident.
Hlava státu uvedla, že se staví velmi pozitivně k ukrajinským uprchlíkům, nezměnila však svůj negativní pohled na uprchlíky z muslimského světa. Ti byli podle Zemana převážně ekonomickými migranty. Zmínil také, že přicházeli mladí zdraví muži, zatímco z Ukrajiny prchají především ženy s dětmi.
„Třetí rozdíl je v tom, že přece jenom Ukrajinci spadají do našeho kulturního okruhu, nejenom jazykově, ale například i křesťanskými kořeny a podobně, zatímco muslimští uprchlíci žijí ve velmi odlišné islámské kultuře,“ dodal.
Většina Ukrajinců se vrátí, říká Zeman
Prezident očekává, že až válka skončí, řada Ukrajinců se vrátí do vlasti. „Protože to nejsou ekonomičtí migranti, protože jsou to skutečně váleční uprchlíci, kteří za normálních podmínek chtějí žít na Ukrajině,“ doplnil. Zároveň ale poznamenal, že co se týče romských Ukrajinců, není si jist, zda v daném případě nejde právě o ekonomické migranty.
Česko dosud udělilo lidem, kteří uprchli z Ukrajiny zasažené ruskou invazí, 318 785 víz dočasné ochrany. Cizinecké policii se od počátku rusko-ukrajinské války, která trvá přes dva měsíce, nahlásilo 208 035 lidí.
Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z poloviny měsíce odešlo z Ukrajiny od počátku bojů přes pět milionů lidí. Devadesát procent uprchlíků z Ukrajiny tvoří ženy a děti a většina míří do Polska.
I navzdory kritice ze strany parlamentu si prezident stále stojí za nedávným udělením milosti pro šéfa lánské obory Miloše Baláka. Argumentoval mimo jiné tím, že první český prezident Václav Havel udělil 2 000 milostí, Václav Klaus 400, on zatím „jen“ 21, přičemž kromě Baláka a Jiřího Kajínka byly prý všechny z humanitárních důvodů, jak původně slíbil.
„Pan Balák se v této kauze osobně neobohatil, nevznikla žádná národohospodářská škoda a tři roky natvrdo dostal za údajné zvýhodnění jedné stavební firmy, přičemž to zvýhodnění spočívalo v tom, že firmě umožnil prohlídku lánské obory,“ vidí Zeman trest pro Baláka jako bezdůvodný.
Hučení v uších a četba v bungalovu
Miloš Zeman, který loni strávil několik týdnů v nemocnici s jaterním onemocněním, se vyjádřil i ke svému aktuálnímu zdravotnímu stavu. „Řekl bych střídavě oblačno, někdy mě bolí více věcí najednou, někdy jenom jedna a když se ráno probudím, tak občas mě nebolí nic,“ popsal.
Zjistil prý, že jedinou skutečně nevyléčitelnou nemocí, kterou trpí je tinnitus, tedy permanentní hučení (šelest) v uších. Stále je prý vyživován pomocí umělé sondy a tato situace má trvat zřejmě až do podzimu. Létání má od lékařů stále zakázáno.
Necelý rok před koncem mandátu už Miloš Zeman plánuje odchod do „důchodu“. Stěhování do nového rodinného bungalovu v Lánech.
„V tomto bungalovu budu mít velkou knihovnu a v té knihovně budu mít spoustu knih a ty budu číst,“ těší se nynější prezident dle vlastních slov na další život mimo politiku.
