Ze škol jsou úřady práce. Ředitelé musí vyřizovat žádosti o podporu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ještě ani nedozněla všechna covidová opatření a školy si musely poradit s přicházejícími uprchlíky z Ukrajiny. Nejen různé praktické věci, ale i obrovská byrokratická zátěž tak po dvou letech s koronavirem pokračovala.

Teď jim, alespoň v Jihočeském kraji a Praze, přistála na stole další povinnost. Politické reprezentace obou regionů vymyslely finanční podporu pro své obyvatele, jenže žádosti rodin mají zpracovávat školy, konkrétně jejich ředitelé.

„Zrovna sedím s účetní nad všemi papíry a jsme z toho teda perplex,“ líčí Seznam Zprávám ředitelka prachatické ZŠ Národní Hana Bolková s tím, že si připadá, jako by ve škole otevřela pobočku Úřadu práce.

Konkrétně v Jihočeském kraji mají rodiny s dětmi ve věku od 3 do 19 let a trvalým pobytem v regionu nárok na 4000 korun, a to na výdaje od začátku srpna do konce ledna 2023. Za příspěvek jim školy nebo poskytovatelé zájmového vzdělání odpustí školné, poplatek za kroužky nebo stravné.

Částku mohou rodiny čerpat jen v případě, že pobírají přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, nebo je čistý měsíční příjem připadající na jednoho člena domácnosti maximálně 13 tisíc korun. A tyto všechny náležitosti musí zkontrolovat školy.

„Rodiče si tady podávají dveře, nosí nám všechna potvrzení a k tomu další volají s dotazy, na co všechno mají nárok,“ přibližuje Bolková.

Deset žádostí už mají potvrzených, přibývají ale stále další. Ředitelka podporu stravování nebo sportování dětí vítá, jen toho už mají zkrátka nad hlavu.

Situace na školách se různí. V písecké Základní škole J. K. Tyla registrují zatím jen tři podané žádosti. „Báli jsme se, kolik to přinese nové administrativy. Byrokracie je obecně ve školách dost, všichni přitom říkají, že jí bude ubývat, a naopak se neustále přidává. Zatím ale s touto podporou příliš práce nebylo, i když jsem to musel nastudovat a pak bude nutné samozřejmě všechno vyúčtovat,“ říká ředitel školy Pavel Koc.

Další ředitelé, kteří nechtěli být jmenováni, ale nerozumí hlavně tomu, proč mají dělat práci za úředníky kraje nebo Ministerstva práce a sociálních věcí. Na takovou agendu totiž nemají čas.

Kraj v rámci tohoto programu vůbec nepočítá s tím, že by školám nějak kompenzoval klidně i desítky hodin práce, které s vyřizováním budou mít, pokud se žádosti nakupí. Navíc k tomu ředitelé a účetní na školách nemají ani kompetence. I tak musí rozhodovat, kdo dávku dostane a kdo ne.

„Sám jsem v ředitelně 18 let seděl, takže vím, kolik toho musí ředitelé zvládnout, a moc děkuji všem, kteří chápou, že chceme pomoct dětem. Na druhou stranu to zas není neřešitelná komplikace. Pokud by těch žádostí byly desítky, pak uznávám, že to může být problém. V tu chvíli bych ale jako ředitel požádal zřizovatele o nějakou pomoc, třeba i s administrativou,“ radí ředitelům Pavel Klíma (TOP 09), radní Jihočeského kraje pro školství.

Školy navíc musí vypisovat v podstatě bianco šeky. Peníze rodinám vyplácí ze svého. Pokud jim nezbývají v rozpočtu, musí si navýšení vyjednat se zřizovatelem. Neexistuje ale žádná povinnost, aby jim obec náklady uhradila.

Kraj jim zpětně příspěvek proplatí až na jaře příštího roku, a ne nutně kompletní. Bude totiž záležet na tom, jestli škola vyřídí celou žádost správně. Pokud ne, nikdo jí peníze nevrátí.

Velmi podobná je situace v Praze. Domácnosti, které pobírají například příspěvek nebo doplatek na bydlení, přídavek na dítě a další dávky, mohou školu požádat o úhradu stravného nebo školného. Ale také třeba příspěvek za pobyt na škole v přírodě z fondu solidarity. Limit na žadatele je v tomto případě 10 tisíc korun za školní rok.

„Nechápu, jak si vůbec mohou dovolit nám po vší práci s covidem a integrací ukrajinských dětí hodit na hlavu takovou sociální agendu,“ zlobí se ředitelka pražské základní školy, která nechtěla být jmenována.

Jen v pondělí ale musela novému programu věnovat tři hodiny času a další neplacená práce to bude pro hospodářku školy. Ani v hlavním městě totiž školy nedostaly žádnou pomoc na vyřizování žádostí.

„Nám se líbí, že se pomáhá rodinám a dětem, jen program není úplně dobře nastavený vůči školám. Je to další administrativa, ale hlavně odpovědnost. Ručíme za všechno: jak za rozhodovací proces, tak případné odmítnutí žádostí. Přitom se nepočítá, že bychom na vyřizování najali nějakou administrativní sílu,“ vadí řediteli Základní školy profesora Švejcara v Praze 12 Ondřeji Lněničkovi.

Podle pražského magistrátu jde ale o běžnou agendu škol.

„O podobné úlevy je možné žádat již od roku 2005, odkdy platí školský zákon. Právě školský zákon uvádí, že o snížení nebo prominutí úplaty rozhoduje ředitel školy. Školy pak dostávají více než posledních deset let od hlavního města skrze městské části prostředky na posílení platů, které je možné využít i právě na tyto účely,“ říká mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Školský zákon ovšem nepočítal se situací, že ředitelé budou vypořádávat speciální sociální podporu vypsanou krajem.

Stejně tak příspěvky na platy pedagogů slouží v Praze jen k tomu, aby bylo vůbec ohodnocení učitelů konkurenceschopné vůči nabídkám z jiných oborů pro vystudované pedagogy, nikoliv jako kompenzace práce navíc. Tu ale budou muset školy stejně zvládnout, aby jejich žáci mohli čerpat příspěvky na kroužky, učebnice nebo školu v přírodě.