Článek
Zdravotnické záchranné služby (ZZS), které zřizují kraje, v současné době doplácejí svým zaměstnancům peníze, které souvisejí s covidovými odměnami. Celkem jde o stovky milionů korun, u každého v průměru 43 tisíc korun. Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že odměny měly ZZS započítat do průměrného výdělku, z něhož se odvíjejí peníze za přesčasy, práci o víkendu nebo dovolenou. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Pojišťovny právní ochrany D.A.S.
Za čtvrtletí mohli záchranáři získat odměnu až 120 tisíc korun. Dvě zdravotnické záchranářky se začaly kvůli jejich nepromítnutí do průměru soudit už v roce 2021, NS v dubnu rozhodl, že zaměstnavatelé postupovali chybně, když odměny do průměru nezapočítali. Poté se začalo soudit dalších 700 pracovníků ZZS, jejich nároky pojišťovna D.A.S vyčíslila na více než 20 milionů.
„Měli jsme zaměstnavatele, kteří uznali ten precedenční rozsudek a nároky vyplatili. Jiné záchranné služby reagovaly na předžalobní výzvy a některé to nechaly dojít až k soudu,“ uvedla předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.
Například v Ústeckém kraji zastupitelstvo v září rozhodlo o tom, že ZZS vyplatí 19 milionů korun, z nich 11 dostane ze státního rozpočtu. Většina zaměstnanců má podle Žitníkové už peníze na účtech, zbývají poslední kraje.
Podobně se odměny nepromítly do průměrného výdělku ani v nemocnicích, tam byl ale podle ní nárok promlčený. Žitníková uvedla, že Ministerstvo zdravotnictví její požadavek, aby rozdíl doplatily alespoň přímo řízené nemocnice, odmítlo. „Nepředpokládáme, že by to zaměstnavatelé dobrovolně doplatili. Právně vymáhat se to nedá,“ uvedla.
Zaměstnanců ZZS je podle ní zhruba 7500, v nemocnicích pracuje řádově víc lidí, jen zdravotních sester je zhruba 80 tisíc a lékařů kolem 20 tisíc. Jejich covidové odměny, a tedy i nároky, které z nich vycházejí, byly ale podle Žitníkové nižší a zároveň měli příplatky za rizikovou práci.
