„Zbavte mě toho psychopata a já nás uživím,“ říká samoživitelka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Hlavně nepište, kde přesně teď jsme, jinak mě manžel najde a peklo začne nanovo,“ zdůrazňuje třiatřicetiletá Kateřina Sušila v pokoji rodinného domu v okrese Frýdek-Místek.

Před pár týdny požádala Klub svobodných matek o příspěvek na jídlo pro třináctiletou dceru Melanii a čtyřletého Adama. Do žádosti napsala: „Manžel má platit od 1. 10. 2021 výživné na syna 2 700 Kč. Nezaplatil ani jednou. Podala jsem trestní oznámení, podala jsem návrh na soud o exekuční strhávání výživného z platu, zažádala jsem o výživné na nerozvedenou manželku, ale nic. Všechno to strašně trvá. Dnes večer dojíme nudle s cukrem, ale zítra opravdu nevím. Nemám už doma ani mouku, čaj, pečivo prostě opravdu nic. Vše vám mohu doložit, vyfotit ledničku. Obracím se na vás s velkou prosbou o pomoc, protože se nemám na koho jiného obrátit.“

V žádosti popisuje, že jí v lednu zvedli nájem o pět tisíc korun, v dubnu jí skončila mateřská a od té doby prý s dětmi živoří. Byt museli v červenci opustit a žijí po ubytovnách, příbuzných a kamarádkách.

„Všechno to zvyšování nájemného, záloh na energie a dražší potraviny mě z louže srazily pod okap. Klesla jsem tak hluboko, že musím prosit o peníze na jídlo neziskovou organizaci,“ shrnuje svou aktuální finanční situaci.

„Nejsem lenivá, vystudovala jsem střední školu, vysokou mám přerušenou, já si na sebe dokážu vydělat. Klidně můžu roznášet letáky, kdyby bylo nejhůř, ale to bych nesměla mít za sebou toho psychopata,“ popisuje svůj největší problém: manžela. „Žádný zaměstnavatel vás nebude věčně uvolňovat z práce, abych chodila policii podávat vysvětlení a aby mi dělal v práci ostudu,“ vysvětluje.

Před dvěma lety se Kateřina Sušila vdala. „Má největší chyba,“ hodnotí zpětně. „Vnitřně jsem cítila, že je něco špatně, ale říkala jsem si, že máme spolu syna, chtěla jsem, aby vyrůstal s otcem, ale netušila jsem, kam se to vyvine,“ vysvětluje své tehdejší rozhodnutí.

„Po svatbě si manžel napsal trvalé bydliště ke mně do bytu, kde jsem já měla uzavřenou nájemní smlouvu. Dostávala jsem sedm tisíc mateřské, dva tisíce výživné na dceru a přivydělávala jsem si jako číšnice v dětském centru.“

Půl roku po svatbě nastal zlom. „Prohrál celou výplatu. Patnáctého přišla a šestnáctého už tam nebyla. Na účtu zůstaly jen minusové částky za online automaty,“ popisuje Kateřina začátek jejích problémů. Prohraná výplata se opakovala i následující měsíce.

„Jenže já jsem musela zaplatit nájemné, elektřinu, plyn. Naštěstí mi mamka půjčila a začala jsem jezdit taxíkem, aby bylo aspoň na jídlo,“ vypráví. Tehdy už nezvládala platit třítisícovou splátku a čtyři a půl roku z pětiletého cyklu oddlužení přišlo vniveč.

„Bohužel je to nastaveno tak, že bude muset požádat o nové oddlužení. Problém ale je, že přestože bude legálně pracovat, svou situaci do budoucna jen obtížně zvládne. Nezabavitelná částka jí na bydlení a výživu dětí stačit nebude.“ míní manažerka pro advokační činnost Iva Kuchyňková z Charity ČR.

Dluhy však nejsou to, co Kateřinu začalo tížit nejvíc. „Začal mě bít. Často k nám vyjížděla policie. Jelikož jsme ale manželé a on měl v bytě trvalý pobyt, mohli ho jen vykázat na pár dní, což nikdy nepomohlo a bylo to daleko horší.“

Kateřina vytahuje z igelitové tašky dokumenty s mnoha oznámeními, která podala na policii, řízeními o přestupcích a soudními usneseními. Píše se v nich o fyzických a verbálních napadeních, vyhrožování smrtí. V dubnu minulého roku jí kamarád půjčil peníze na kauci na nájem, Kateřina sbalila děti a od manžela utekla. Ihned podala žádost o rozvod a svěření dítěte do péče.

„Trvalo týden, než mě našel. A začalo peklo. Hulákal pod okny, dělal mi ostudu, vypojoval pojistky v bytě, u auta propíchal gumy, pak mi nalil něco do nádrže. Auto na odpis. Vykopal mi několikrát dveře. Vyhrožoval, že mě zabije, dceři ukazoval nůž, že nás podřeže,“ vyjmenovává.

Bála se o syna, tak ho raději stáhla ze školky. V policejních dokumentech se také píše, že ji napadal a vyhrožoval v práci, takže o práci servírky přišla. Do toho se kupily finanční problémy.

„Na příspěvek na bydlení ani dětské přídavky jsem neměla nárok, protože úředníci posuzovali příjem manžela, který má povinnost mě živit. Výživné stanovené soudem neplatil. Jediné, co mi policie poradila, abych veškerá napadání hlásila, takže jsem na stanici byla asi tak padesátkrát, a abych se přestěhovala do jiného města.“ Což tedy udělala.

Syn opět začal chodit do školky, Kateřina si našla jinou brigádu, a protože doložila, že víc než tři měsíce nevede s manželem společnou domácnost, dosáhla na příspěvek na bydlení. Klid však netrval dlouho.

„Měli jsme soud ohledně svěření syna do péče, na soudu jsem nechtěla, aby tam uváděli mou adresu, jenže pak přišel rozsudek jménem republiky a tam uvedena byla. Takže mě našel a začalo to znovu,“ popisuje.

Kateřina požádala letos v lednu o soudní zákaz styku s manželem a soud jí vyhověl. V usnesení o prodloužení předběžného opatření i soud konstatuje, že její muž soudní příkaz opakovaně porušuje, nadále ji pronásleduje a napadá.

„Furt dokola. Napadl mě, když jsem byla se synem nakupovat, bombardoval mě esemeskami, dokonce se mi vloupal do bytu. Všechno jsem stále hlásila, ale policie nic nedělá.“

Seznam Zprávy se dotazovaly Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, jak to, že policie nedokáže půldruhého roku Kateřinu ochránit.

„Ze zákonných důvodů nejsme oprávněni vyjadřovat se ke konkrétním fyzickým či právnickým osobám,“ odpověděla stručně mluvčí Daniela Vlčková.

„Možná by paní Sušila mohla uvažovat o možnosti využití tzv. utajeného pobytu, o kterém si může každý zjistit více například na stránkách ROSA centrum pro ženy,“ radí sociální pracovnice Johana Honomichlová z plzeňského Domova svaté Zdislavy pro matky s dětmi v tísni.

Počátkem srpna byl Kateřinin manžel odsouzen okresním soudem za to, že od října minulého roku nezaplatil výživné, ke čtyřměsíční podmínce na zkušební dobu šestnácti měsíců. Ona je na tom prý ale stále stejně – na syna nedostala ani korunu.

„Může požádat o náhradní výživné, které po přechodnou dobu finančně podpoří nezaopatřené děti v situaci, kdy má rodič z rozhodnutí soudu platit výživné, ale neplatí. Stát to pak po dlužníkovi vymáhá přímo,“ vysvětluje Pavla Aschermannová z neziskové organizace Centrum Rubikon.

V jiném soudním řízení je Kateřinin manžel obžalován z přečinu porušování domovní svobody, krádeže, neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a zvlášť závažného zločinu loupeže, ale je stále na svobodě a stále ji ohrožuje a obtěžuje.

„Bojím se, že mi hodně ublíží. Slyšela jsem, jak říká, že ví, že půjde do basy a je mu prý jedno, jestli na pět nebo na devět let.“ Kateřina se tedy opět stěhuje.

„Teď je mojí prioritou najít bydlení a přihlásit syna do školky. O práci se nebojím, té je všude dost. Hlavně, ať už můžu normálně žít a normálně vydělávat. Ne jak teď, jako ve vězení, kdy nemůžu vzít děti na zmrzlinu, na koupaliště, protože s bojím, že ho potkám“ přeje si.