Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Minulý rok se v Novém Městě nad Metují bruslilo hned druhý týden v září. Na zimním stadionu se proháněli hokejisté i děti ze škol. Letos se ale led ještě ani nezačal dělat. Čeká se na rekonstrukci. Kdyby ale nepřišla, stejně by se zahájení sezony muselo odkládat. Ceny za energie totiž místnímu Spartaku vzrostly sedminásobně.
„Zimní stadion jako spolek vlastníme. Zatím žijeme, ale nevím, jestli bychom stejně vůbec mrazili. Jsme na spotu a měsíc provozu by nás stál jen na energiích 700 tisíc, což je sebevražda,“ popisuje místopředseda novoměstského hokejového klubu TJ Spartak Petr Kubišta.
Děti teď trénují na zimních stadionech v okolí, kde se dá. A místní družstvo dospělých nastupuje třeba k zápasům v 30 kilometrů vzdáleném Dvoře Králové.
„Vycházejí nám vstříc okolní stadiony, kde máme různě naše kategorie rozmístěné, a můžou tak trénovat a hrát zápasy. Díky tomu Spartak žije, i když je to náročné pro rodiče i pro nás,“ dodává Kubišta.
Méně vzduchu ve třídách
Ministerstvo zdravotnictví chce vyjma teploty omezit také větrání ve školách. A to rovnou o třetinu. Podle kritiků to ale povede jen k vyšší nemocnosti bez větší energetické úspory. Limity navíc školy zpravidla nedokážou měřit.
Žádný klub v republice nechce kvůli zdražování energií končit. Stalo se to ale například ve Šternberku, kde zkrátka už na energie peníze nezbyly a mládež museli rozpustit. Zavřel se také nejstarší pražský stadion Nikolajka.
Odkládáme, šetříme
Většina klubů a měst se ale stále snaží najít možnost, jak ušetřit a přežít. Právě provoz zimních stadionů a polootevřených a otevřených ledových ploch je extrémně drahý. Například v Českém Krumlově tak uspořili peníze odkladem zahájení sezony. Startovali o tři týdny později, až na konci září. Díky tomu ušetřili kolem 250 tisíc korun.
„Máme polootevřený stadion, takže spotřeba elektřiny je při teplotách kolem 25 stupňů, co byly v září, enormní. Klidně dvojnásobně taková v porovnání se zimním obdobím,“ vysvětluje, proč se s ledem letos čekalo na studenější počasí, Martin Tomka, ředitel společnosti PRO-SPORT ČK, která českokrumlovská sportoviště spravuje.
Bez podpory města se tak malí hokejisté, ale i třeba krasobruslaři nebo zájemci o bruslení z řad škol a veřejnosti neobejdou. Na hraně existence před sezonou takto balancoval hokejový klub z Lomnice nad Popelkou. Dnes už by se ve městě nebruslilo, kdyby se radnice nerozhodla, že provoz zimního stadionu před extrémními cenami energií zachrání.
„Museli jsme posunout zahájení sezony z konce července na půlku září. Do té doby děti trénovaly na stadionech v okolí. Vyvolali jsme ale jednání s městem, které lomnický sport zachránilo a poslalo mimořádnou dotaci 1,8 milionu na letošní provoz zimního stadionu,“ říká sekretář HC Lomnice nad Popelkou Jaromír Dlouhý s tím, že další navýšení dotací na příští rok se týká všech sportovišť ve městě.
Bude se letos bruslit?
Naopak v nejistotě zůstávají hokejisté i všichni bruslaři ve Stříbře na Tachovsku.
„Minimálně v listopadu a prosinci kluziště poběží. Co bude dál, ale nevíme,“ říká jednatel Správy majetku města Stříbra Blahoslav Kupec.
Každý rok fungovala ledová plocha ve Stříbře přitom až do února. Letos bude ale záležet na tom, kam až vystoupají ceny energií a jestli město kývne na jejich nákup. Stejné je to i v dalších obcích. Například na Hluboké vůbec nevědí, jestli sezonu začnou.
„My vidíme jen do konce roku. Když ale neuděláme led v prosinci, tak v lednu už do toho nepůjdeme. Je to taková patová situace,“ vysvětluje vedoucí HC Hluboká nad Vltavou Petr Bělohlav.
Dlouhých 21 let tady první krůčky na ledě zkouší malé děti, stejně jako tu trénují nejmenší hokejisté. Bez ledu ale skončí i všichni mládežníci.
„Sportovní oddíl už jede, ale je to složité jak pro nás, tak pro město. Jsme v situaci, kterou nikdy nikdo nezažil, a bylo by smutné, kdyby si děti ani nikdo jiný už nezabruslil,“ dodává Bělohlav.
