Průkopníci mezi bytovkami. Za teplo platí i desetkrát míň než sousedi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zespodu vypadá jako klasický panelák. Teprve pohled do internetové mapy dává tušit, že devítipodlažní dům v Rožnově pod Radhoštěm vybočuje. Na střeše má 24 solárních panelů.

„Energii nám zajišťuje trojkombinace fotovoltaiky, tepelných čerpadel a kondenzačních plynových kotlů,“ vysvětluje předseda tamního výboru Jozef Dopater.

Vlastníci 36 jednotek v tomto ohledu patří v Česku k průkopníkům.

K alternativním zdrojům energie se rozhodli před dvěma lety. Po mnohaměsíčních sousedských debatách a zvažování. I navzdory nejistotě a neexistující legislativě umožňující komunitní energetiku.

„Hlavně starší lidé byli proti, teď jsme rádi. Zdražení se nás netýká v takové míře jako u lidí napojených na centrálního dodavatele tepla,“ pochvaluje si šedesátnice Zdeňka, která v domě také bydlí.

„Stihli jsme to tak tak,“ naráží Dopater na současný solární boom, kdy zájemci o fotovoltaiku čekají dlouhé měsíce, než přijdou na řadu. Skokové zdražování energií vybízí ke změně uvažování i stovky „esvéjéček“ či bytových družstev.

Jak uvedl ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL), který dočasně vede i Ministerstvo životního prostředí, zájem o solární elektrárny se za dva roky zvýšil 2000krát. Resort jen letos schválil podporu fotovoltaikám v hodnotě 14 miliard korun.

A týká se to i dříve „neřešitelných“ bytovek. Různé stavební změny se totiž mezi desítkami rodin s různými poměry a názory často prosazují těžko. „Rozhodování v domě bylo složité. Samozřejmě starší lidé měli strach. Investice byla celkem velká. Nakonec jsme ani nemuseli zvyšovat zálohy, takže se přechod podařil,“ vrací se Dopater o dva roky zpět.

Kombinace dvou kondenzačních plynových kotlů, dvou tepelných čerpadel a 24 fotovoltaických panelů přišla SVJ na 2,7 milionu korun. „Byla to stavba na klíč, ale cenu jsme měli sjednanou již v roce 2018,“ vysvětluje.

Původně počítali s návratností investice asi za deset let. „Nyní předpokládáme, že se nám cena kotelny v příštím roce vrátí. Návratnost vychází při současných cenách asi na čtyři roky,“ dodává.

Od centrálního dodavatele tepla, jímž je v Rožnově společnost Energoaqua, se odpojili na jaře roku 2020.

Dodavatel je závislý na cenách plynu. Letos se proto částky za teplo zvyšovaly už třikrát, účty s položkou přes 2700 korun za gigajoule patří k nejvyšším v republice.

Jak už Seznam Zprávy informovaly, předpisy záloh některým domácnostem přesáhly za měsíc částku 15 tisíc korun.

Obyvatelé domu v ulici 1. máje takový šok zdaleka nezažívají. „Pětičlenná rodina u nás platí předpisy záloh kolem 4500 korun. V minulém roce jsme za teplo zaplatili 250 korun za gigajoule. Letos máme podobné vstupy, proto očekáváme podobnou cenu,“ říká Dopater.

Veškerou elektřinu vyrobenou solárními panely využijí v kotelně. „V letních měsících za slunečného dne máme ohřev teplé užitkové vody přes den pro celý panelový dům zadarmo. Do budoucna zvažujeme po statickém posudku rozšíření fotovoltaiky na celou střechu a možnost zužitkování vyrobené energie k osvětlení společných prostor v domě nebo třeba i provozu výtahu,“ dodává.

Také v části Břeclavi teplo dočasně podražilo až na více než tři tisíce korun za gigajoule. Někteří lidé na sídlišti v ulici Na Valtické teď řeší, jak být energeticky soběstačnější. Je to i případ jednoho z „esvéjéček“ s 51 byty. Fotovoltaiku místní zvažovali už před rekordním zdražením energií.

Teď chtějí počkat, zda poslanci před Vánoci ve třetím čtení schválí novelu energetického zákona. Pozměněné paragrafy mají zavést vyšší výkon pro domácí elektrárny. Umožní také rozúčtovat náklady na elektřinu pro domácnosti podle předem daných pravidel. Česko má zamířit ke komunitní energetice. „Příští rok by to mělo být snadnější, proto jsme nakonec s rozhodováním počkali,“ vysvětluje člen družstva Dalibor Konečný.

Jak vzápětí dodává, energetickou změnu by museli odkývat všichni vlastníci. „Dělali jsme to tak u výtahů, zateplení či nových balkonů. Pokud k něčemu takovému dojde, oslovíme více firem, získáme jejich nabídky a ty představíme na schůzi u sousedů. Porovnáme plusy a minusy i návratnost a podle toho se rozhodneme,“ dodává Konečný. V případě souhlasu bude i na diskuzi, zda se družstvo odstřihne od centrálního dodavatele, kterým je v tomto případě městská firma Teplo Břeclav.

O změnách diskutují také obyvatelé 26 jednotek rožnovského domu v Kulturní ulici. K úvahám je donutila nejistota na trzích s energiemi i zdražení tepla ve městě. „Primárně jsme zvažovali tři tepelná čerpadla. Analýza ukázala, že investice vyjde na tři miliony korun. Byli bychom nezávislí na centrálním dodavateli tepla a snížili bychom náklady,“ popisuje Veronika Janíková z vedení družstva.

Od investice je zatím odrazují problémy s umístěním čerpadel. „Nejsme klasický panelák. Náš bytový dům má sedlové střechy. Kvůli vibracím a hluku tam nelze čerpadla nainstalovat,“ objasňuje Janíková. Umístění poblíž domu by si žádalo souhlasy mnoha vlastníků okolních pozemků.

Majitelé bytovek tak s investicí nakonec počkají. Situaci zkonzultovali i v městské energoporadně. Funguje tam od prázdnin. Nejdříve se vrhnou na efektivnější zateplení domu. „V patnáct let starých oknech jsou dvojskla. Zkusíme vyčerpat dotace. A pak se vrátíme k našemu plánu. Třeba budeme zvažovat i fotovoltaiku. Uvidíme, jak se vyvine legislativa,“ doplňuje Janíková.

Zároveň přiznává, že je také třeba přesvědčit některé sousedy. „Část má strach z hluku či vibrací. Asi budeme rozptylovat dost obav. S tím počítáme. Nejsme v tom jednotní,“ říká.

Přechod na zelené energie má i svá úskalí. Politici i experti upozorňují, že v některých místech nestíhá s boomem fotovoltaik distribuční soustava. Problémy může přinést i hromadné odpojování od centrálních dodávek tepla.

„Cena energií je závislá na rozsahu sítě koncových zákazníků. Mohl by se rozbourávat systém a v konečném důsledku zdražovat energie koncovým uživatelům, kteří v centrálním zásobování zůstanou,“ naznačuje olomoucký primátor a místopředseda Svazu měst a obcí Miroslav Žbánek (ANO).

Také je však přesvědčený, že energetická „revoluce“ v Česku bude pokračovat.