Článek
Jen v roce 2020 se covidem-19 nakazilo 26 tisíc pedagogů a dalších pracovníků ve školství. A to přesto, že školy byly přes rok více zavřené než otevřené. Většina učitelů se ale stihla nakazit během září a října. Jednou z nich byla i Jana (jméno jsme na žádost změnili), která covid dostala po pár dnech nového školního roku.
„Covidem jsem onemocněla hned v září 2020, pravděpodobně od žačky, která si covid přivezla z prázdnin. Z dnešního hlediska jsem měla středně těžký průběh,“ vrací se učitelka dva roky zpátky.
Na podzim ale bylo informací o covidu jen pomálu. Neexistovalo očkování ani specifické účinné léky.
„Z tehdejšího pohledu to bylo závažnější, protože se ještě toho tolik o léčbě covidu nevědělo, proto jsem putovala do nemocnice do Prahy,“ dodává Jana.
Naštěstí se ji podařilo vyléčit a zůstala i bez vážnějších následků. Na doporučení dcery ale zkusila uplatnit své potíže jako nemoc z povolání. A povedlo se. Získala 66 tisíc korun – 50 tisíc jako bolestné a 16 tisíc za náhradu platu.
Letos jen 33 učitelů
Jana je ale jen jednou z mála pedagogických pracovnic, které s žádostí o uznání nemoci z povolání letos uspěly.
„V roce 2022 byl do 31. 10. ohlášen covid-19 jako nemoc z povolání celkem u 33 pracovníků ve školství, v naprosté většině případů šlo o učitele od MŠ až po VŠ,“ uvádí mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.
Pro porovnání letos ke stejnému dni získalo odškodnění za nákazu v práci 4 142 pracovníků ve zdravotnictví. A čísla jsou nesrovnatelná i za předcházející roky. V roce 2021 pojišťovny proplatily odškodné téměř pěti tisícům zdravotníků, ale jen 12 učitelům a dvěma kuchařkám ze školní jídelny.
Za rok 2020 se přitom podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nakazilo asi 55 tisíc pracovníků ve zdravotnictví. Ve stejném období zhruba 26 tisíc pedagogů a dalších zaměstnanců škol. Lékařů, sester a dalšího personálu tak sice covidem onemocnělo zhruba dvakrát více než pracovníků ve školách, nemoc z povolání ale úřady uznaly dvěstěkrát tolika zdravotníkům ve srovnání s učiteli.
„Učitelé si na rozdíl třeba od zdravotních sester o odškodnění prostě neříkají,“ vysvětluje advokátka Alice Kubů Frýbová, která několika učitelům pomáhala s uznáním covidu jako nemoci z povolání.
Kdo může mít nemoc z povolání?
Nárok na odškodnění přitom učitelé mohou mít. Školy se totiž obecně hodnotí jako rizikové místo pro přenos respiračních chorob. Učitel ale musí mít potvrzení o prodělání covidu s příznaky od praktického lékaře.
„U pedagogických pracovníků lze předpokládat splnění podmínek vzniku nemoci z povolání u onemocnění covid-19,“ odkazuje se přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice Hradec Králové Jiří Chaloupka na dokument Ministerstva zdravotnictví, který mluví konkrétně „o práci se zdravotně znevýhodněnými skupinami s obtížnější schopností obecně dodržovat hygienická pravidla“. Například tedy s dětmi.
Zároveň ale Chaloupka dodává, že posouzení podmínky pro vznik nemoci z povolání provádí krajská hygienická stanice vždy individuálně.
„Musí být splněny dvě základní podmínky. Zaprvé je nutné, aby šlo o nemoc, která je uvedena v seznamu nemocí z povolání. Covid například patří do přenosných a parazitárních nemocí. A zadruhé zaměstnanec musí pracovat na místě se zvýšeným rizikem vzniku této nemocí,“ upřesňuje Kubů Frýbová. Dobu strávenou v karanténě nelze jako nemoc z povolání uznat.
Jak zažádat
Nejprve je potřeba zajistit dokumentaci onemocnění. Zprávu od lékaře a pozitivní test na covid.
Dále musí poškozený podat žádost příslušnému oddělení pracovního lékařství s povolením uznávat nemoci z povolání. Jejich seznam naleznete zde.
To může poškozeného pozvat na lékařskou prohlídku nebo pouze vyhodnotit jeho dokumentaci. Pak ve spolupráci s hygienickou stanicí provede šetření u zaměstnavatele za účasti poškozeného. Jakou práci a za jakých podmínek ji vykonával zpravidla 30 dní před prokázáním nákazy, jakými ochrannými prostředky byl vybaven apod.
Po uznání žádosti zaměstnavatel společně s poškozeným stanoví výši škody (ušlý výdělek a bolestné) a postoupí ji pojišťovně.
Nakonec pojišťovna vyplatí odškodnění přímo poškozenému zaměstnanci.
Jak už Seznam Zprávy popsaly, středisek posuzujících nemoci z povolání je v Česku dohromady 13. Většina z nich potvrzuje, že žádostmi v souvislosti s covidem-19 jsou zavalení. Není divu.
Lze žádat tři roky zpětně
Ještě v roce 2020 registroval Státní zdravotní ústav jen 1 035 nemocí z povolání. Ten rok se mezi ně poprvé zařadil i covid-19, ale jen ve 150 případech. V roce 2021 už střediska uznala 5 991 nemocí z povolání, z nichž covid zabíral 89 procent případů – konkrétně 5 369.
„Učitelé, kteří se vyléčí a nemají trvalé následky, mohou dostat odškodnění mezi 50 a 100 tisíci korun, s trvalými následky částka stoupá k 700 tisícům i milionu korun a u zemřelých to může být ještě více, například 4 miliony korun,“ zjednodušuje Kubů Frýbová, kolik může vyplacená částka od zaměstnavatele, respektive jeho pojišťovny činit. Vždy se ale vypočítává individuálně.
Záleží totiž na bodovém ohodnocení nemoci podle platné vyhlášky. Každý bod má hodnotu 250 korun. V případě hospitalizace může hodnocení nemoci dosáhnout i 400 bodů, což znamená 100 tisíc korun. Zaměstnanci mají ale nárok nejen na bolestné za prodělání nemoci z povolání, ale i odškodnění za ztížení společenského uplatnění, tedy za trvalé následky. Pacientům se ale uznává také náhrada za ztrátu na výdělku, v případě úmrtí pak mají pozůstalí nárok na paušální odškodnění, úhradu nákladů na pohřeb, ale také na výživu.
„Týká se zejména nezletilých a studujících dětí, případně manžela (manželky). Náhrada dosahuje 50, nebo 80 procent z průměrné mzdy každý měsíc do skončení doby vyživovací povinnosti. Jestli to bude 50, nebo 80 procent, záleží na tom, kolik osob zemřelý zaměstnanec vyživoval,“ upřesňuje advokátka Frýbová. U dětí jsou hranicí 18. narozeniny, pokud dále studují, tak až do 26 let.
Někteří učitelé bohužel covidu také podlehli – podle dat ÚZIS jich bylo jen za první rok pandemie 31. Pozůstalí i zaměstnanci, kteří se covidem nakazili v práci, ale mohou žádat o uznání nemoci z povolání také zpětně. Uplatňovat lze nároky i tři roky nazpátek.
