Za obcí chtějí stavět spalovnu. „Už takhle je to špatný,“ nesouhlasí místní

V areálu Spolany Neratovice chce nadnárodní firma FCC postavit spalovnu odpadu. Řada místních se tomu snaží zabránit. Bojí se, že spalovna a nákladní auta s odpadky výrazně zhorší život v obci, která se s fabrikou a jejími chemikáliemi sžívá už přes sto let.

„Chemiček a podobných věcí už tady v okolí máme dost - Kaučuk (firma v Kralupech, pozn. red.), Spolanu, Štětí… Nemyslím si, že spalovna odpadu nám zrovna pomůže,“ říká mladý muž u bankomatu ve středočeských Neratovicích. On sám bydlí v sousedním Obříství, které je zmíněnými podniky doslova obklopené.

Podobně mluví i mladá maminka s malou dcerou v kočárku.

„Samozřejmě, že nechci, aby to tady bylo. Bydlím v Libiši, přímo u areálu, mám malé dítě. Bojím se zvýšené dopravy, náklaďáků. S tím spojený ruch, zápach, nečistoty,“ vypočítává mladá maminka. Žádné přínosy, například levnější svoz odpadu, si od spalovny neslibuje. „Že budeme mít ve vzduchu smrad, tak za to mi to nestojí,“ říká.

Libiš přímo navazuje na severní hranu Neratovic. Známá chemička spadá do jejího katastru a obyvatelé Libiše zároveň žijí k továrně nejblíž. Ani další lidé oslovení přímo v této obci nevidí situaci jinak. Ať jsou to školáci, pracující nebo důchodci. Pouze zaměstnanci chemičky jsou ve vyjadřování zprvu opatrnější.

„Vůbec o tom nic nevím, neslyšela jsem o tom,“ říká paní ve středních letech, která ve Spolaně pracuje. Právě čeká na autobus, který ji odveze domů do Mělníka. Po chvíli přiznává, že o spalovně přeci jen tuší. Přečetla si informační leták o petici, přilepený přímo na stěně zastávky.

Zaměstnankyně chemičky po chvíli připouští, že spalovna život v Libiši zrovna nezlepší. „Tady už je smrad, to je hrozný, to ovzduší. K tomu další spalovna… Už takhle je to špatný,“ říká.

Firma FCC chce ve spolupráci s majitelem pozemku, Spolanou Neratovice, začít s provozem spalovny v roce 2029. Nyní se zkoumají dopady na životní prostředí, vzniká takzvaná studie EIA. Místní obyvatelé se o plánu na výstavbu spalovny dozvěděli na konci loňského roku.

„V Libiši dlouho nikdo nevěděl, že se něco takového chystá. Na poslední chvíli jsme se dozvěděli, že FCC chce ve spolupráci se Spolanou vystavět nějaké energetické centrum, ale nikdo si pod tím nedokázal moc představit. Pak jsme se dozvěděli z jednání v místní knihovně, které svolala obec, že se má jednat o spalovnu komunálního odpadu,“ popisuje Pavel Fogl, iniciátor petice proti výstavbě spalovny.

Když se o záměru dozvěděl, začal hledat informace, co by to pro obec znamenalo z pohledu ekologie a ekonomických dopadů.

„Překvapilo nás, že se k tomu nikdo nechce vyjádřit. Na žádné jednání nikdo z vedení Spolany ani FCC nepřišel. Nikdo se s námi nechtěl bavit. Proto jsme vytvořili petiční výbor, který shromáždil podpisy lidí, aby k takové výstavbě nedošlo,“ popisuje Fogl.

Argumentů, proč je spalovna špatný nápad, mají místní celou řadu.

„Bojíme se o spodní vodu, emise, navýšení dopravy. Bojíme se, co se stane v případě nějaké havárie. Bojíme se, že v odpadcích budou žít hlodavci, hmyz,“ vypočítává Fogl. „Něco podobného už tady za komunistů bylo. Byla tady dýhárna, byly tady zbytky odpadů. Co to znamenalo pro okolí, si ještě mnozí z nás pamatují,“ říká.

A hlavně. Už máme Spolanu, zaznívá od obyvatel Libiše. Spolana se už osm let v řadě umisťuje na prvním místě mezi největšími znečišťovateli v republice, každý rok vypustí asi 44 tun rakovinotvorných látek. Zároveň ale dlouhé roky platilo, že veškerý život v obci se točil kolem Spolany. A většina rodin měla alespoň jednoho člena, který v továrně přímo pracoval.

„My nemáme problém se Spolanou, považujeme Spolanu za součást naší obce. Je tady už sto let a další léta bude, protože se dá těžko představit, že se dnes někde postaví chemická továrna takového rozsahu, to už nikdo nikdy nepovolí. Nechceme jí dělat problémy, my je dokonce chápeme, že potřebují řešit energetickou situaci. Ale tohleto je z našeho pohledu krok vedle. Tohle tu obec zlikviduje. Zastaví se rozvoj obce, propadne se cena nemovitostí, které tady všichni máme,“ říká Fogl.

Petici proti stavbě spalovny podepsala skoro polovina obyvatel.

„Nasbírali jsme skoro 1000 podpisů obyvatel. Někteří se báli. Oni nebo jejich příbuzní pracují ve Spolaně či v FCC, tak to nechtěli podepsat, ale většina lidí je hodně rozhořčená, a ti nám podpis svěřili,“ dodává.

Společnost FCC tvrdí, že kvůli přísným emisním limitům spalovna nebude výrazně znečišťovat ovzduší. Do areálu mají denně jezdit desítky nákladních aut s odpadky, podle FCC ale firma obci tuto nepříjemnost vynahradí - levnějším svozem odpadu.

„Příspěvek projektu ke znečištění ovzduší je vzhledem k extrémně přísným emisním limitům naprosto minimální. Navýšení dopravy chce FCC obcím Libiš a Neratovice kompenzovat formou významného zvýhodnění nákladů na zpracování jejich odpadů v zařízení PECeN (Průmyslové energetické centrum Neratovice). Obě obce v tomto smyslu už obdržely závazný písemný příslib,“ říká mluvčí FCC Kristina Jakubcová.

Odmítá také, že by se firma vyhýbala jednání s místními obyvateli.

„Setkání s občany, které uspořádala obec, bylo předčasné a za účasti FCC by jen dublovalo veřejné projednání EIA. Veřejná prezentace záměru a diskuze s občany bude součástí tzv. veřejného projednání v rámci probíhajícího posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA),“ popisuje mluvčí.

Firma závěr představila zastupitelům okolních obcí a vytvořila webové stránky.

„V květnu je navíc pro zájemce z řad zastupitelů i občanů naplánována exkurze do spalovny firmy FCC v rakouském Zistersdorfu,“ dodává mluvčí Jakubcová.

Samotná Spolana potom vystupuje pouze v roli „hostitele“. Stavbu, provoz i dopady chystané spalovny má podle zástupců Spolany na triku firma FCC.

Od místních zaznívají i obavy, že se odpadky budou do Libiše vozit nejen z České republiky, ale dokonce i ze zahraničí. To ale mluvčí Jakubcová odmítá.

„Odpady, které budou energeticky využívány v chystaném projektu, budou samozřejmě pocházet z České republiky, majoritně především ze Středočeského kraje. Existující kapacita zařízení na energetické využití odpadů v ČR pokrývá jen přibližně 25 % současné produkce odpadů, které bude zákonem zakázáno od roku 2030 skládkovat. To znamená, že kapacita dostatečná rozhodně není,“ tvrdí mluvčí.

Ve středních Čechách už vznikl záměr na na spalovnu odpadů ZEVO u elektrárny Mělník-Počáply s kapacitou 320 000 tun ročně. Spalovna v Libiši nazvaná PECeN má mít roční kapacitu 160 000 tun. Ani to ale neznamená, že bude v Česku nedostatek odpadků ke spálení. I když by to správně mělo být jinak.

Podle ekologického hnutí Arnika je už ale spaloven v Česku dost. „Dosavadní kapacity jsme porovnali s plánem odpadového hospodářství, který schválila vláda. Ten plán nás má dovést k tomu, že budeme plnit recyklační cíle, které nám stanovila Evropská unie k roku 2035. To znamená: 65 % recyklace, maximálně 10 % skládkování a zbytek se může energeticky využívat s tím, že to může přesáhnout i do skládkování,“ vysvětluje Nikola Jelinek, odbornice na jedovaté látky a spalování odpadu.

Pokud Česko nebude plnit svoje mezinárodní závazky, mohou jí z toho plynout finanční pokuty, upozorňuje Jelinek.

Situace v Česku přitom podle Arniky zatím neodpovídá tomu, k čemu se země zavázala - vytváříme stále příliš mnoho odpadu a příliš málo ho třídíme. Navíc odpad je zdroj jako každý jiný. A firmy soupeří o to, kdo ho získá a zda ho bude pálit ve spalovnách a prodávat z něj získanou energii, nebo recyklovat a prodávat dál na trhu.

„Energetické využívání odpadu v podstatě konkuruje recyklaci, protože bojuje o stejné materiály, to znamená výhřevné a z velké části dobře recyklovatelné,“ popisuje Jelinek.

Za hnutí Arnika se Jelinek věnuje právě neratovické spalovně a jejím dopadům na životní prostředí. Posoudit, jak moc bude spalovna pro obyvatele nezdravá, je ale podle ní složité.

„Je logické, že když se bude něco spalovat, tak se něco do ovzduší uvolní, ale u některých látek je velice těžké říct, jakým způsobem nebo jak moc budou působit na lidi ve svém okolí. Dlouhodobě upozorňujeme na to, že třeba látky typu dioxinů nebo těžké kovy se měří pouze několik hodin ročně, i když operační doba spalovny je třeba 8000 hodin. Výpočet emisí za celý rok potom vůbec nemusí být vypovídající,“ upozorňuje Jelinek.

Ze spáleného odpadu navíc vzniká další odpad.

„Další věc je, že z těch 160 000 tun odpadu, které se tam dovezou, vznikne přes 45 000 tun škváry, která se zase musí někam uložit. Třetina vám v nějaké formě zůstane. Sice zkoncentrovaná, ale rozhodně ne inertní. Navíc s obsahem toxických kovů, perzistentních organických látek a jiných organických látek,“ vysvětluje odbornice na toxické látky.

Libiš nyní chystá strategii, jak o stavbě spalovny s firmou FCC vyjednávat. V petici se občané jasně vyjádřili proti stavbě spalovny na území obce.

Podle místostarostky Jaroslavy Holinové je tak obec připravena udělat maximum, a to i za cenu střetu se Spolanou, o níž jinak mluví smířlivě a chválí ji, že poslední roky myslí víc na životní prostředí.

„Proto nás nastalá situace, kdy chce FCC v tomto areálu stavět spalovnu odpadů, mrzí a věřím, že se nám podaří budoucími jednáními dojít k dohodám, kdy stále zůstaneme dobrými sousedy. Budeme ale stát za našimi občany,“ dodává.