Hlavní obsah

Za bolest někdy může i stres. „Učíme poslouchat své tělo,“ říká odbornice

Foto: Profimedia.cz

O čem všem může být fyzioterapie? A kdy je ten pravý čas pomoc vyhledat? Poslouchejte nový díl podcastu MUDr.ování.

Článek

Bolest zad, šíje nebo kloubů. Ale i migrény a špatné držení těla. To jsou některé z problémů, které řeší fyzioterapie. Cesta k uzdravení obvykle vede přes pohyb. Nemusí to ale být jen o něm. Léčba chronické bolesti totiž často souvisí i s tím, co se odehrává v naší hlavě.

Kdy je ta správná doba k návštěvě fyzioterapeuta? Jaké problémy řeší a co vše může bolest sdělovat? Poslechněte si nový díl podcastu MUDr.ování, tentokrát s fyzioterapeutkou Alicí Hamáčkovou.

Trápí vás chronické bolesti zad, kterých se zkrátka nemůžete trvale zbavit? Podle fyzioterapeutky Alice Hamáčkové nemusí být příčina zcela zjevná nebo takzvaně mechanická. I proto je podle ní zásadní si s každým, kdo u ní hledá pomoc, nejdříve podrobně promluvit – a to nejen o jeho neduhu, ale i o jeho životě.

„Vztah fyzioterapeuta a pacienta je o velké důvěře. Ten rozhovor je důležitý, protože nejde jen o to dozvědět se, jak dlouho bolest trvá, a takové ty běžné věci. Ale čerpáme mnohem víc. Poznáme, co pacienta provokuje, co mu ulevuje, doptáváme se, jak vlastně žije… je to o naslouchání,“ popisuje v podcastu MUDr.ování Alice Hamáčková.

S kým jsme si povídali?

PhDr. Mgr. Alice Hamáčková vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Více než 30 let se věnuje fyzioterapii, v praxi využívá metodu Neurac a fyzioterapeutickou pomůcku Redcord. Je zakladatelkou a hlavní terapeutkou Redpoint Clinic.

Foto: Seznam Zprávy

MUDr.ování navštívila fyzioterapeutka Alice Hamáčková.

Vysilující bolest

Jako odbornice se doptává i na spánek či různé životní návyky, ale i stresy a tlaky, které na člověka působí. Mluví doslova o biopsychosociálních faktorech, které se mohou do chronického problému promítat. Pokud se navíc člověk kvůli bolesti vzdává aktivit i pohybu a ztrácí celkovou kondici, může se dostat do bludného kruhu, ze kterého se jen těžko dostává zpět.

„Bolest vám bere to, co děláte rádi. Takže jste potom úzkostní, máte frustraci, jste přecitlivělí a získáváte pocit, že když se hýbete, tak to zhoršujete. Takže ti lidé často zůstanou ležet a přestanou se hýbat. My jim pak řekneme, že by měli chodit a cvičit, ale oni už jsou vyčerpaní tou bolestí. Musíme začínat po malých krůčcích,“ říká fyzioterapeutka.

Lidé, které trápí dlouhodobá bolest pohybového aparátu, by podle ní s vyhledáním specializované pomoci neměli otálet.

Dojít k poštovní schránce

Za svou více než 30letou praxi prý Alice Hamáčková pomohla zpátky k bezbolestnému pohybu mnoha pacientům s celou paletou problémů. Nejčastěji se setkává s lidmi, které trápí bolest v zádech, s dětmi s vadným držením těla nebo s pacienty, které sužuje bolest kloubů.

„Mám děti, u kterých to vypadalo, že nikdy nebudou moci cvičit. Pacientku po operaci, která se zvládla vrátit zpátky do hor, protože to byl její velký sen. Lidi, které jsem motivovala, aby došli k poštovní schránce. Je to o tom, najít důvěru, stanovit cíle a společně na nich pracovat,“ vypráví v podcastu.

A největší nešvar, který při péči o svůj pohybový aparát děláme? Podle fyzioterapeutky je to jednoznačně nedostatek přirozeného pohybu. Právě to může za mnohé potíže. Problémem je i příliš časté a dlouhé sezení. Stejně tak by se podle ní ale někteří lidé měli naučit i odpočívat a naslouchat svému tělu.

Doporučované