Za 20 let jsem nic takového nezažil, říká expert o šíření prachu z Hřenska

Prach a kouř z požáru v národním parku České Švýcarsko zaznamenali lidé na stovky kilometrů daleko. Některé probudil zápach kouře. Rozsah požáru je výjimečný i pohledem meteorologů. Mimo jiné sledují, jak se šíří prachové částice ve vzduchu i v atmosféře.

V blízké měřicí stanici Česká Lípa nad ránem evidovali mimořádné hodnoty polétavých částic PM10. Při běžných nocích se pohybují okolo 10 mikrogramů na metr krychlový. Hodnoty byly krátkodobě vyšší i dvacetinásobně.

„Tříhodinová klouzavá hodnota byla 217 mikrogramů. Aktuální mohla být ještě vyšší,“ uvedl Radek Tomšů z Ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Odborníci u polétavého prachu rozlišují několik kategorií podle velikosti částic. Částice PM10 měří do 10 tisícin milimetru. Čím menší průměr částice má, tím delší dobu zůstává v ovzduší. Částice poletují vzduchem několik hodin, ty nejmenší i několik týdnů. Důležitým faktorem je vítr a déšť.

Kouř a prach se bezprecedentně šířily až do jižních Čech či Pardubického kraje. „Přiznám se, že za 20 let praxe jsem takovou situaci nezažil. U požárů se občas stane, že na některých místech vzrostou koncentrace, ale ne v tak velkém měřítku, to je velmi výjimečná situace,“ doplnil Tomšů.

Při bezvětrných letních nocích se může stát, že hladiny polétavého prachu občas vystopují na hodnoty okolo 50 mikrogramů. Třeba Kralupy nad Vltavou nad ránem ale evidovaly hodnotu až 168. „To už je opravdu hodně. V zimě bylo to skoro bylo na vyhlášení smogové situace. Nicméně po rychlém vzestupu následoval i rychlý pád hodnot,“ doplnil Tomšů.

Jak vysvětluje Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Brno, emise z lesního požáru znamenají zdravotní rizika.

„Lesní požár není nic jiného než spalovací proces a protože není kontrolován přísun paliva ani přísun vzduchu, jedná se o nedokonalé (a neefektivní) spalování, které do ovzduší emituje řadu znečišťujících látek. Mimochodem stejný proces, jako se děje u starých kotlů, krbů a podobně,“ přiblížil odborník.

O jaká konkrétní zdravotní rizika jde? Podle přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimíra Koblížka čelí v souvislosti s požárem největšímu nebezpečí hasiči, kteří s plameny na místě bojují a jsou z blízka vystaveni škodlivinám.

„Často jde i o dobrovolné hasiče, kteří mohou být hodiny přímo v požářišti, obával bych se proto spíše o jejich zdraví. Osobně před nimi smekám a jsou to pro mě hrdinové,“ míní lékař.

Dále jsou ze zdravotního hlediska ohroženi zejména lidé žijící v okolí požáru, a to v závislosti na povětrnostních podmínkách přibližně do 10 kilometrů.

„Malé částečky prachu spolu s dalšími produkty hoření z přírodních požárů mohou zhoršit obtíže u lidí s respiračními chorobami. Ti patří mezi rizikové skupiny a měli by se nyní pohybovat co nejméně venku, pokud jsou požáru blíže,“ popsal odborník.

Mezi ohrožené skupiny patří lidé s astmatem, chronickou obstrukční plicní chorobou, bronchitidou, případně těhotné ženy a malé děti.

„Tyto skupiny by se měly pohybovat co nejméně venku nebo nejlépe odjet, pokud jsou odhadem do 10 kilometrů od požáru a v místě, kde je viditelný kouř. V místě vzdáleném desítky až stovky kilometrů mohou lidé kouř cítit, ale koncentrace škodlivin je malá a zdravotní dopady to nemá. Spíše se lidé bojí,“ doplňuje pneumolog.

Zápach kouře, který se z Českého Švýcarska rozšířil do dalších částí republiky, cítili v úterý ráno i obyvatelé Prahy. Pro ně je ale kouř spíše nepříjemný než nebezpečný a riziko je minimální.

Dopady hoření a uvolňovaných škodlivin do ovzduší je lépe prozkoumáno v regionech s častými lesními požáry. Data z Kanady, Austrálie či USA ukazují, že lidé vystavovaní těmto požárům mají vyšší rizika kardiologických potíží či předčasného úmrtí. Jde však o osoby opakovaně vystavované škodlivinám nebo žijící blízko těmto pravidelným lesním požárům.

Jak dalekosáhlý je vliv lesních požárů zároveň podle Jáchyma Brzeziny nelze přesně říci. Znečištění se však obecně může šířit i na velmi velké vzdálenosti, jde o tzv. dálkový transport.

Šíření kouřové vlečky přitom ovlivňuje několik faktorů, mimo jiné zejména meteorologické a rozptylové podmínky – rychlost větru, směr větru či teplotní zvrstvení atmosféry. Roli hraje také velikost a tvar částic.

„Opatrnější by v tuto chvíli měly být zejména osoby bydlící blízko hořící vegetace. Ideální by v tuto chvíli byl déšť, který nejenže by pomohl uhasit požár, ale je obecně faktorem výrazně zlepšujícím i kvalitu ovzduší. Bohužel model Aladin srážky v příštích dnech spíše neočekává,“ dodává expert.

Podle Tomšů není předpověď vzhledem k likvidaci požáru moc příznivá. Meteorologové očekávají silnější déšť v oblasti až v pátek či v sobotu. „Déšť hasičům pomůže až o víkendu,“ řekl Tomšů.

V oblasti bude i v úterý a ve středu foukat vítr. Pomáhá sice rozptylovat kouř a prach, jenže napomáhá k rychlejšímu šíření ohně. „V úterý přes den bude foukat severozápadní vítr zhruba kolem těch čtyř, pěti metrů za sekundu. V noci mírně zeslábne a směr se obrátí k severu. Výrazné zeslabení větru očekáváme až ve čtvrtek,“ doplnil Tomšů.