Článek
Od našeho zvláštního zpravodaje na Slovensku.
„S rodinou jedu vlakem do Karlových Varů, večer odjíždíme,“ říká mi s úsměvem na tváři 36letý muž. Sedí na lavičce s ženou a třemi dětmi a zrovna svačí. Do Varů jede za bratrem a chce si tam najít práci, neví ale jakou.
Jsme na košickém koupališti, které se nachází hned u vlakového nádraží. Turnikety jsou teď mimo provoz a průchod je volný, vchod do areálu ale hlídá městská policie.
Uvnitř je k dispozici jídlo a pití, zázemí pro děti, ale také pracovníci v reflexních vestách, kteří pomáhají uprchlíkům například s vyhledáním vhodného vlaku z Košic, zakládáním bankovních účtů nebo získáním SIM karet. U ulice jsou vyskládané kontejnery, kde je možné přespat.
Podobně jako na pražském nádraží i tady vyčkává skupina romských uprchlíků. Ženy kolem sebe mají několik dětí a stěžují si, že se pokusily neúspěšně dostat do Česka. „Jely jsme do Ostravy, protože tam máme příbuzné, musely jsme se ale vrátit, protože jsme neměly razítko v pase o překročení hranice, máme pouze občanský průkaz. Jsme ze zakarpatské oblasti,“ tvrdí ženy s tím, že teď nevědí, co budou dělat, a zůstávají prozatím v Košicích.
„Romští uprchlíci jsou nárazoví, přicházejí ve velkých skupinách. Třicet nebo čtyřicet lidí,“ říká mi Roman Dohovič, zplnomocněnec města Košice pro humanitární pomoc uprchlíkům z Ukrajiny.
Rozhovor vedeme na bílých plastových židlích vedle vypuštěného bazénu. Vysvětluje, že toto místo vybrali proto, že nedaleké vlakové nádraží bylo v první vlně velmi vytížené.
Uprchlíci sem proudí vlaky i autobusy. Většina z nich se tu ale zastaví jen nakrátko a pokračuje dál. Kdo ale potřebuje přespat, mají tu k dispozici 160 lůžek.
„Mají ukrajinské pasy, nekontrolujeme, zda mají například i maďarský pas. Zaregistrujeme je, poskytneme jim základ. Denně nám tady projde kolem 400 lidí,“ popisuje běžný život na koupališti. Nedávno tady byla na návštěvě i americká první dáma Jill Bidenová.
Bez zázemí v Evropě
Dohovič si nyní všímá, že složení uprchlíků z Ukrajiny se změnilo a mnozí netuší, kam se do Evropy vydat.
„Na začátku uprchlíci nejvíce mířili do Polska a Česka, čas od času do Německa. V podstatě na začátku šli lidé, kteří měli nějaké zázemí v Evropě. Složení lidí se změnilo, většinou jdou lidé, kteří nemají zázemí v Evropě a nemají se ani kam vrátit na Ukrajinu. Ti se nás ptají, co všechno můžou, jak je to se školami a prací,“ vysvětluje Dohovič.
To potvrzuje i žena z Kyjevské oblasti, která uvnitř budovy pije kávu a stručně odpovídá, že vůbec neví, kam nyní pojede. „Teď to budeme řešit s dcerou, ještě nejsme rozhodnuté.“