Z národního parku mizí pozemky soukromníků

Resort životního prostředí ustoupil námitkám odpůrců národního parku Křivoklátsko. Bylo vytipováno 10 enkláv – často samot –, které do uvažovaného parku začleněny být nemají.

Rozhodnutí, v němž ministerstvo vyhovuje námitkám privátních majitelů, v minulých dnech obdrželi i manželé Sobčákovi, jejichž případ v květnu popsaly Seznam Zprávy.

„Hodně se nám ulevilo, celá ta anabáze nás stála mnoho bezesných nocí a spoustu peněz za právníka. Ale vyplatilo se to,“ uvedla Michaela Sobčáková, která s chotěm vlastní na samotě nedaleko Nižbora dům se sádkami a několika hektary navazujících pozemků v údolí kolem potoka Vůznice.

Do národního parku nebude začleněn také například hřbitov mezi obcemi Karlova Ves a Branov, jak potvrdila starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Už dříve se rozhodlo, že do parku nebude zakresleno zastavěné území této vsi obklopené křivoklátskými lesy. Stejně tak mají být vyjmuty nedaleké samoty Kouřimecká myslivna a Kouřimecká rybárna, jež jsou také v majetku soukromníků.

Fakticky jde podle dostupných informací o desítku lokalit – enkláv, které budou z návrhu parku vyškrtnuty.

„Na té mapě vzniknou taková bílá místa. Lidé by měli ten park sice hned za svým plotem, ale jejich vlastní pozemky tam nebudou,“ poznamenala ke změnám starostka Kohoutová, která s řadou dalších starostů z regionu odmítá národní park v jakékoliv podobě.

O deseti enklávách, které mohou být bez větších dopadů z území parku vyjmuty, hovoří dopis, který v červnu poslal vedení Ministerstva životního prostředí zástupce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Pavel Pešout. Jeho kopii mají Seznam Zprávy k dispozici.

Pavel Pešout píše, že vyškrtnutí těchto nemovitostí „není sice z hlediska celistvosti území národního parku optimální“, zároveň ale upozorňuje, že vyjmuté enklávy nezůstanou bez ochrany. Budou totiž i nadále součástí CHKO Křivoklátsko.

Zástupce ředitele také upozornil na praxi v USA, Jihoafrické republice či v některých západoevropských zemích, kde se vyhlašuje chráněné území jen v tom rozsahu, nakolik dojde k souhlasu nebo k dohodě s dotčenými vlastníky. „V území, kde k dohodě nedojde, se pak některé části vynechají,“ zmínil Pešout zahraniční praxi.

Seznam Zprávy se na vyjmuté enklávy dotázaly i přímo Ministerstva životního prostředí. Mluvčí Lucie Ješátková sice žádné konkrétní změny zatím neuvedla, ale potvrdila, že k přehodnocování původních stanovisek právě nyní dochází.

„Ministerstvo dokončuje vypořádání připomínek a námitek k záměru vyhlášení NP Křivoklátsko s cílem všechny věcné maximálně pozitivně vypořádat. U soukromých vlastníků jde o území v jednotkách hektarů, které se nijak znatelně neodrazí na celkové rozloze,“ uvedla Ješátková.

Park má totiž být založen ze zhruba 98 % na státních pozemcích (hlavně Lesů ČR), jen dvě procenta měla připadnout na soukromníky. Teď to bude ještě méně.

Mluvčí v odpovědi na otázky zmínila i stanovisko lidoveckého šéfa resortu Petra Hladíka. „Jak často dodává pan ministr, ochrana přírody a jejích hodnot nemá být v rozporu se životem místních obyvatel,“ podotkla Ješátková.

Plány na vytvoření parku byly původně podstatně „velkorysejší“. Když se před lety o tomto kritizovaném záměru začalo poprvé hovořit, uvažovalo se i o začlenění nedaleké prezidentské obory v Lánech nebo rozsáhlého majetku Colloredo-Mansfeldů, kteří vlastní lesy v okolí Zbirohu.

Uvažovaný park se tak dále zmenšuje, ale politický tlak na jeho vyhlášení z vládních stran neutuchá. Velkým zastáncem parku je vedle ministra Hladíka třeba také poslanec za ODS a bývalý ministr zemědělství Petr Bendl a lidé kolem něj. Pro vyhlášení je i současná středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Jak už bylo uvedeno, většina dotčených obcí park důrazně odmítá. Nedávno 28 obcí a městysů z regionu založilo Svazek obcí Křivoklátska. Ustavující sněm se jednomyslně usnesl, že záměr na vyhlášení parku shledává nevhodným a „odmítá jej v plném rozsahu“.

Základní argument odpůrců spočívá v tom, že lesy na Křivoklátsku nejsou nedotčenou divočinou, nýbrž kulturní krajinou, kterou svou prací po století spoluvytvářejí lesníci. Starostové mají strach z omezení pohybu a postupného rozšiřování bezzásahových zón. A také z požáru, jaký byl loni v Českém Švýcarsku.

Ministr Hladík se ale snaží tyto obavy tlumit. Obyvatelé regionu začali v minulých týdnech dostávat do poštovních schránek leták, v němž ministr „vyvrací některé mýty“.

V letáku člen vlády uvádí, že národní park „nepřináší žádná nová omezení“. Slibuje mimo jiné rozšíření cyklotras a větší investice do obcí v parku, zlepšení silnic a parkování i třeba nové pracovní příležitosti.

V pozadí mezi odpůrci parku se nyní objevilo i jméno senátorky Jany Zwyrtek Hamplové, která je známá kontroverzními politickými postoji. Je členkou senátního výboru pro životní prostředí a regionální rozvoj a se starosty z Křivoklátska se potkala při nedávném výjezdním zasedání zmíněného výboru.

Dříve se v kuloárech mluvilo o tom, že jako advokátka by mohla křivoklátské obce přímo zastupovat, ale sama naznačuje, že by mohla být spíše ku pomoci advokátce Janě Marečkové, která s některými starosty už spolupracuje. „Jsem v kontaktu s právní zástupkyní. To je v tuto chvíli vše, co mohu říct,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv senátorka Zwyrtek Hamplová.

Svůj negativní postoj k parku nezastírá. „Vyslechla jsem si tehdy na výjezdním zasedání výboru obě strany, státní i samosprávu, a více mne přesvědčily obce,“ sdělila.

Ani advokátka Marečková nevyloučila, že advokátní zkušenosti Zwyrtek Hamplové z oblasti územní samosprávy by mohla při jednáních o navrženém parku využít, ale zatím to podle ní jisté není. „Je to možnost, jejíž využití bude zvažováno a pečlivě rozvažováno s ohledem na všechny okolnosti a souvislosti,“ reagovala Marečková.

Také předsedkyně nově ustaveného Svazku obcí Křivoklátska Iveta Kohoutová ví o zájmu senátorky pomáhat obcím, ale od zmíněného výjezdu prý se Zwyrtek Hamplovou starostové nijak nekomunikují. „Potkali jsme se na tom výjezdním zasedání, pobavili jsme se o tom, ale to bylo všechno,“ říká Kohoutová, přičemž si prý uvědomuje, že by přímé zapojení Zwyrtek Hamplové mohlo obcím ve výsledku spíše uškodit.