Článek
Ve Středočeském kraji a Praze se podařilo začlenit do základních škol méně dětí z Ukrajiny než ve zbytku Česka. To může ukazovat, že jsou zde skutečně přetížené kapacity.
Celkově chodilo v červnu do českých škol 57 procent školou povinných dětí, které se svými rodinami z Ukrajiny prchly před ruskou agresí. Ukazuje to unikátní průzkum PAQ Research a Sociologického ústavu AV ČR mezi 1300 domácnostmi utečenců z Ukrajiny.
Hůře se podařilo začlenit do formálního vzdělávání děti v předškolním věku a středoškoláky. Do českých škol jich nastoupila jen asi čtvrtina. Část ukrajinských žáků ale pokračovala v on-line výuce vysílané z jejich domovských škol.
Přesto se okolo 13 procent žáků základních škol, pětiny středoškoláků a dvou třetin dětí v předškolním věku neúčastnilo žádného vyučování. Jde tedy o vysoké tisíce.
„Rodiče uvádí, že největší bariérou pro zápis do škol je stále odmítání z kapacitních důvodů. Nejčastěji v mateřských školách. A potom také nedostatek informací kde, kdy a jak dítě zapsat. Rozhodně bych tedy doporučil nějakou formu kampaně, aby mohl v srpnu proběhnout ještě doplňující zápis,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy autor výzkumu Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Méně ukrajinských dětí u zápisu
Snáze se podařilo do škol začlenit děti z rodin, které jsou v kontaktu s českými domácnostmi, a také žáky z prvního stupně. Avšak většina rodičů, jejichž děti do školy nechodí, se je zapsat pokouší.
V červnu se vyučování účastnilo, případně ho rodiče plánovali u 85 procent předškoláků a okolo 90 procent dětí ve věku základní školy, ale jen okolo 55 procent středoškoláků. U nich tak hrozí, že ze vzdělávání úplně vypadnou.
Metodika výzkumu
Výzkum vychází z rozhovorů s 1300 domácnostmi uprchlíků z Ukrajiny, ve kterých žije 1519 dětí ve věku 2 až 17 let. Rodiče reportovali o každém dítěti jednotlivě, konkrétně o 899 dětech v generaci ZŠ (7–15 let), 465 dětech v generaci MŠ (2–6 let) a 155 mladistvých v generaci SŠ (16–17 let). Výzkum realizuje PAQ Research a Sociologický ústav AV ČR.
Stále je ale řeč o ukrajinských dětech, které chodily do českých škol už na konci loňského školního roku. Dá se tedy očekávat, že zbytek přišel k mimořádnému zápisu do dalšího ročníku, který probíhal až do 15. července.
Jenže k němu se podle odhadů dostavila jen polovina žáků, která se očekávala, tedy 40 tisíc namísto 70.
„Rozložení dětí ale rozhodně nebude rovnoměrné. Musíme se tak podívat do definitivní mapy, která se dnes uzavře, kde jsou konkrétně školy přetížené,“ řekl v pátek předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS).
Na druhou stranu to nemusí znamenat, že zbytek dětí zůstane beze školy. Velká část z nich se totiž už mohla vrátit zpět na Ukrajinu, nebo se k tomu brzo chystá. Přesná data nicméně nikdo k dispozici nemá.
Ministerstvo vnitra sice vydalo od začátku ruské války na Ukrajině asi 383 tisíc víz, v Česku je ale momentálně asi jen 200 až 250 tisíc utečenců. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna registruje 203 tisíc Ukrajinců ve věku 18 až 65 let, kteří do Česka dorazili po začátku ruské agrese.
„Požadoval jsem proto po Ministerstvu školství, aby přišlo v příštích týdnech co nejrychleji s návrhem, jak to řešit. Pokud se někde objeví problémy, tak by se mělo školám buď přispět například na stavební úpravy nebo na navýšení personálních kapacit,“ dodal Kuba.
Ministerstvo školství momentálně teprve zpracovává data z běžných zápisů do škol, na mimořádné termíny pro ukrajinské žáky se zatím nedostalo.
„Protože zápisy ukrajinských dětí probíhají až do dnešního dne, bude tato čísla MŠMT zpracovávat a vyhodnocovat až poté, předpoklad vyhodnocení je ve druhé polovině srpna,“ uvedla v pátek ředitelka tiskového odboru MŠMT Lubomíra Černá.
Výuka češtiny by potřebovala zlepšit
Nejistotu kolem návratu zpět na Ukrajinu ukazuje také výzkum PAQ Research a Sociologického ústavu AV ČR. Třetina respondentů se chce sice určitě na Ukrajinu vrátit, ale jen 14 procent z nich už cestu zpět plánuje. Spíše nebo určitě chce v Česku zůstat 43 procent dotazovaných.
„Na základních školách vychází, že 57 procent dětí už do nich v červnu docházelo a asi 9 procent bylo přihlášených, ale ještě s výukou nezačalo. Nemáme zde 350 tisíc uprchlíků, ale maximálně asi 250 tisíc. Méně je tedy i dětí a už dvě třetiny byly v červnu zapsané,“ řekl Prokop.
Pozitivním zjištěním je, že se zatím daří předcházet segregaci ukrajinských žáků. Dvě třetiny z nich nemají totiž ve třídě žádného nebo maximálně dva další ukrajinské spolužáky. Naopak ale mezery přetrvávají ve výuce češtiny a zapojení do zájmových aktivit.
Češtinu má sice drtivá většina dětí, polovina z nich ale jen hodinu denně. Experti přitom doporučují dvojnásobek. Stejně tak by mohla pozvednout jazykovou úroveň ukrajinských dětí účast na volnočasových aktivitách, účastní se jich ale jen minimum dětí. Nejvíce kolektivně sportuje, a to pětina z nich.
„Kombinují se tak dva efekty. Podle našeho zjištění jen 20 procent dětí absolvuje intenzivnější výuku češtiny a zároveň se jen minimálně účastní skupinových volnočasových aktivit. Logicky tak stagnuje jejich znalost jazyka víc, než jsme si třeba před třemi měsíci mysleli,“ uvedl Prokop.
Ke konci školního roku chodilo do českých základních škol podle Ministerstva školství 32 tisíc ukrajinských uprchlíků, tedy o devět tisíc víc než v dubnu. Mateřské školy navštěvovalo asi pět tisíc dětí.
V základních školách je asi 134 tisíc volných míst a ještě dalších 30 tisíc mohou ředitelé vytvořit od září. Rozložení zhruba čtvrt milionu ukrajinských uprchlíků ale není v Česku rovnoměrné, některé regiony tak budou mít problémy všem dětem vzdělávání poskytnout.
