Článek
Černé scénáře se nenaplnily. Žádnou ztracenou generaci covid nestvořil. Výsledky celonárodního testování páťáků a deváťáků z května a června 2022 jsou obdobné jako před pěti lety, kdy otázky České školní inspekce zodpovídali žáci naposledy.
Průměrná úspěšnost žáků devátého ročníku v testu českého jazyka byla 65 procent, v testu matematiky 53 procent. U páťáků to bylo 68 procent z češtiny a 51 procent v matematice. Kromě těchto dvou testů pak skládali žáci pátého ročníku ještě test dovedností usnadňujících učení, v něm dosáhli průměrné úspěšnosti 51 procent.
Každého testu se zúčastnilo v květnu a červnu přes 50 tisíc žáků. Celkově se testovalo 281 tisíc dětí a téměř čtyři tisíce škol.
Deváťáci dopadli v češtině a matematice prakticky stejně jako v roce 2017, u páťáků byly rozdíly o něco zřetelnější, ale ne úplně tak, jak bychom asi po dvou letech střídavé distanční a prezenční výuky čekali. Žáci pátého ročníku se sice zhoršili o 1,6 procentního bodu v češtině, v matematice ale dosáhli o 3,6 procentního bodu lepšího výsledku.
„U prvních stupňů byly výsledky v matematice lepší také proto, že zde už střednědobě zaznamenáváme pozitivní proměny výuky, které nám potvrzují i výsledky mezinárodních šetření,“ popisuje důvody zlepšení ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
| Průměrný socioekonomický | Rozdíl v úspěšnosti mezi roky 2022 a 2017 (v p. b.) | |
|---|---|---|
| status školy | Čeština, 9. ročník | Matematika, 9. ročník |
| Pětina s nejnižším statusem | -2,7 | -4,1 |
| Ostatní školy | +0,3 | +1,1 |
| Pětina s nejvyšším statusem | 0,0 | +1,5 |
| Zdroj: Česká školní inspekce | ||
Covid výrazněji dopadl na školy, kterým se nedařilo v rané fázi distančního vzdělávání a jejichž žáci dosahují horšího socioekonomického statusu. Tedy jejich rodiče mají nižší vzdělání a příjem, a tak nemají možnost dětem pomoci sami nebo třeba zaplatit doučování. Takto se pětina škol s nejnižším socioekonomickým statusem deváťáků průměrně zhoršila v češtině o 2,7 procentního bodu a dokonce o 4,1 procentního bodu v případě matematiky.
Navíc je nutné si uvědomit, že ne všechny dopady covidu může zachytit jednorázové testování z matematiky a češtiny. Nehledě na to, že právě na tyto předměty byl kladen při distanční výuce důraz. Česká školní inspekce upozorňuje, že při uzavření škol bylo komplikovanější rozvíjet právě ty dovednosti, které jsou prostřednictvím testů jen velmi obtížně hodnotitelné jako například čtení a vyjadřovací schopnosti žáků nebo řešení náročných a netradičních úloh.
Víceletá gymnázia nepomáhají tolik
Stejně jako v předchozích měřeních, i tentokrát dopadli žáci studující víceletá gymnázia v průměru lépe než děti, které zůstaly na základních školách. V češtině to bylo 80 % versus 62 % a v matematice 72 % oproti 49 %. Podle inspektorů nejde ale o to, že by víceletá gymnázia tak výrazně dokázala posunout potenciál svých žáků. V jejich třídách se pouze soustředí žáci s lepším rodinným zázemím, kteří by ale excelovali kdekoliv.
„Většina žáků s absolutně nejlepšími výsledky nechodí na víceletá gymnázia, ale na běžné základní školy. Žáci gymnázií jsou akorát koncentrováni do nižšího podílu škol, proto i v mezinárodních šetřeních vždy vychází, že dosahují průměrně lepších výsledků,“ vysvětluje tento paradox Zatloukal.
Takto tedy má zhruba 12 procent deváťáků ze základních škol vyšší úspěšnost v testu z obou předmětů, než je průměr na víceletých gymnáziích. Takového výsledku ale dosahuje průměrně jen jedno procento celých tříd na základních školách, protože ti nejlepší žáci jsou zkrátka rozházení do různých paralelek.
„Pokud má základní škola podobné složení žáků jako víceleté gymnázium, tak dosahuje také podobných výsledků,“ dodává ústřední školní inspektor.
Z dat České školní inspekce tak vychází, že pro vzdělávání je výhodnější děti nesdružovat do homogenních tříd podle jejich potenciálu.
Chlapci: Horší známka, ale lepší test
Z testování také vyplynuly už tradiční závěry, které jen potvrzují předcházející národní i mezinárodní šetření, ale také pár zajímavostí. Nejprve tedy nepřekvapivé zjištění – nejlepších výsledků dosahují žáci z velkých měst a okolí a horších naopak děti hospodářsky a sociálně slabších okresů.
„Výsledky škol ze 70 procent vysvětluje socioekonomický status tamních obyvatel,“ doplňuje Zatloukal.
V průměru lépe dopadly v češtině dívky, v matematice chlapci. Zajímavější je ale v tomto případě porovnání se známkami na vysvědčení. Dívky mají totiž z matematiky průměrně lepší známku na vysvědčení (2,1) než chlapci (2,3). V testech ale dopadly dívky hůře. Nelze ale říct, že by hodnocení na vysvědčení bylo plošně nespravedlivé, učitelé v hodinách samozřejmě hodnotí více aspektů než jen odpovědi na testové otázky.
Rovněž stojí za to zmínit i vliv velikosti školy na výsledky žáků. Vesnická malotřídka totiž může být možná překvapivě lepší volbou než škola ve městě. V matematice i češtině dosáhli nejlepšího výsledku páťáci, kteří navštěvují neúplné (prvostupňové) malé školy s méně než 150 žáky.
