Vojáci odmítli uvolnit lesy pro národní park. Dají jim náhradní v Brdech

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Státní instituce chystají směnu lesů, která má zlomit odpor rezortu obrany proti zařazení svých pozemků do uvažovaného národního parku Křivoklátsko.

Princip transakce je podle informací Seznam Zpráv takový, že Vojenské lesy a statky (VLS) přenechají Lesům České republiky více než 500 hektarů, které mají na území plánovaného parku. A civilní státní podnik místo toho vojákům zase předá obdobnou výměru lesů v Brdech. Celkem se tak tato směna dotkne 1075 hektarů.

Potvrdili to zástupci obou podniků s tím, že zatím ještě nedošlo k finální dohodě. „Uvažovaný převod podléhá mimo jiné i souhlasu dotčených orgánů,“ podotkl mluvčí Lesů ČR Přemysl Šrámek.

Aktéři přitom neskrývají, že rošáda s lesy se dělá jen proto, aby kvůli parku nepřišla k újmě armáda.

„Cílem je minimalizovat dopady vyhlášení národního parku Křivoklátsko na strategické plány pro obranu státu, jež se z hlediska potřeby vhodných lokalit v současné geopolitické situaci spíše zvyšují,“ uvádí mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona.

„Díky směně zůstanou zachovány strategické zájmy státu jak v oblasti ochrany přírody a krajiny, tak v oblasti obrany,“ uvedla mluvčí Ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. Na rozlohu parku směna dle jejího vyjádření vliv mít nebude.

Inkriminované pozemky se nacházejí na severozápadním okraji plánovaného parku, mezi obcemi Bratronice, Běleč, Chyňava a Malé Kyšice. V sousedství někdejší raketové základny, která byla vybudována ještě za minulého režimu na ochranu ruzyňského letiště i hlavního města.

Poté, co Ministerstvo životního prostředí loni ohlásilo záměr vyhlásit na Křivoklátsku park, Vojenské lesy a statky se proti tomu postavily (vedle většiny dalších majitelů).

Ve svých námitkách, jejichž kopii Seznam Zprávy získaly, vyjádřily proti záměru „zásadní nesouhlas“. Vedení státního podniku spadajícího pod Ministerstvo obrany poukázalo na to, že jeho pozemky u Bratronic jsou „důležité pro obranu státu“. A to s tím, že v případě potřeby by měly být bez zbytečného odkladu k dispozici právě Ministerstvu obrany, resp. Armádě ČR.

Podnik argumentoval i válečným stavem na Ukrajině a „obtížnou predikcí dalšího vývoje“. Pozemky prý mají pro armádu strategický význam a bylo by naopak třeba jejich rozlohu ještě zvětšit, nikoliv snížit.

Nicméně nakonec se vojáci rozhodli své pozemky přece jen „pustit“ výměnou za náhradní v oblasti Brdské vrchoviny, čímž zase rozšíří svou tamní državu. „Zmíněná lokalita vyhovuje strategickým potřebám ozbrojených sil i nárokům rezortu,“ vyjádřil nad výsledným řešením spokojenost mluvčí vojenských lesů Sotona.

Tím, kdo to celé negativně pocítí, nakonec budou civilní Lesy ČR. Ty sice od vojáků majetek na Křivoklátsku převezmou, ale spolu s dalšími tisíci hektarů by jej následně měly předat budoucí správě národního parku. Jejich celková „újma“ tak bude větší, než měla být.

Také Lesy České republiky původně s parkem nesouhlasily, když v podaných námitkách generální ředitel Dalibor Šafařík uvedl, že stav lesů na Křivoklátsku je v „zásadním rozporu“ s definicí pro vyhlášení národního parku. „Nejedná se o přirozené a člověkem málo ovlivněné či pozměněné ekosystémy,“ napsal Šafařík. Nicméně pod politickým tlakem na konci letošního února státní podnik své námitky nakonec stáhl a přestal dělat problémy.

Ve výsledku se má park vyhlásit téměř výhradně na pozemcích Lesů ČR. Odpor řady soukromníků byl vyřešen tak, že jejich pozemky byly z návrhu parku vyňaty.

Vyhlášení národního parku, s nímž počítá vládní programové prohlášení, budou muset odsouhlasit obě komory parlamentu. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ho chce prosadit přes odpor většiny starostů v regionu, jak uvedl nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Lidovecký ministr argumentuje právě tím, že park vznikne téměř výhradně na státních pozemcích.

Komunální politici na Křivoklátsku se mimo jiné obávají neprostupnosti a neprůchodnosti území kvůli uplatňované politice „bezzásahovosti“, ministerstvo tyto obavy považuje za liché.

Zjevný nesoulad v názorech ukázalo i jednání, které se za účasti asi stovky odpůrců z řad starostů či lesníků uskutečnilo poslední říjnový den před petičním výborem v Poslanecké sněmovně. Za ministerstvo byl přítomen náměstek Tomáš Tesař (TOP 09). I tam zazněla bez bližších podrobností zmínka o chystané pozemkové rošádě mezi Lesy ČR a vojáky. Ale nejvíce rezonoval názor, že přírodu na Křivoklátsku dostatečně chrání už nynější CHKO Křivoklátsko, tudíž vyhlašovat park není třeba.

I dlouholetý šéf Správy CHKO Křivoklátsko a podporovatel parku Petr Hůla si všímá, jak hluboký příkop toto téma během posledních měsíců nejen v dotčeném regionu vyhloubilo, přičemž v tom vidí i velký vliv „myslivecké lobby“.

Hůla vzpomíná, že když se před 12 lety prvně s kolegy snažili park vyhlásit, tak velký odpor zdaleka nebyl. „Pro národní park byla tehdy asi polovina starostů a řada dalších byla neutrálních. Kdyby tehdy nepadla vláda, byl už park vyhlášený,“ soudí Hůla. Vidí i chyby v nynější komunikaci státu, do níž, jak říká, Správa CHKO nebyla zapojena.

Za důležité považuje místním lidem vysvětlit třeba to, že se nemusí obávat dramatického nárůstu turistů. „Nejsou zde žádné superturistické atrakce typu Pravčická brána, lyžařské areály, pískovcové soutěsky a podobně. Je to podobné území jako Národní park Podyjí – říční kaňon a rozsáhlé lesy,“ uvedl Hůla.

Osobně stále věří, že se Fialově vládě park vyhlásit podaří. „Následně se všechno uklidní a komunikace se starosty se vrátí do normálu,“ soudí dlouholetý šéf Správy CHKO Křivoklátsko.