Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Uprchlická krize se postupně přelévá z akutní fáze do stabilizovanějšího období, což je nepochybně dobrá zpráva. Vyplývá to mimo jiné i z údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny, jejíž správní rada informovala o posledním vývoji.
Podle nejnovějších dat je u VZP pojištěno 333 tisíc ukrajinských uprchlíků, přičemž 125 tisíc z nich tvoří děti do 18 let, 190 tisíc lidé v produktivním věku, zbytek jsou senioři. Zhruba 38 tisíc uprchlíků se přihlásilo k zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám, takže VZP na tomto „trhu“ získala přibližně 90% podíl.
Ta čísla představují dobrou zprávu hlavně proto, že aktualizované predikce zveřejněné v březnu analytickou komisí pro dohodovací řízení počítaly s tím, že ve druhém pololetí bude v Česku 400 tisíc uprchlíků. Odhady se tedy jeví jako realistické a zdravotnictví by nemělo čelit zásadnímu šoku. Přinejmenším současný vývoj ruské agrese na Ukrajině, zejména postupná lokalizace konfliktu na východ a jih země, by přes všechny nezpochybnitelné hrůzy neměl ústit v další masivní uprchlické vlny do okolních států.
Potvrzuje se, že z pohledu financí bude uprchlická krize pro zdravotnictví představovat spíše malou zátěž, zatímco skutečným problémem budou především aktuální kapacity poskytování péče.
Ředitel VZP Zdeněk Kabátek přišel s propočtem, podle nějž vyjde zdravotní péče o Ukrajince přibližně na sedm miliard, zatímco pojistné zaplacené pracujícími uprchlíky (jichž je už kolem 35 tisíc) a odvedené státem za ty, kteří jsou státními pojištěnci, bude o 2,4 miliardy nižší.
To je sekyra, kterou by zdravotnictví při více než 400miliardových nákladech mělo hravě ustát. Může se ale stát argumentem do nadcházejících debat o výši platby za státní pojištěnce na příští rok. Ministr zdravotnictví Válek (TOP 09) už ostatně připustil, že navržených 1 878 korun je ve vyjednávání spíše spodní hranice než pevný pilíř.
S kapacitami bude problém větší. Nejsilnější nedostatek je patrný v oblasti dětského lékařství. Prvotní nápor pomáhají zvládnout UA Pointy ve větších nemocnicích, ale dlouhodobější řešení se hledají těžko. Stárnoucí a řídnoucí síť českých dětských praktiků totiž nelze ze dne na den spravit kouzelným proutkem.
Kromě UA Pointů vzniká na Ministerstvu zdravotnictví plán, o němž informoval poslance na zasedání sněmovního výboru pro zdravotnictví Válkův náměstek Jakub Dvořáček.
Ministerstvo vyjednává s pojišťovnami, aby nemocnicím s dětskými lůžkovými odděleními proplácely nový výkon, který Dvořáček nazval „nízkoprahovou ambulancí“, jenž by mohl část tlaku na dětské praktické lékaře přesunout právě do nemocnic. Šlo by o řešení o něco systémovější než mimořádné UA Pointy, které nelze v nemocnicích držet donekonečna.
Bezprostředním, funkčním, ale i tak dost složitým řešením je vytvořit obecný systém relokace uprchlíků na území republiky tak, aby zdravotnické kapacity včetně pediatrických byly zatíženy alespoň přibližně rovnoměrně. Takový plán vyžaduje mnoho přemýšlení, vytváření chytrých motivačních programů i překonávání mnoha právních překážek, ale je dobře, že na vládě snad postupně vzniká.
Hledání nových kapacit stejně jako snaha o efektivnější využití těch stávajících jsou každopádně pro české zdravotnictví složité domácí úkoly. Na druhé straně, pokud by se skutečně podařilo je ve střednědobém horizontu splnit, může z toho český systém profitovat ještě dlouho poté, co uprchlická krize v Česku skončí.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc. Třeba informace o nejnovějších poznatcích v oblasti kardiopulmonální resuscitace nebo zajímavé tipy na čtení nejen z oblasti zdravotnictví. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
