Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Bylo by hezké, kdyby následující měsíce nekomplikovala kromě situace geopolitické také situace zdravotní. Naděje nejsou malé, ale přehlížet rizika by bylo hloupé. A tak věnujme dnešní Vizitu zase po čase covidu.
Pandemie nekončí, ale zvykáme si
„Máme s covidem problém, stále na něm hodně pracujeme, ale pandemie skončila. Když se rozhlédnete, nikdo nenosí roušky a všichni vypadají, že jsou v docela dobré kondici. Takže myslím, že se to mění.“
Kdyby tento výrok zazněl někde v české hospodské diskuzi, asi by jej šlo v zásadě odkývat. Možná s drobnou výtkou, zda je na takové řeči čas zrovna s nastupující hlavní sezonou respiračních onemocnění.
Jenže ta slova zazněla mnohem „výš“. Pronesl je americký prezident Joe Biden a americké i světové zdravotnické autority se mohly přetrhnout, aby jeho slova dovysvětlily.
Ať už s poukazem na zmíněné nevhodné načasování výroku, anebo na to, že pandemie podle své odborné definice, tedy rozšíření nebezpečné choroby na více kontinentech s vysokou incidencí, rozhodně neskončila. Další kritika směřovala ke skutečnosti, že covid stále denně zabíjí na 400 Američanů, kteří pak rozhodně v dobré kondici nejsou.
Vyhlašovat konec covidové pandemie je tedy ošemetná věc. Nicméně Bidenův popis americké situace v mnoha ohledech sedí i na situaci v Česku. O konci pandemie u nás nikdo zodpovědný nemluví, ale uměřený optimismus je cítit z mnoha míst.
Minulé pondělí se v novém sídle České lékařské komory konala konference věnovaná zkušenostem z covidového boje. Vystupovali na ní lidé, které nelze podezírat z toho, že by covidová rizika v minulosti podceňovali nebo bagatelizovali – od prezidenta komory Milana Kubka přes šéfa odborné vakcinologické společnosti Romana Chlíbka, pediatra Daniela Dražana, šéfa infektologické společnosti Pavla Dlouhého a hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala až po demografku Dagmar Dzúrovou a šéfa zdravotnických statistiků Ladislava Duška.
Nutno přiznat, že konferenční sál Domu lékařů zrovna nepraskal ve švech a kdo čekal účast některých hlasitých odpůrců širokého vědeckého konsenzu a bouřlivou diskuzi, nedočkal se. (Konferenci nicméně sledovalo na sedm stovek zdravotníků prostřednictvím živého streamu a další zhruba tři tisíce ji zhlédly na uzavřeném záznamu.)
Z vystoupení prakticky všech účastníků bylo patrné, že ačkoli covid nadále nese velká rizika pro vybrané skupiny pacientů, kombinace proočkovanosti a promoření populace dává podle všech dat slušnou naději na relativně klidný podzim.
Důležitou informací je, že v Česku nadále převažují omikronové varianty BA.4 a BA.5 a žádná, která by je nahradila, není v tuto chvíli na obzoru. To se sice může změnit během pár týdnů, ale v tuto chvíli se zdá, že by vývoj vakcín mohl „dohnat“ vývoj viru, protože vakcíny vyvinuté přímo na zmíněné varianty byly schváleny evropským regulátorem a měly by být na cestě do Česka.
Ze všech dat prezentovaných na konferenci zároveň vyplývá, že proti těžkému průběhu covidu účinně brání i dosud používané vakcíny. Podle výzkumu demografky Dzúrové zachránilo očkování jen v období od října do konce roku 2021 kolem 15 tisíc životů.
Řečníci na konferenci se také shodli, že při aktuálním vývoji nemá smysl sledovat statistiky denních počtů nákaz. Nejen proto, že vzhledem k malému množství testů představují jen zlomek skutečného obrazu šíření viru, ale také proto, že nákazy novými variantami mají mnohem častěji mírný průběh, takže ani velké počty infikovaných neznamenají automaticky ohrožení zdravotnického systému.
Obecně se těžiště proticovidových snah stále více přenáší z kontroly celé populace na ochranu ohrožených skupin, na něž má primárně mířit snaha o maximální proočkovanost a preventivní opatření, zejména v zařízeních sociální péče a ve zdravotnických zařízeních. Pro ostatní platí doporučení absolvovat posilující dávku očkování a snižovat riziko nákazy vlastním odpovědným přístupem (známá 3R).
Konec pandemie tedy ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, také jeden z účastníků zmíněné konference, rozhodně nevyhlásil, nicméně hlásí připravenost na nadcházející podzim.
Základem má být dostupné covidové očkování a také dostupná léčba (kromě osvědčených léčebných postupů má ještě dorazit očekávaný paxlovid, antivirotikum vyvinuté firmou Pfizer). Optimistický scénář počítá s tím, že covid se zařadí mezi sice potenciálně velmi nebezpečné, ale v podstatě „standardní“ respirační choroby s doporučením na pravidelné sezonní přeočkování.
Takový scénář má ale několik podmínek. Především se nesmí objevit výrazně nebezpečnější varianta viru, než jsou ty stávající.
Pokud by přišla například významně smrtelnější varianta – což, doufejme, není pravděpodobné – dostali bychom se do problémů a rychle by se vrátily debaty o plošných opatřeních a nařízeních. K tomu se sluší dodat, že 30. listopadu končí platnost pandemického zákona, takže legislativně by vláda měla v zimě stejně prázdné ruce jako na začátku pandemie.
Zároveň jsou definitivně vyčerpány rezervy veřejného zdravotního pojištění, takže případné zvýšené výdaje by musel řešit zvláštní rozpočtový covidový fond. Ten zatím existuje jen ve formě vágního příslibu Ministerstva financí.
Dostupnost fungujícího očkování a brzy snad i dalších léků tedy dává naději na víceméně klidný podzim i zimu (alespoň z pohledu covidu ve srovnání s minulými dvěma roky). Jen nám do toho nesmí virus hodit vidle.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc. Třeba rozbor některého z odborných zdravotnických pojmů nebo zajímavé tipy na čtení z českých i zahraničních médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
