Hlavní obsah

Vizita: Babišův betonový pomník může zdravotnictví připravit o miliardy

Foto: Profimedia.cz

Nebude se stavět nový institut na zelené louce za sedm miliard, ale jen „přístavba“ v Motole za čtyři.

Českému zdravotnictví přibyly další starosti. Na dveře začínají bušit termíny pro splnění úkolů, bez kterých Česku hrozí, že přijde skoro o 180 miliard korun. Pro zdravotnictví je ve hře zhruba 12,5 miliardy.

Článek

Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!

Ze stínů války, obav z podzimní vlny covidu, uprchlické krize i inflačních šoků začíná na českou ekonomiku po několika týdnech zase vykukovat pozapomenutý strašák, který se jmenuje Nástroj pro oživení a odolnost EU. To je ten obří balík peněz spravovaný Evropskou komisí, z nějž se mají platit reformní projekty a zásadní investice, které pomohou s obnovou Evropy po covidové pandemii.

Český díl peněz – úctyhodných 179 miliard korun – by se měl rozdělit skrze Národní plán obnovy, který vláda Andreje Babiše schválila loni v květnu a v červenci na něj dostala razítko Evropské komise. A na zdravotnictví je v něm vyčleněno 12,5 miliardy korun.

„Mě velice mrzí, že se na ten plán obnovy dostalo až teď, protože už je všechno rozhodnuté. A Vlastíku, teď už s tím moc asi nenaděláš,“ pravil minulý týden na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví onkolog a někdejší poslanec hnutí ANO Rostislav Vyzula.

„Vlastíkem“ byl pochopitelně míněn přítomný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který přišel se svými spolupracovníky poreferovat poslancům o aktuálním vývoji právě v otázce Národního plánu obnovy.

Ani další poslanci nešetřili kritikou plánu. Třeba Julius Špičák: „Zabývám se onkologií celý život a neumím si pod národním onkologickým institutem nic moc představit,“ prohlásil s dodatkem, že pochybuje i o efektivitě dalších vynaložených prostředků, když má podle plánu do brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie bez jakékoli soutěže zamířit 1,2 miliardy korun na vybudování transplantačního centra, zatímco pražský IKEM nedostane nic.

Nebo Milan Brázdil: „Tedy 722 milionů za simulační centrum pro intenzivní medicínu? To je mazec, to jsou velké prachy. Za to vybudujete celý urgentní příjem. My, co tu sedíme, jsme bez simulace taky vyrostli a taky jsme to zvládli.“

Stojí za povšimnutí, že oba citovaní poslanci – stejně jako Vyzula ještě v minulém období – zasedali a zasedají ve Sněmovně v barvách hnutí ANO. Je to příznačné. Zdravotnickou kapitolu Národního plánu obnovy totiž takříkajíc „unesl“ Andrej Babiš osobně a rozhodl se, že si jejím prostřednictvím zaplatí svůj předvolební marketingový majstrštyk – příslib vybudování zbrusu nového národního onkologického institutu na zelené louce za sedm miliard.

Žádný z jeho ministrů zdravotnictví ani poslanců mu nedokázal oponovat. A tak se tenhle nesmysl dostal do oficiálního materiálu a dostal i razítko Evropské komise. Protože komisaře venkoncem nezajímá, jestli takový institut Česko potřebuje (nepotřebuje) nebo jestli je schopné ho navzdory rigidnímu stavebnímu právu a miliardě potřebných razítek v šibeničních termínech vůbec postavit (není). V těchto otázkách Brusel spoléhá na soudnost národních politiků. No a v případě Andreje Babiše se prostě přepočítal.

Když na ministerstvo nastoupil Vlastimil Válek, stál už de facto před hotovou věcí. Žádnou kapitolu nešlo z gruntu přepsat. Priority i projekty jsou pevně dány. Jediné, co je možné, je přesouvat peníze mezi jednotlivými projekty. To Válek udělal. „Udělal jsem maximum možného – institut nemohu zrušit, musí existovat. Nejde s tím nic udělat. Jediné, co jsem mohl, tak snížit peníze a víc jich rozdat do regionů,“ vysvětloval poslancům Válek.

Proto se nebude stavět nový institut na zelené louce za sedm miliard, ale jen „přístavba“ v Motole za čtyři, což by se snad alespoň teoreticky mohlo stihnout. Výstavba transplantačního centra v Brně za miliardu a čtvrt je podobně problematická. Většina smluv by podle pravidel evropské pomoci měla být podepsána v příštím roce. A do roku 2026 by měly být vyčerpány peníze. Ve světle českého soutěžního i stavebního práva to působí jako úplné sci-fi.

Čerpání z evropského nástroje pro obnovu je přitom navázáno na plnění dílčích cílů. Například Válek musí do konce června na vládě prosadit Národní onkologický program. Ten nyní putuje do připomínkového řízení, tak by se to mělo stihnout. Ale začínají hořet další termíny.

Pravidla jsou přitom nastavená tak přísně, že pokud selžou projekty byť jen v jedné z kapitol, přijde Česko o nárok na celý balík 179 miliard korun. Podle březnové zprávy ministra průmyslu Síkely (za STAN), o níž informoval ve svém newsletteru novinář David Klimeš, až třetina projektů v NPO nebude v současné fázi přípravy plnit milníky a cíle (tedy ony postupné dílčí „domácí úkoly“) a „ohrožuje celou realizaci plánu“.

Jak navíc vyplynulo z čerstvého jednání zdravotního výboru, vláda dosud nevyřešila zásadní problém s platbou DPH. Evropský plán počítá s proplácením projektů „bez daně“, přičemž o doplacení DPH se má postarat buď příjemce dotace, nebo národní vláda.

Jak opět informoval David Klimeš, který vývoj kolem NPO bedlivě sleduje, Síkela spočítal, že náklady na DPH k projektům v NPO by pro státní kasu do konce čerpání znamenaly zhruba 30 miliard korun. Ty se ministru Stanjurovi (ODS) ani za mák hledat nechce. A vláda zatím marně hledá shodu na tom, jak a komu DPH u případných proplacených projektů účtovat.

Desítky evropských miliard mohou narazit i na další překážky, například na nedostatečnou právní úpravu střetu zájmů. O té se nyní jedná ve Sněmovně, ale hnutí ANO při každé zmínce o této legislativě zablokuje jednání.

Zdravotnická kapitola tedy zřejmě nebude hlavní překážkou na cestě k evropské pomoci. Ale bezproblémová určitě nebude – hlavně kvůli zmíněným stavbám. Zůstane ale v každém případě smutnou ukázkou toho, jak si jeden ambiciózní politik bez hledání odborné a politické shody může „přivlastnit“ peníze, které mohly pomoci důležitým změnám.

Náprava těchto škod nebude jednoduchá. A i po dílčích úpravách už navždy zůstane ve vzduchu otázka, zda těch skoro 12 miliard nemohlo být využito smysluplněji, kdyby se Andrej Babiš nerozhodl, že si z onkologické prevence udělá předvolební vábničku a z „onkologického institutu“ vlastní betonový pomník.

V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc. Třeba podrobné vysvětlení důležitosti postupů jednodenní chirurgie nebo zajímavé tipy na čtení nejen z oblasti zdravotnictví. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.

Doporučované