Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Dělnická třída vám dala důvěru a vaší povinností bude dokázat poctivou prací, že si jí co? Že si jí zasloužíte,“ zazní v jedné ze známých scén z komedie Černí baroni, když poručík Hamáček v podání Jiřího Schmitzera vítá nové „pétépáky“ na zámku Zelená Hora.
Ten si jako dějiště svého románu, podle kterého film vznikl, nevybral spisovatel Miloslav Švandrlík náhodou. Za komunismu skutečně sloužil zámek armádě, mimo jiné jako sídlo pomocného technického praporu.
Přitom jde o důležité místo českých dějin. Během jeho šestisetleté historie na zámku sídlili Šternberkové nebo Colloredo-Mansfeldové. Vznikla zde Jednota zelenohorská, česká katolická opozice proti králi Jiřímu z Poděbrad. Místo také dalo název Rukopisu zelenohorskému, známému z takzvaného sporu o Rukopisy.
Od roku 1992 je tato kulturní památka v držení obce Klášter. Jenže vlastníka bude pravděpodobně brzy měnit.
„Se ctí a pokorou vám představujeme jedinečnou příležitost stát se majitelem zámku Zelená Hora, historického klenotu, který okouzluje svou architekturou a atmosférou. Tento majestátní zámek, přestavěný rodem Šternberků mezi lety 1669 a 1696, vám nabídne jedinečné spojení gotických, renesančních a barokních prvků,“ stojí v inzerátu, který se objevil na stránkách realitní kanceláře JJ Reality na konci března.
„Úplně se vychýlili“
„Rozhodli jsme se pro to hlavně z finančních důvodů,“ vysvětluje pohnutky prodeje starosta Kláštera Lukáš Brož. Zámek podle něj dlouhodobě není v dobrém stavu a obec s 231 obyvateli nemůže dávat dost peněz na údržbu a provoz objektu. Ten se začal v posledních letech otvírat turistům, dříve se sem podívali pouze výjimečně. „Potřebujeme v obci vybudovat kanalizaci a peníze z prodeje by nám k tomu pomohly,“ dodává Brož.
Klášter už má podle něj první zájemce, někteří z nich už byli i na prohlídce. „K zámku patří vlastní přístupová cesta a rozsáhlé parkoviště, což vytváří ideální podmínky pro různorodé využití. Ať už máte v plánu zámek proměnit na luxusní hotel, wellness centrum či jiný podnikatelský projekt, jeho potenciál je neomezený,“ naznačuje možné další využití již citovaný inzerát.
Na hotel s pivovarem ostatně plánoval Zelenou Horu přestavit jeden z předchozích nájemců, francouzská společnost CCEC. Do zámku nakonec ale neinvestovala.
Rozhodnutí dát památku do prodeje přes realitní kancelář mnohé překvapilo. Začátkem dubna to řešilo zastupitelstvo Plzeňského kraje, ve kterém zasedá i ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Postup obce, když to řeknu kulantně, vyvolává rozpaky,“ uvedl na jednání.
Narážel zejména na to, že před čtyřmi lety podepsala obec s Plzeňským krajem, Ministerstvem kultury, městem Nepomuk a dalšími institucemi memorandum, v němž si strany přislíbily, že budou společně pracovat na zlepšení stavu zámku. A že tam do roku 2029 vytvoří expozici připomínající perzekuce lidí totalitním režimem.
Nabídkou prodeje do soukromých rukou podle některých zastupitelů kraje vedení Kláštera dohodu, ač není nijak právně závazná, porušilo. Zmiňovali také, že kraj už dal skoro dva miliony korun do přípravy proměny zámku.
„Jeden ze signatářů se úplně vychýlil bez jakékoli konzultace,“ uvedl k tomu zastupitel a bývalý hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Starosta Brož na to Seznam Zprávám řekl, že o prodeji se jedná už více než rok a že o všem komunikoval se zástupci kraje.
Zodpovědný radní Libor Picka ze STAN řekl, že si dovede představit, že by se kraj ucházel o odkoupení Zelené hory. „Ale musí po tom být i touha z obce Klášter,“ prohlásil s tím, že jednání s obcí bylo podle něj dosud „komplikované“. „Samozřejmě se nebráníme prodeji do veřejného sektoru. Ale i veřejná instituce musí podat adekvátní nabídku,“ dodává k tomu Brož.
Vedení kraje i ministr Baxa uvedli, že zatím od memoranda odstupovat nebudou.
Ještě jednejte, žádá ministra, obec i kraj petice
Postup obce Klášter se nelíbí ani některým odborníkům. Mezi nimi se od začátku dubna šíří elektronická petice nazvaná „Otevřená výzva k budoucnosti zámku Zelená Hora“. Organizátoři se obávají toho, jak bude chtít potenciální kupec areál využít, nebo zda jej neuzavře veřejnosti.
„Současné snahy o odprodej zámku do soukromých rukou shledáváme krajně nezodpovědnými a krátkozrakými. Za optimální způsob využití tohoto památkového areálu považujeme celoroční zpřístupnění pro veřejnost, instalaci tematicky vhodných expozic, včetně obnovy původní prohlídkové trasy zámeckými komnatami, a to nejlépe pod křídly důvěryhodné veřejné instituce,“ stojí v textu.
Za tím stojí předseda komise památkové péče města Nepomuk Pavel Kroupa, který je zároveň zastupitelem za uskupení Zelená pro Nepomuk. „Vyzýváme obec, kraj a ministerstvo, aby spolu nadále jednali a hledali budoucnost zámku tak, aby byl otevřen veřejnosti,“ říká k tomu.
Petici dosud podepsalo 312 lidí. Mezi nimi historici Jaroslav Čechura a Vít Vlnas, architekt Jiří Škabrada nebo vedoucí plzeňského odboru péče o památkový fond Pavel Domanický. „Nejsme a priori proti tomu, aby zámek obec prodala. Ale měla by zvážit osud objektu jako takového, a ne jen přínos pro svou pokladnu,“ dodává k tomu Kroupa.
Starosta zatím nechtěl sdělovat, zda se bude při prodeji rozhodovat podle záměru kupce, nebo nejvyšší nabídky. „Je to ještě daleko. Uvidíme, co se nám sejde za nabídky,“ říká pouze.
Proti prodeji naopak nic nenamítá Martin Novák, předseda družstva St. John Nepomuceno Cooperative, které má zámek v pronájmu. Na místě nyní nabízí prohlídky a pořádá různé akce, v minulosti mimo jiné i trhy, koncerty nebo besedy s herci z Černých baronů. „Kraj by se podle mě měl pustit do vyjednávání s obcí. Ale i soukromý sektor dokáže udělat spoustu dobrých věcí, nevnímám ho jako nějaké zlo,“ říká.
