„Válka na Ukrajině mě rozhoupala.“ Aktivní zálohy hlásí rekordní zájem

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Válka na Ukrajině spustila obrovský zájem o členství v takzvaných aktivních zálohách Armády České republiky. Od poloviny února se přihlásilo 1400 lidí, na začátku března přitom bylo vojáků v aktivních zálohách 3640.

„Mám za sebou roky služby pro stát ve strukturách ministerstva, k bezpečnostním otázkám jsem měl velmi blízko,“ popisuje svalnatý čtyřicátník na základně 43. výsadkového pluku v Chrudimi. Po dlouhém zvažování se prý rozhoupal a podal přihlášku do aktivních záloh. Invaze Ruska na Ukrajinu pro něj byla spouštěč.

Teď sedí na lavičce v tělocvičně a dopřává si chvíli odpočinku. Před chvílí doběhl takzvaný Cooperův test - 12 minut kroužil kolem parkoviště u vojenského letiště, na nejlepší známku potřeboval uběhnout 3000 metrů. V tu chvíli už má za sebou většinu vstupních fyzických testů, konkrétně sedy-lehy, kliky a shyby.

Odpoledne ho čeká plavání v bazénu a „zrychlený přesun se zátěží“, tedy desetikilometrový pochod s batohem a puškou. Tady se bude lámat chleba.

Výběrové řízení tím ale nekončí. Zájemci o členství v aktivních zálohách musí podstoupit ještě další zkoušky, včetně pětadvacetikilometrového pochodu s 25kilovým batohem.

Chrudimští výsadkáři mají v české armádě postavení elitní jednotky. Tomu odpovídají těžší vstupní testy i výběr lidí, kteří se k „paragánům“ hlásí. V polovině února jich do Chrudimi dorazilo na výběrové řízení celkem 22, většinou velmi dobře fyzicky připravených mužů.

Někteří přiznávají, že k podání přihlášky je přesvědčily události na Ukrajině. Většina z nich o aktivních zálohách uvažovala už dlouho, válka nedaleko slovenských hranic rozhodnutí některých z nich uspíšila.

„Minulý rok zájem o aktivní zálohy dramaticky nerostl, spíš stagnoval. Tento rok se to dramaticky změnilo k lepšímu. V tuto chvíli Armáda české republiky registruje skoro 1400 zájemců o službu v aktivní záloze. Nemusíme si říkat proč, je to kvůli situaci na Ukrajině,“ říká zástupce velitele 43. pluku Ivo Zelinka.

Situace na Ukrajině poznamenala zájem o aktivní zálohy už podruhé. Už v roce 2016 se v reakci na anexi Krymu a vyhlášení separatistických republik na Ukrajině změnila česká legislativa, od té doby jsou podmínky služby pro aktivní vojáky v záloze mnohem příznivější. Stát jim kompenzuje finanční ztrátu za období, které stráví na cvičení nebo přímo při nasazení v armádě, a podobně stát podporuje i jejich zaměstnavatele.

Až do roku 2016 bylo záložníků kolem 1200, od té doby jejich počet vrostl přibližně na trojnásobek. Pravidelná armáda má potom přes dvacet pět tisíc vojáků z povolání. Dalších 1400 zájemců o službu v aktivních zálohách je tedy poměrně vysoké číslo.

„Přihlášky přišly v posledních čtrnácti dnech. Ti lidé se přihlásili kvůli tomu, že jim došlo, že konflikt střední intenzity na území Evropy je možný a představitelný. Je představitelné, že na dostřel Košic bude druhé Bělorusko, akorát čtyřicetimilionové,“ říká Zelinka.

Výběr uchazečů o službu v aktivní záloze chrudimských výsadkářů je poměrně pestrý. Je mezi nimi devatenáctiletý student, který se chce z aktivní zálohy u jiného pluku přesunout mezi elitu české armády. Nebo také 51letý prošedivělý muž. Není to nic zvláštního, nejstaršímu členovi záložního 5. komanda 43. výsadkového pluku je 53 let a nejmladšímu 18.

Mezi jednadvaceti muži, kteří dorazili na výběrové řízení, je také jedna mladá žena. Nedávno dokončila bakalářské studium manažerské angličtiny. „Vždycky jsem chtěla do armády,“ říká. Válka na Ukrajině pro ni nebyla v rozhodování důležitá.

Dalším zájemcem je mladý evoluční biolog. Také pro něj byl vpád ruských vojsk na Ukrajinu poslední kapkou, která převážila jeho rozhodnutí podat přihlášku. O vstupu do ukrajinských zahraničních vojsk přímo neuvažuje. „Mám rodinu, dvě děti. Bratr ale napsal na ukrajinskou ambasádu,“ popisuje.

U vstupních testů nakonec biolog neuspěje. Stejně jako další třicátník, amatérský fotbalista. „Myslel jsem, že jsem na tom líp,“ říká s trpkým úsměvem, když opouští vojenský areál.

„Úspěšnost máme řádově 60 procent. Je to skoro statistika, stačí se podívat, kolik lidí se přihlásilo, a je jasné, kolik bude úspěšných uchazečů. Někdy je to maličko lepší, někdy se to trochu zhoupne dolů,“ popisuje Zelinka.

Přihlášku sice podalo 70 lidí, k samotnému výběrovému řízení se ale dostavilo pouze 22 uchazečů. Pět z nich neprošlo vstupními testy, z toho jeden se zranil už při úvodním běhu a odvezla ho sanitka. Dalších šest skončilo během náročného víkendu při dalších disciplínách. Úspěšně dokončilo 11 lidí. Před sebou mají několik týdnů základního výcviku, který musejí podstoupit v příštích měsících. Až poté se mohou stát plnohodnotnou součástí záložních jednotek.