Článek
V občanském zákoníku by mohla přibýt věta, která označuje fyzické tresty na dětech za nepřijatelné. Poslanci novelu, která by rovněž měla zjednodušit a urychlit proces rozvodu, začnou projednávat tento týden.
Změna by se týkala paragrafu 884, který pojednává o výchovných prostředcích. Ten by byl doplněn o větu, že „platí, že lidské důstojnosti dítěte se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání nebo jiné ponižující opatření“. Česko by se tak přiblížilo evropským standardům.
Takový posun vítá kromě řady poslanců i psycholog Jan Lašek. „Tady se ta tradice posouvá správným směrem. Když si vezmete například krásný film Bylo nás pět, tak kolikrát ti kluci dostali výprask od rodičů? Společnost to vnímala jako bezprostřední část výchovy,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Přestože řada lidí jakékoliv tělesné tresty dlouhodobě odmítá, stále se objevují hlasy, které tvrdí, že „výchovná“ facka je někdy ve výchově potřeba. I takový přístup psycholog odmítá s tím, že není efektivní a má spíše negativní efekty.
V občanském zákoníku by měla přibýt věta, která označí tělesné tresty na dětech za nepřijatelné. Je to podle vás krok správným směrem?
Myslím si, že ano. Tady se ta tradice posouvá správným směrem. Když si vezmete například krásný film Bylo nás pět, tak kolikrát ti kluci dostali výprask od rodičů? Společnost to vnímala jako bezprostřední část výchovy. Tady jde ale skutečně o výprasky za použití vařeček a řemenů. Někdy jde až o týrání, kdy si rodič užívá sadismus. Fyzické tresty výchovu dítěte nikdy zásadně nezlepšily.
Jak se fyzické násilí projevuje na dětech?
Dítě není zmenšený dospělý. Vytváří si definici rolí otce a matky, která je naprosto originální. Dítě se nechodí dívat do jiných rodin, jak tam fungují jiní rodiče. Pokud dítě tatínek fackuje, tak si myslí, že to tak prostě je všude.
Dítě má zvláštní schopnost vnímat spravedlnost, a pokud ví, že něco provedlo, tak očekává nějaký trest. Když ten trest nedostane, vychovatel selhal. Může se například stát, že si někdo všimne, že má dítě na nohou modřiny a ono se pak svěří, že ho doma někdo zbil. Najednou ho všichni začnou litovat, ale to dítě to nechápe, protože to považuje za adekvátní trest za to, co provedlo. Formuje to vnímání spravedlnosti.
Tendence zjednodušovat
Jak mohou fyzické tresty na dítěti formovat chování člověka v dospělosti?
Určitě ho mohou poznamenat. Je tam například obava z jiných agresivních lidí, může to být poškozený vztah k rodiči jako k instituci. Není tu ale jednoduchý přepočet, že dítě dostávalo výprasky, a bude je proto dávat svým dětem. Rozhodně ten tělesný výprask není nic příjemného, ale máme tendenci věci zjednodušovat a je nutné říct, že ne každé dítě, které dostalo výprask, se tak bude chovat ke svým dětem.
Může se takový jedinec stát nebezpečným pro své okolí?
Těžko říct. Kdysi jsem dělal výzkum v mužském oddělení věznice, tak se téměř všichni shodli na tom, že jim v dětství chyběl otec. Podle mě by jim bylo jedno, jestli by na ně byl hodný nebo je bil, to je vždy individuální cesta životem, která je poznamenána těmi prvními sedmi lety, kde se formují základní kameny osobnosti.
Řada lidí se shodne, že násilí na dětech je nepřijatelné. Nicméně i mezi nimi se objevují názory, že „výchovná“ facka je pro dítě prospěšná. Souhlasíte s tím?
Podle mě lze použít jiné prostředky. Fyzické tresty nepovažuji vůbec za přijatelné. Mám tři dospělé děti a čtyři vnoučata a možná jsem ani nikdy nezvýšil hlas. Fyzické tresty výchovu dítěte vážně nikdy zásadně nezlepšily.
Ponižující opatření?
V novele se objevuje důraz na důstojnost dítěte. Jsou fyzické tresty nedůstojné?
Ano, dítě to může velice poškodit, zejména jeho sebevědomí.
Zákon zmiňuje i „ponižující opatření“, ta ale nejsou blíže specifikovaná. O co se může jednat?
Ponižující je, když je tam útok na osobnost dítěte. Když mu na dvě hodiny vezmu telefon, tak nic takového nedělám. Na jeho osobnost útočím, pokud mu říkám „my jsme tě nechtěli, nepatříš do naší rodiny, jsi hloupý“ a podobně.
Jaký je podle vás ideální způsob, jak ke trestům přistupovat?
Trest by měl přicházet okamžitě potom, co dítě provede, a ne počkat na „páteční výprask“. Také by měl s sebou nést vždy informaci o tom, proč se to děje, a hlavně jak to má být správně.
Co se týká té formy trestu, tak dát dítěti „zaracha“ nebo mu odebrat určitou výhodu je rozhodně lepší než ostatní typy fyzického nebo verbálního násilí.
