Útok na majetky. Domy a parcely „bez vlastníka“ chce zabrat neziskovka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dnešní důchodce Ladislav Hart si už v 80. letech pořídil dřevěnou chatu u Štěchovic, v krásném údolí kolem říčky Kocáby.

Přestože, jak popisuje, za rekreační objekt tenkrát původnímu majiteli řádně zaplatil, nebylo vlastnictví zaneseno v katastru. Tehdy to nikdo moc neřešil, a když se to později Ladislav Hart jako majitel snažil dát právně do pořádku, zasekl se na tom, že neměl úředně ověřenou nájemní smlouvu k užívanému pozemku. Tak vše hodil za hlavu a myslel si, že už to takto na chatě dožije.

Jenže na konci loňského roku se vyděsil, když zjistil, že tisíce nemovitostí „bez vlastníka“, což byla podle katastru i jeho chata, mají od ledna připadnout státu. „Najednou mi došlo, že s tím musím rychle něco udělat, než mi to zabaví,“ popisuje penzista z Čakoviček u Prahy.

Všechny podklady dal dohromady a v polovině prosince podal návrh na vklad do katastru. Zkraje ledna se však dozvěděl, že o chatu u Kocáby už usiluje nečekaný zájemce - obecně prospěšná společnost Ruce pro pomoc.

Zaskočeni byli i mnozí další. „Já to zjistil úplnou náhodou 16. ledna, že je tam plomba a probíhá řízení,“ popisuje František Kroupa, který vlastní pozemek ve Všenorech nedaleko Berounky. I na něm stojí chata s „neznámým vlastníkem a neznámou adresou“.

Ani pan Kroupa nechápal, o co jde neziskovce, která na svém webu tvrdí, že pomáhá potřebným: „Zkoušel jsem tam volat, někdo to sice vzal, ale stejně jsem se nic nedozvěděl.“

Jen v jediném řízení, které bylo podáno u středočeského katastrálního úřadu a jehož součástí jsou pánové Kroupa a Hart, se Ruce pro pomoc domáhají vlastnického práva ke třem desítkám chat a domů. Zároveň k téměř dvaceti parcelám.

Jde o nemovitosti v okrese Praha-západ, na Příbramsku, Benešovsku, ale i třeba na Kladensku. Často se jedná právě o chaty, které mají pouze evidenční číslo.

Podobný proces se ve stejné době rozběhl i v dalších krajích a řádově se týká několika stovek katastrálních území. Ve všech stejná neziskovka z pozice nabyvatele žádá nemovitosti s nedostatečně identifikovaným vlastníkem.

Z jaké právní konstrukce Ruce pro pomoc svůj domnělý nárok odvozují a co tím vším sledují, není zatím zcela zřejmé. Jak se přesvědčil reportér Seznam Zpráv, navázat komunikaci s neziskovkou je navzdory velké snaze nemožné, na katastru samotném se o řízení nic nedovíte. Je neveřejné, do spisu mohou nahlédnout jen přímí účastníci.

„Katastrální úřady na přelomu roku 2023 a 2024 obdržely od různých subjektů různé vkladové listiny, které se týkají nemovitostí nedostatečně identifikovaných vlastníků. U každého zahájeného vkladového řízení je nutné provést přezkum splnění podmínek pro povolení vkladu,“ uvedla pouze obecně na dotaz Seznam Zpráv Martina Hercegová, ředitelka odboru řízení územních orgánů z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Advokát Vojtěch Křikava, který se zabývá právními vztahy k nemovitostem, je i přes nedostatek informací přesvědčen, že jde o ryzí spekulaci. „Není důvod, aby někdo podával takové množství návrhů na vklad,“ uvedl.

Podobný postup jako Ruce pro pomoc zvolil podle zjištění Seznam Zpráv i advokátní koncipient Michal Krajčírovič. Na katastr podal loni na silvestra návrhy, ať mu stát - napříč Českem - nemovitosti s neurčitelným vlastníkem převede.

Z jeho popudu vede katastr nyní například řízení, v němž koncipient Krajčírovič požaduje zapsání vlastnictví k několika parcelám kolem bytových domů v Ruské ulici v pražských Vršovicích. Jeden pozemek leží rovnou pod domem, který patří hlavnímu městu Praze. Podle údajů z katastru teď běží lhůta pro posouzení, jestli úřad vyhoví, nebo ne.

Michal Krajčírovič nechtěl vysvětlovat, s jakým záměrem se do téhle akce pustil. „To je ještě předčasné,“ řekl pouze. Každopádně je jasné, že katastrální úřad si chce jeho záměr pohlídat: Do řízení, jak ukazují veřejně dostupné údaje, vstoupila i právnička katastru.

O Krajčírovičově plánu se zkraje roku diskutovalo v jedné facebookové právnické skupině. Shoda byla, že koncipient chce nejspíš argumentovat podle občanského zákoníku: Tedy že opuštěná věc patří po určité době tomu, kdo se o ni přihlásí.

Jenže to se nevztahuje na nemovitosti. Jiní právníci v debatě odhadovali, že Krajčírovič ví, že katastr jeho žádost zamítne. A koncipient pak podá žaloby a případ skončí až u Ústavního soudu.

Už citovaný advokát Vojtěch Křikava usuzuje, že podobnou právní konstrukci jako Krajčírovič použily i Ruce pro pomoc – a dílčí informace z jednotlivých krajů tomu nasvědčují.

Neziskovka Ruce pro pomoc sídlí v zánovním bytovém domě v pražské Libni, podle jmen na zvoncích lze soudit, že ho obývají hlavně lidé ze zemí bývalého Sovětského svazu. Seznam Zprávy se na místo vypravily, ale nefunguje žádný z kontaktů uvedených na webových stránkách organizace. Ruce pro pomoc neodpovídají na e-maily, nikdo nyní nebere ani telefony.

Z obchodního rejstříku je zřejmé, že ve druhé polovině loňského roku se udály v neziskovce personální změny. Od listopadu je nově jako ředitel uváděn Štěpán Šmejkal. Jde o podnikatele z Mostu, který se angažuje ve vícero firmách, v zásadě všechny se točí kolem nemovitostí.

Jedná se například o firmu, která nabízí profesionální předsedy pro společenství vlastníků, další Šmejkalova firma nyní inzeruje prodej pozemku k developerskému projektu u severočeské obce Český Jiřetín. I telefon Štěpána Šmejkala zůstává hluchý, na e-mail ředitel neziskovky neodpovídá - pouze jeden kolega z jeho firmy uvedl, že odletěl na dva týdny do USA.

V lednu se však Štěpán Šmejkal vyjádřil pro Českou televizi, kde jako motivaci k úsilí o nemovitosti uvedl nesouhlas s přístupem státu k nemovitostem bez určeného vlastníka. Připustil však i zájem získat majetek - prý v zájmu neziskovky. „V neposlední řadě jde samozřejmě i o snahu opatřovat prostředky na veřejně prospěšnou činnost společnosti,“ uvedl Šmejkal.

Jaké bohulibé aktivity Ruce pro pomoc doposud vykonávaly, není ale zřejmé, byť formálně existují už od roku 2004. Žádné výroční zprávy v rejstříku k dispozici nejsou. Seznam Zprávy narazily jen na dvě aktivity a obě se týkají Zlína.

Tam Ruce pro pomoc v minulých letech žádaly o dotaci ve výši sedm milionů korun na projekt „Ruce pro bydlení ve Zlíně“. A v roce 2022, jak lze vyčíst z katastru, neziskovka odkoupila od dvou soukromých vlastníků šest bytů (některé rozestavěné) ve zlínské ulici Hornomlýnská za zhruba 6,5 milionu korun. Jiný nemovitý majetek zatím nemá.

V čele správní rady stojí jméno Zdeněk Pala, které se uvádí i v roli zakladatele.

Jak Seznam Zprávy zjistily, Zdeněk Pala pracuje na manažerském postu ve firmě GE Aviation Czech, což je výrobce leteckých motorů v pražských Letňanech. I jeho se redakce pokoušela vícekrát kontaktovat - e-mailem i telefonicky, aby se ho na věci kolem Rukou pro pomoc a jejího úsilí o nemovitosti zeptala.

Výsledek to nemělo. „Pan Pala si nepřeje, abych vás na něj přepojila, protože prý jde o osobní záležitost,“ uvedla poslední lednový den do telefonu žena z centrály firmy GE Aviation Czech.

Penzista Ladislav Hart z Čakoviček, uživatel chaty na Kocábě, na neziskovku nakonec vyzrál. Vzhledem k tomu, že sám stačil ještě v prosinci podat návrh na vklad a splnil všechny náležitosti, v katastru byl zapsán jako nový majitel rekreačního objektu on. „Chata už je moje,“ říká s uspokojením.

Pro Ruce pro pomoc ani tak žádné vlídné slovo nemá. „Já jim říkám prasečí ruce,“ nevěří v jejich dobré úmysly.