Univerzita až na příkaz ministerstva sdělila, kolik brala Nerudová

Až na příkaz Ministerstva školství poskytla Mendelova univerzita v Brně informace o příjmech, které vyplácela svým dosavadním rektorům. Před tím to celého půl roku odmítala zveřejnit.

Redakce Seznam Zpráv žádala o výši mezd a odměn za posledních deset let už od počátku loňského listopadu. Tehdy vrcholící prezidentské kampaně se totiž účastnila i bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a redakce prověřovala informace o jejích nadstandardních příjmech. Přičemž nebylo jasné, jaká jejich část případně pochází z veřejných zdrojů.

Mendelova univerzita si nejdříve dvakrát k žádosti vyžádala doplňující informace, potom současný rektor Jan Mareš žádost podanou podle informačního zákona odmítl. A to s tím, že „dotčené osoby vyjádřily s poskytnutím informací nesouhlas“.

Nakonec byla univerzita nucena údaje poskytnout a plyne z nich, že příjem Danuše Nerudové včetně odměn činil v posledním roce jejího rektorského angažmá (trvalo od února 2018 do ledna 2022) v průměru 133 tisíc korun měsíčně hrubého.

Desetileté období, za které redakce o informace o výši příjmů žádala, se týká tří rektorů. Vedle Nerudové ještě jejích předchůdců Jaroslava Hluška (ve funkci do roku 2014) a Ladislava Havla (2014 až 2018).

Mendelova univerzita ale usoudila, že právo na soukromí má v tomto případě přednost před ústavou zaručeným právem na informace, když podle ní není ani jasné, jak redakce Seznam Zpráv hodlá s údaji o příjmech bývalých rektorů naložit. „Žadatel neuvedl, jak chce informace použít a jakým způsobem hodlá rozproudit veřejnou diskuzi o požadovaných informacích,“ argumentoval v prosincovém zamítavém rozhodnutí nynější rektor Mareš.

Jenže tento právní názor odmítlo v rámci odvolacího řízení Ministerstvo školství. A to s tím, že právo na soukromí musí u vedoucích pracovníků, jako je rektor, ustoupit do pozadí –⁠ „bez zřetele na nesouhlas dotčených osob“.

Vyzvalo proto školu, aby požadované informace o mzdách a odměnách redakci poskytlo.

Z údajů, které nakonec škola sdělila, vyplývá, že roční příjmy rektorů Mendelovy univerzity se během deseti let do roku 2021 zvedly o 60 procent. Z původního jednoho milionu v roce 2012 za rektora Hluška až na 1,6 milionu v roce 2021 za Danuše Nerudové.

V jejím případě nešlo přitom o jediný zdroj příjmů. Nerudová měla ještě více peněz z mimoškolních aktivit, jak lze zpětně dopočítat. Celkem si totiž za rok 2021 vydělala v čistém 3,4 milionu korun, což sdělila Seznam Zprávám už loni v září v anketě zjišťující majetkové poměry favorizovaných kandidátů.

Danuše Nerudová, která na Mendelově univerzitě nadále pracuje v pozici vedoucí katedry, se k předchozímu odmítavému postoji své „alma mater“ nechce vyjadřovat. Na otázku, zda ona sama byla proti zveřejnění mzdy a odměn, neodpověděla.

Proti zveřejnění příjmů pak bývalá prezidentská kandidátka argumentuje hlavně tím, že mzdu rektorům stanovuje ministr školství a veřejná kontrola je podle ní dostatečně zajištěna prostřednictvím registru veřejných funkcionářů. „Tyto informace jsou tak už dnes dostupné a pod kontrolou,“ uvedla ve své reakci bývalá rektorka Nerudová.

Jisté je, že v současnosti žádná vysoká škola už podobnou žádost o zveřejnění příjmů ani odmítnout nemůže.

Jak upozorňuje expert na informační zákon Oldřich Kužílek, od začátku letošního roku platí novela vztahující se i na veřejné vysoké školy, která v paragrafu 8c striktně stanovuje povinnost poskytovat informace o příjmech členů statutárních, řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánů.

„V těchto případech o tom už vůbec nemůže být diskuze. Škola prostě takový údaj poskytnout musí,“ zdůrazňuje Kužílek s tím, že dotčená osoba je zpětně informována, kdo si údaje o příjmech vyžádal.

U dalších osob, které součástí vrcholných orgánů nejsou –⁠ pracují na nižších postech –⁠ bude každá taková žádost i nadále předmětem zkoumání, zda veřejný zájem na poskytnutí informace převažuje nad potřebou chránit soukromí.

Oldřich Kužílek také uvádí, že zpochybňování a napadání žádostí o informace byl dlouholetý trik, jak se publikaci o mzdách a platech vyhnout. „Teď už se nikdo nemůže ptát, proč to chce žadatel vlastně vědět, zda plní roli společenského hlídacího psa, jak to mnozí dříve zkoušeli,“ podotýká Kužílek.

Změna zákona se zjevně projevuje i v aktuálním postoji veřejných vysokých škol.

Nikdo z vrcholných představitelů velkých českých a moravských univerzit, které Seznam Zprávy v minulých dnech oslovily, právo na informace v této oblasti výslovně nezpochybnil. Rektoři na požádání také redakci aktuální mzdy sdělili. A to i bez podání žádosti podle informačního zákona.

„Jedná se o oblast veřejných financí a transparentnost je zcela namístě,“ souhlasí s publikací čísel rektor Univerzity Palackého v Olomouci Martin Procházka.

Jak sám uvádí, jeho současná měsíční mzda činí 145 tisíc korun hrubého, přičemž loňská roční hrubá mzda včetně odměn činila 2 046 306 korun.

Jak uvedl mluvčí Karlovy univerzity Václav Hájek, nynější měsíční mzda rektorky největší české univerzity Mileny Králíčkové činí 175 tisíc hrubého. Ani Králíčková s publikací problém neměla.

Pro srovnání: prezident republiky má nyní plat 341 200 korun, premiér 274 800 korun, ministr 195 300 korun a poslanec či senátor pobírá základní plat 102 400 Kč.

Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš na dotaz Seznam Zpráv uvedl, že jeho aktuální mzda nyní činí 160 tisíc korun a za loňský rok mu byly za dobré výsledky přiznány odměny v celkové výši 400 tisíc korun.

Jako předseda České konference rektorů také rektor Bareš uvádí, že na zveřejňování těchto informací jsou rozličné názory. Odpůrci zveřejňování argumentují obavami z nežádoucí stigmatizace nebo dokonce z útoků na svou osobu. Sám Martin Bareš považuje za důležité, aby se vždy zveřejněná mzda uváděla v patřičných souvislostech.

„Tedy například, že mzdu rektorů určuje ministr školství, který v ní zohledňuje mimo jiné velikost veřejné vysoké školy, počet studentů, ‚výkonnost‘ instituce,“ podotýká rektor Bareš. V této souvislosti doplňuje, že na Masarykově univerzitě nyní studuje a pracuje takřka 40 tisíc lidí, je druhou největší vysokou školou v ČR a druhým největším zaměstnavatelem v Jihomoravském kraji.

Zveřejnění mezd a odměn se nyní ale už nebrání ani samotná Mendelova univerzita, která to dlouho odmítala. Nedávný verdikt Ministerstva školství ohledně nutnosti publikace údajů škola prý „respektuje“.

Mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová v reakci na nový dotaz Seznam Zpráv uvedla, že současný rektor Jan Mareš, který je ve funkci od loňského dubna, má mzdu 120 tisíc korun měsíčně, loni k tomu navíc dostal odměnu 180 tisíc. Celkově si tak za 9 měsíců vydělal 1,26 milionu korun. Lze tak říci, že je na tom podobně jako předchozí rektorka Danuše Nerudová.

Aktualizace: Opravili jsme chybu ve jménu rektora Masarykovy univerzity.