Článek
Na každého osmého obyvatele jihočeských Vodňan připadá podle Ministerstva vnitra jeden ukrajinský uprchlík. A promítá se to i ve zdejší škole – ze zhruba 800 žáků je hned 70 nových dětí z Ukrajiny.
„V Jihočeském kraji jich máme asi nejvíc, co se tak bavím s dalšími řediteli. Myslím, že děti, které přišly v první vlně hned na jaře, se nám už podařilo začlenit. Za ten zhruba rok už jsou schopné díky jazykovým skupinám a další podpoře komunikovat,“ popisuje ředitelka Základní školy a Gymnázia Vodňany Barbora Křížková Louženská.
I nový výzkum společnosti PAQ Research ve spolupráci se Sociologických ústavem Akademie věd ukazuje, že i po téměř roce zůstávají školy v některých místech Česka přehlcené, zatímco jinde mají jen pár ukrajinských žáků. Studie vychází z rozhovorů se 1634 domácnostmi uprchlíků z Ukrajiny, přičemž dotazování probíhalo od 9. listopadu do 12. prosince 2022.
„Neexistuje systémové monitorování kapacit jednotlivých škol a případné přerozdělování žáků. Také nevíme, proč v některých školách nemají žádné ukrajinské děti a v dalších je jich více než pět na třídu,“ uvádí spoluautorka výzkumu Martina Kavanová z PAQ Research.
Vyjma Vodňan je průměrně 5 a více ukrajinských dětí ve třídách i například v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Kolíně, Mladé Boleslavi, Jablonci nad Nisou nebo v některých částech Prahy. Desetina uprchlíků je ve třídách s více než 5 Ukrajinci, v nejvytíženějších regionech je to více než třetina.
„Ve Vodňanech jsou silné agentury práce, takže rodiny přijížděly asi za příbuznými, kteří tady už pracovali. Patrně tak hrálo roli to, že už zdejší prostředí znali. Sem na Strakonicko přišel opravdu velký počet uprchlíků,“ popisuje starosta Vodňan Martin Macháč (ANO).
Zatímco třeba ve středočeském Kolíně vznikla samostatná ukrajinská škola, ve Vodňanech jsou žáci rozdělení do českých tříd. Na některou ale vychází i třeba 6 nebo 7 ukrajinských dětí. Vzhledem k jejich vysokému počtu na škole je lépe rozdělit nelze. V době, kdy mají čeští žáci hodinu českého jazyka a učí se třeba vyjmenovaná slova, se ukrajinští žáci spojují do skupinek a soustředí se na zvládnutí základů češtiny pro cizince.
Pokud je ale ve třídě velký počet žáků, hůře se pak učí česky. Jen 17 procent uprchlíků s více než 5 ukrajinskými spolužáky se domluví v běžných situacích, oproti tomu to zvládne 29 procent dětí, které navštěvují méně vytížené třídy.
„Určitě je pro integraci lepší, když je ve třídě třeba jen jeden žák, protože se musí naučit v českém prostředí fungovat. Nám se už teď stává, že ukrajinské děti mezi sebou mluví ukrajinsky a nejsme schopni tomu zabránit. I volný čas tráví spolu, takže nemají takovou potřebu se česky naučit,“ dodává ředitelka Křížková Louženská.
Hodin češtiny je méně
Právě velká koncentrace dětí a „haprující“ výuka jazyka jsou jedněmi z limitů, které podle PAQ Research brání co nejrychlejší a nejsnazší integraci dětí do škol, a následně i české společnosti.
Intenzita výuky českého jazyka se totiž od posledního červnového výzkumu mezi ukrajinskými uprchlíky snížila. Jen kolem 16 procent dětí od 6 let má ve škole výuku češtiny alespoň dvě hodiny denně, jak doporučují odborníci. Zbytek dětí věnuje osvojení českého jazyka méně času, případně do školy nechodí.
„Výuka češtiny nemá žádný efekt, pokud probíhá pouze jednu hodinu denně. Zintenzivnění výuky ale pravděpodobně brání personální kapacity,“ dodává Kavanová z PAQ Research.
Možná překvapivě se v češtině daří nejlépe ukrajinským středoškolákům – 37 procent z nich se už domluví v běžných situacích. Jenže zároveň jde o velmi rozpolcenou skupinu. Polovina z nich chodí na české střední školy a umí česky vůbec nejlépe ze všech dětí od tří let. Druhá půlka na střední nenastoupila a česky mluví jen s velkými obtížemi.
Právě středoškoláky se nedaří zapojit do vzdělávání – jen 46 procent z nich navštěvuje nějakou českou střední školu. Ne všichni mají totiž o studium v Česku zájem. Pouze polovinu z dosud nezapsaných zkoušeli jejich rodiče na střední přihlásit. Zbytek rodičů to neplánuje. I proto, že část mladistvých dálkově dodělává ukrajinskou školu, nebo už středoškolské studium má. Na Ukrajině totiž standardně trvá o rok méně.
Situace se ale oproti červnu obecně zlepšila – základky navštěvuje 90 procent dětí ukrajinských uprchlíků oproti 56 procentům v červnu. Stoupla i účast v mateřských školách – z červnových 33 procent na 65 procent ke konci loňského roku. Dalších 5 procent dětí navštěvuje dětské skupiny. Ochotu zapsat děti do školy ovlivňuje také fakt, jestli rodina hodlá v Česku zůstat delší dobu nebo natrvalo.
„Nejvíc bojujeme s tím, že část dětí průběžně přichází a zase odchází a nastupují úplně noví žáci. S některými tak neustále začínáme. Záleží pak na rodině, jak se k tomu postaví. Problém je, pokud rodiče děti nepodporují, není pro ně vzdělání důležité nebo nechtějí v Česku zůstat,“ dodává ředitelka vodňanské základní školy Barbora Křížková Louženská. Některé děti uprchlíků tak nemají takovou motivaci se v Česku vzdělávat.
Častěji chodí do škol a školek podle výzkumu PAQ Research děti, které žijí v bytech s dostatečným zázemím než ty z ubytoven nebo nouzového bydlení. A také potomci pracujících rodičů, i když v tomto ohledu může vztah fungovat i opačně – rodiče mohou až díky škole začít pracovat. Větší šanci na docházku mají pak děti mimo Prahu, která je přehlcená a kapacity škol a školek nestačí.
