Článek
Úzkosti, strach z budoucnosti, obava o příbuzné na Ukrajině nebo finanční nejistota. To jsou nejčastější problémy, se kterými se na terapeuty obracejí lidé zasažení válkou.
Často je také oslovují lidé, kteří hledají terapie pro své děti. „Začínají se například počurávat, bojí se hlasitých zvuků v důsledku nějakých traumatických zážitků a podobně,“ uvedla Jana Dolejšová z neziskové organizace Dělám co můžu.
Tato organizace vznikla za první vlny koronaviru, kdy pomoc psychoterapeutů potřebovaly tisíce lidí. Založili také portál Terapie.cz, který lidem usnadňuje najít terapeuta. V současnosti nabízí pomoc zdarma lidem zasaženým válkou na Ukrajině.
V krizových situacích lidé nejdřív fungují na jakémsi adrenalinu z šoku a až potom to na ně začne doléhat. Největší nápor tedy stále očekáváme.
Od začátku konfliktu zprostředkovali asi 50 terapeutických sezení, dalších zhruba 100 lidí čeká na vyřízení. Největší nárůst žádostí o psychologickou pomoc ale předpokládají až v následujících dnech. „Máme s tím zkušenosti i z doby covidu. V krizových situacích lidé nejdřív fungují na jakémsi adrenalinu z šoku a až potom to na ně začne doléhat. Největší nápor tedy stále očekáváme,“ vysvětlila Dolejšová.
Terapie klasicky i on-line
Organizace nabízí pomoc lidem především v Česku, ale i mimo něj prostřednictvím on-line terapií. Nabídka psychologické podpory se vztahuje i na dobrovolníky, kteří v aktuální situaci zajišťují humanitární pomoc.
„V prvních dnech bylo 95 procent žádostí od Ukrajinců, kteří žijí v Česku, a na Ukrajině mají například příbuzné. Poslední zhruba týden tvoří 90 procent žádostí uprchlíci z Ukrajiny. Sem tam se nám objeví i nějaká žádost od Rusů, kteří tady žijí a například se setkávají se šikanou,“ popsala Dolejšová.
U příchozích se podle Dolejšové často objevuje zhoršení stávajících problémů. „Když někdo měl psychické problémy dřív, válka mu je často znovu vyvolala, diametrálně se jim zhoršily,“ uvedla.
Do pomoci v organizaci Dělám co můžu je zapojeno zhruba 300 terapeutů. Psychologická sezení nabízejí v ukrajinštině, ruštině, běloruštině a angličtině.
Pomáhají i univerzity
Do psychologické pomoci se zapojily také mnohé univerzity. Například na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity funguje od druhého dne války krizová telefonní linka pro ukrajinské i ruské občany.
Zájem o poradenství touto cestou narůstá. „Obecně platí, že o víkendu volá lidí méně, v týdnu mají krizové interventky někdy i dva až tři hovory. Což je vzhledem k omezenému času provozu – 2 hodiny denně – opravdu hodně,“ uvedla odborná garantka Kateřina Bartošová.
Na lince jsou k dispozici rusky i česky mluvící studenti posledního ročníku psychologie s ukončeným výcvikem v krizové intervenci. Intenzivně pracují na rozšíření kapacity také v ukrajinštině.
Problémy, se kterými se lidé na krizovou linku obrací, jsou různé. „Část z nich volá kvůli tomu, že cítí intenzivní emoce a chtějí prostě nějakou psychologickou podporu. Někteří volají, aby získali praktické informace o tom, kde seženou ubytování, zda mají nárok na zdravotní péči nebo jak mohou řešit své problémy s vízy,“ uvedla jedna ze studentek, která na krizové lince pomáhá jako dobrovolnice. Kvůli svému ruskému původu si z bezpečnostních důvodů přála nezveřejňovat své jméno. Za pomoc Ukrajině jí totiž v Rusku hrozí vězení.
Podle Kateřiny Bartošové se zvýšil i zájem o psychologické poradenství ze strany českých studentů a zaměstnanců. „Poptávka od studentů je relativně velká. Chystáme teď na Psychologickém ústavu různé podpůrné skupiny pro všechny studenty Masarykovy univerzity,“ uvedla.
Terapie zaměstnancům
Psychologickou podporu také čím dál častěji vyhledávají firmy. Společnost Soulmio se dlouhodobě zabývá psychologickým poradenstvím ve firmách. V reakci na konflikt na Ukrajině se na ně doposud obrátilo zhruba 60 firem.
V prvních dnech se jim ozývali především lidé z vedení firem se žádostí o psychologickou pomoc pro své zaměstnance. „Nejčastěji řeší deprese a úzkosti. Lidé mají strach z budoucnosti, prožívají úzkosti spojené s vysokým stresem. To potom často přechází do panických záchvatů,“ uvedla zakladatelka firmy Soulmio Simona Zábržová.
Nyní se podle Zábržové situace pomalu uklidňuje a lidé vyhledávají spíše dlouhodobější pomoc. Častými problémy jsou také konflikty mezi zaměstnanci. „Včera se nám například ozvala jedna banka, která má v Česku mnoho zaměstnanců z Ukrajiny i Ruska. Řešili, že se tam lidé mezi sebou nebaví, jsou tam velké konflikty. Takže tato banka zaplatila zaměstnancům terapie v jejich rodných jazycích,“ doplnila Zábržová.
Věnují se také pomoci lidem ve vedení firem, které učí, jak zvládat krizové situace. Pro zaměstnance v HR a vedoucí týmů zorganizovali na toto téma workshop s psycholožkou a psychoterapeutem. „Přihlásilo se nám asi 150 firem v češtině a 50 v angličtině,“ uvedla Zábržová. Zpracovali také manuál, jak konkrétně s touto situací pracovat.
