Platy učitelů se vrátí o čtyři roky zpět

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dobře už bylo. V Česku se v letech 2015 až 2021 zvedaly učitelské platy o 37 procent. Rostly sice z nuzných úrovní, oproti zemím OECD ale opravdu výrazně – mezinárodní průměr dosáhl jen 6 procent. Tohle ale končí.

Navrhovaný rozpočet ministerstva školství počítá jen se čtyřprocentním růstem. To znamená, že platy všech pedagogických pracovníků spadnou příští rok na 110 procent průměrné mzdy v ekonomice. Vychází to z propočtů ministerstva, které mají Seznam Zprávy k dispozici.

„Je to bída a utrpení,“ vyjadřuje se k návrhu rozpočtu a platů předseda školských odborů František Dobšík.

Na plánovaných 130 procent zatím nikdy platy pedagogických pracovníků nedosáhly. Nejblíže se dostaly loni, a to na 119 procent.

„Učitelé se platově vrátí o čtyři roky zpět,“ říká Radek Sárközi prezident spolku Pedagogická komora, který zastupuje část učitelů.

Plán vlády je přitom naprosté minimum ve srovnání se zahraničím. Pokud se podíváme jen na učitele, v Evropské unii dostávají 90 procent průměrného platu vysokoškoláka. V Česku to bylo 73 procent. Ani navýšení v posledních letech ale tuzemsko nedostalo na průměr.

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu dopočítal, že v roce 2021 dosahovaly učitelské platy jen 78 procent toho, co vydělá průměrný zaměstnanec s vysokoškolským titulem. V dalších letech budou tedy navíc opět klesat.

„Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, respektive k němu připojený návrh novely školského zákona, stanoví mechanismus, který bude garantovat, že průměrný plat pedagogického pracovníka bude od roku 2024 udržován na hranici 130 % průměrné mzdy,“ vysvětluje mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová, jak chce hranice úřad dosáhnout do budoucna.

Rok 2023 tak ministerstvo obětuje, aby ze slibovaného poměru 130 procent udělalo od toho následujícího mandatorní výdaj. To ale také znamená, že státní rozpočet čeká mezi lety 2023 a 2024 zhruba třicetimiliardový šok. Tolik by mělo podle propočtů ministerstva školství zafixování nárazově stát.

„Hrozí tak, že se bude posouvat účinnost, nebo že se opatření ze zákona vyjme úplně,“ varuje Dobšík.

I celkové výdaje na vzdělávání zůstávají v Česku stále podprůměrné. Běžně dávají státy do školství 4,9 procenta HDP. U nás to bylo nejvíce v roce 2018, a to 4,3 procenta. Informační centrum o vzdělávání EDUin pak dopočítalo, že v dalších letech se výdaje už jen snižovaly. V roce 2021 činily 3,92 procenta.

Současný rozpočet počítá sice s navýšením zhruba o 17 miliard korun, z velké části jde ale už o předem dojednané valorizace a nárůsty spojené se zvyšováním počtu žáků a odučených hodin.

„V absolutních číslech sice rozpočet roste, moc nás ale nepotěšilo, jak platy pedagogických pracovníků v poměru k průměrné mzdě poklesnou,“ říká expert pro vzdělávání ze Svazu průmyslu a dopravy ČR Miloš Rathouský.

Ministerstvo školství navíc v návrhu rozpočtu přiznává, že nejsou finančně zabezpečená letošní personální podpůrná opatření. Jde hlavně o místa pro asistenty pedagoga. Ministerstvu schází v rozpočtu 1,1 miliardy na 2 200 míst ve veřejném školství. Dalších 600 milionů chybí v tom neveřejném.

„Tento nárůst tak bude nutné pokrýt např. na úkor nepedagogické práce ve školách či školských zařízeních, která není mandatorní povahy,“ píše v návrhu rozpočtu MŠMT.

S touto informací navíc přichází úřad ve chvíli, kdy zároveň zveřejnil plány ke změně systému financování asistentů pedagoga. Rezort přitom školy ujistil, že pozice nehodlá škrtat ani na nich šetřit. Většině škol ale v aktuálních propočtech vychází, že o značnou část úvazků asistentů přijdou.