Článek
Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ten příběh by byl cimrmanovsky komický, kdyby v něm nešlo o trestní stíhání, potažmo o majetkové spory mezi Českem a Ruskou federací. Docela dobře alespoň ilustruje současnou situaci Rusů, kteří bydlí v bytovém komplexu ruské ambasády, s níž se Česko pře o to, že jej v rozporu se smlouvou komerčně pronajímá. A také ukazuje, že se u nás některé případy řeší poněkud selektivně.
Aktivisté uspořádali ve čtvrtek konferenci, na které se otevřeně přiznali ke všemu, z čeho je policie obvinila. Navíc pustili přítomným profesionální pětiminutové video z únorové akce, kde nechybí dramatická hudba a záběry z dronu.
Advokát, který nazval Rajchla „führerem“
„Ještě se mi nestalo, že bych obhajoval lidi, kteří se k činu otevřeně přiznávají, mají ho natočený a jsou na něj hrdí,“ podotkl právník Karel Jelínek, který aktivisty zastupuje a kterému hrozí zastavení činnosti za to, že nazval Jindřicha Rajchla „führerem“.
Už během přípravy na zhruba hodinovou akci, kdy na plot areálu pověsili ukrajinskou vlajku a připravili si před ní stůl, židle nebo mikrofony, měli aktivisté s místními Rusy problém.
„Nějaký člověk, který tady bydlí, se se mnou začal hádat, co že to tady děláme. Šel i za opodál stojícím policistou, ten ho ale usadil s tím, že máme akci povolenou, a tak zkrotl,“ popisuje jeden z obviněných aktivistů Petr Lázňovský, který se živí jako IT technik.
Drátem proti vlastním nájemníkům
V průběhu konference se do bytového komplexu chtělo dostat několik jeho obyvatel. Protože však objekt jeho správce zadrátoval, nemohli do něj proniknout, a na chvíli se tak stali nedobrovolnými účastníky konference namířené proti faktickému vlastníkovi jejich domova.
Jediný, kdo se v průběhu akce do těsné blízkosti objektu dostal, byl rozvozce jídla, kterého si jeden z obyvatel Ruského domu objednal. Závozník si však musel stoupnout na vyvýšenou plošinu před zadrátovanou brankou a podat obyvateli komplexu tašku s jídlem přes plot, na kterém byl také ocelový drát, což kolemjdoucí oceňovali a apelovali na kurýra, aby si řekl o příplatek za nebezpečnou práci.
Vlajka, kterou dnes aktivisté vyvěsili u ruských bytů.
Ale zpět k událostem, kvůli kterým zahájila pražská policie vůči aktivistům stíhání. Den před druhým výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu aktivisté vnikli na pozemek nazvaný poněkud krkolomně: Podnik pro správu majetku v zahraničí Kancelář prezidenta Ruské federace.
Z boku je na domě zřetelný také nápis v azbuce, který areál vystihuje lépe - Ruský dům. Právě na dlažbu mezi bytovými objekty Ruského domu tehdy skupina namalovala ukrajinskou vlajku, podle slov jednoho z členů skupiny Václava Němce tím chtěli upozornit na problematiku Rusy vlastněných objektů v Česku.
Umylo se to vodou
„Svou akcí jsme chtěli nejenom vyjádřit solidaritu s těžce zkoušeným ukrajinským lidem, ale také upozornit na skutečnost, že Rusko, které i náš parlament označil za teroristický stát, v České republice vlastní či spravuje obrovské množství nemovitostí či pozemků, které často využívá v rozporu se zákonem, nebo přímo k činnosti nepřátelské vůči našemu státu,“ říká Němec, který přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Skupina Kaputin vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině od počátku invaze. V minulosti například vyvěšením transparentu na domu na Žižkově, jenž patří rodině ruského zbrojaře, žádala zabavení domu. Na veřejnosti také opakovaně vystavila sochu představující ruského prezidenta Vladimira Putina na zlatém záchodě.
Policie nyní sedm aktivistů stíhá, protože škodu vyčíslila na zhruba 50 tisíc korun, jedná se podle mluvčího pražských policistů Richarda Hrdiny o trestný čin poškozování cizí věci. „Sedm osob je podezřelých ze spáchání trestného činu poškození cizí věci ve třetím odstavci, jelikož se tohoto skutku dopustily na věci, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu,“ vysvětlil před pár dny Hrdina.
Podle právníka Jelínka je tento výklad problematický a se stíháním nesouhlasí. Aktivisté podle jeho výkladu objekt nepoškodili, vlajku i podle dostupných záznamů za pár dní někdo smyl vodou. „Celá záležitost je směšná a bizarní. Mohli bychom se tomu zasmát, kdyby na Ukrajině denně nebyly prolity hektolitry krve,“ dodal Jelínek.
Jak se posuzuje škoda?
Policie argumentuje mimo jiné tím, že aktivisté způsobili škodu v památkové zóně. Vedoucí Ruského domu Mikhail Sarukhanov policii vyčíslil úklid po namalované vlajce na částku přes sto tisíc korun, odborný posudek ji pak snížil přibližně o polovinu.
Situaci lze podle bývalého českého generálního konzula v Petrohradě Vladimíra Votápka porovnat například s pietou na Pražském hradě, kdy tým Miloše Zemana zapálil třicet tisíc svíček do kelímků od piva.
Po akci se však potvrdilo, že plast v blízkosti plamenů nebyl dobrou volbou. Nehledě na očekávání Hradu vosk na řadě míst vytekl z převržených či zdeformovaných kelímků. Parafín není rozpustný ve vodě, proto museli do akce nastoupit kameníci, kteří ho ručně dostávali z dlažby za pomoci rozpouštědel i škrabek.
Vosk byl totiž na dlaždicích viditelný ještě po měsíci. Úklid za způsobenou škodu vystoupal na částku převyšující sto padesát tisíc korun, policie ale nikoho z organizátorů akce nestíhala.
Třicet tisíc svíček za třicet tisíc zemřelých s covidem v Česku umístili organizátoři do plastových kelímků, což lidé začali kritizovat ještě v jejím průběhu. První svíčku tehdy zapálil sám prezident Miloš Zeman.
