Tisk maturit je na hraně. Stihneme to, věří ale nový ředitel Cermatu

Nový ředitel Cermatu Miroslav Krejčí si jako první stanovil zdánlivě jednoduchý úkol:

„Zajistit, aby jarní maturity a přijímačky proběhly řádným způsobem tak, jak jsou školy zvyklé z minulých let, což není vůbec samozřejmé,“ říká Krejčí.

Jeho předchůdci totiž nevyřešili, kdo bude tisknout jednotné přijímací zkoušky a maturitní testy. Pokračovat v dosavadní smlouvě se ale nebude. Nová zakázka však zatím není vypsána, i když už na začátku příštího roku se musí začít tisknout. Jak si s tím Cermat pod vedením Krejčího poradí a jaké další změny plánuje do budoucna, popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jak moc vám vadí, že jako první věc jste musel v roli ředitele Cermatu řešit chybnou úlohu v podzimním termínu maturit?

Přesněji šlo o nejednoznačnou úlohu. Problém se objevil ještě před mým nástupem do funkce, ale jsem o tom informován. Upřímně řeknu, že jsem v otázce na první přečtení žádný problém neviděl. Je ale naprosto správně, že se uznávaly obě varianty odpovědí. Žádné interní personální důsledky z toho ale zpětně vyvozovat nebudu.

Na druhou stranu úkolem Cermatu je, aby připravil testy bez chyby. A byly časy, kdy kvůli tomu končil i ředitel.

Naši odborníci připravují stovky úloh ročně a každou z nich kontroluje několik lidí. Jestliže se všichni spletou nebo nejednoznačnost nezaznamenají, tak na to přijdeme až po testu. Abychom tomu předešli, můžeme tedy zvýšit počet osob, které testy kontrolují před jejich skládáním. Na druhou stranu bychom ale tak šli proti požadavku na bezpečnost a ochranu zkušebního tajemství.

Co vás vůbec napadlo vstoupit jako ředitel do organizace, která je snad nejvíce kritizovaná v českém prostředí?

To nenapadlo mě, ale pana ministra.

Ale vy jste souhlasil, i když jste se původně nehlásil do výběrového řízení.

Po týdnu diskusí a přemýšlení jsem nakonec souhlasil. Upřímně mě ani nikdy nenapadlo podávat přihlášku do výběrového řízení, protože jako běžný občan bych si myslel, že tyhle pozice jsou rozdány předem. Lákala mě ale možnost, že bych mohl přispět ke změně v systému vzdělávání.

Jakým způsobem?

Slíbil jsem panu ministrovi, že během dvou až tří let připravím platformu pro realizaci maturit a jednotných přijímacích zkoušek elektronickou cestou. V optimistickém pohledu by na jaře 2025 mohly proběhnout pilotní zkoušky – vybraní žáci na vybraných školách by si vyzkoušeli elektronické testy, ať už načisto, nebo nanečisto.

A technicky by takové zkoušky skládali žáci ve školách na počítačích, nebo by to šlo i z domova, jako například přijímačky na vysoké školy v době covidu? Jakou máte vizi ohledně možných variant?

Prvním technickým požadavkem je, že zkoušky musí být dostupné přes internet, a zároveň je nutné vyřešit, co se stane v okamžiku, kdy škola ztratí připojení k internetu. Zadruhé ale nechceme omezit autory úloh. Co se týká geometrie, tak jsme přesvědčeni, že úlohy zvládneme převést do digitální formy. Náročnější bude zadání pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Proto počítáme s tím, že papírová podoba v některých výjimečných případech minimálně v prvních letech zůstane.

O zkouškách z domova v tuto chvíli neuvažujeme. Předpokládáme, že by měly probíhat pod dohledem zkušebních komisařů.

Bude možné podávat více přihlášek k elektronické přijímací zkoušce? Ministr Vladimír Balaš mluví až o deseti nebo i o neomezeném množství.

Elektronická přihláška je v procesu přípravy podstatně dál než elektronická přijímací zkouška. V tuto chvíli jde o projekt ministerstva školství, které vytváří centrální registr žáků a elektronická přihláška se stane s největší pravděpodobností jeho součástí. V tomto systému by mělo vzniknout rozhraní pro rodiče k podávání přihlášek, kterému bude čistě technicky jedno, kolik přihlášek bude možné podat. Není to ale jedno středním školám, protože mají omezené kapacity pro realizaci přijímacích zkoušek v jednom termínu.

Kdyby ale zůstaly dva termíny přijímacích zkoušek jako doposud, avšak s neomezeným počtem přihlášek, tak by přece stačilo, aby systém rozházel žáky rovnoměrně po středních školách.

Máte pravdu. Počítá se s tím, že dva termíny jednotných přijímacích zkoušek zůstanou a jde jen o to, najít správný mechanismus rozdělení žáků. Není možné, aby na gymnázium, kam nastoupí 60 dětí, přišlo při rozšíření počtu přihlášek třeba 1 500 zájemců skládat přijímačky. Tuto otázku momentálně řeší pracovní skupiny na ministerstvu školství. Nejjednodušší variantou je, že by státní část přijímací zkoušky skládali žáci na své základní škole, kam by ale pravděpodobně museli přijet zkušební komisaři. Další možností je například rozdělit žáky na střední školy rovnoměrně podle bydliště

Tohle jsou formální stránky maturit a přijímacích zkoušek. Ale co ty obsahové? Bývalý ministr školství Petr Gazdík kritizoval Cermat, že vymýšlí otázky „jako z Marsu“. Podle současného ministra Balaše zase Cermat „klade studentům pasti“. Kdy tedy Cermat přestane klást pasti?

V jednotných přijímacích zkouškách se žádným pastem nebráním, protože jsou jedním z nástrojů, jak rozlišit lepší žáky od horších. U maturit ale osobně nejsem zastáncem toho, aby v nich takovéto typy úloh byly. Nicméně svým podřízeným jsem řekl, aby jarní přijímací a maturitní zkoušky připravili, jak jsou zvyklí.

Do budoucna se ale dá očekávat změna, když ji podporuje i ministr Balaš?

Zastávám názor, že by v maturitě mělo být více příkladů takzvaně z reálného života. Je velmi nepravděpodobné, že budoucí živnostníci z řad studentů budou někdy potřebovat například číselné řady. Takových příkladů bylo v maturitě několik. Na druhou stranu se zcela jistě setkají s počítáním úroků z úvěru, což například letošní testy vůbec neobsahovaly.

Odborníci také kritizují, že Cermat nezveřejňuje všechna dostupná data k testům. Nevíme tak, jestli z roku na rok nebyly maturity obtížnější nebo některé úlohy neznevýhodňují některé žáky. Bude Cermat za vás transparentnější?

Obecně jsem otevřen tomu, abychom zveřejňovali maximum informací, které můžeme. V tuto chvíli běží výzkumný projekt v Technologické agentuře ČR k problematice zveřejňování detailních výsledků zkoušek. Pokud doběhne a povede se, tak poté pravděpodobně zpřístupníme větší detail statistik.

Pojďme se přesunout k auditům. Veřejnosprávní kontrola Ministerstva financí upozornila, že Cermat uzavíral dohody o provedení práce se svými zaměstnanci na stejnou činnost, jakou vykonávali na hlavní pracovní poměr. Už jste tuto praxi zatrhl?

Nějaké dohody ještě existují, ale jejich počet jsme oproti minulosti drasticky zredukovali. A důsledně hlídáme, aby existovaly pouze dohody, které jsou prokazatelně na jiný druh práce než dotyčné osoby vykonávají v hlavním pracovním poměru.

U druhého auditu vyslaného ministerstvem školství jste byl dokonce členem kontrolní skupiny…

…ale rezignoval jsem z ní před svým nástupem na Cermat, takže nejsem podepsán pod závěrečnou zprávou. Nicméně je pravda, že řadu nálezů, které obsahuje, jsem původně našel já.

A co jste tedy sám sobě vytkl?

Je předčasné o tom v tuhle chvíli mluvit. Do 15. října máme předložit ministerstvu školství vyjádření k auditní zprávě. Spoustu nedostatků už ale kolegové odstranili.

Šlo o závažné systémové problémy jako v případě auditu od Ministerstva financí?

Nezdá se, že by šlo o tak rozsáhlé potíže jako s chybně vypisovanými pracovními dohodami. Většina nálezů se týká administrativních pochybení typu, že jsme v registru smluv uvedli datum u dokumentu o den posunuté oproti realitě. Nebo že neexistují interní dokumenty, které by podle předpisů měly.

Audit ale bývalý ministr školství Gazdík do Cermatu poslal kvůli smlouvě se společností Konica Minolta Business Solutions na tisk a kompletaci testů. Byla tahle zakázka skutečně „předražená“, jak ji bývalý ministr školství opakovaně označil?

Primárně jde o akademickou otázku, kdo je oprávněný prohlásit, že je zakázka předražená. Já diplomaticky říkám, že platba, kterou Cermat v rámci této smlouvy hradil, neodpovídala rozsahu služeb, který za tuto částku Cermat dostával.

Jaký smluvní vztah je vlastně nyní mezi Cermatem a Konicou?

Tato problémová smlouva byla v červnu prodloužena dodatkem o tři, respektive šest měsíců. V červnu skončila podpora balicí a kompletační linky, v září skončila podpora tiskáren a do konce roku běží podpora tiskového softwaru. Tím smlouva s Konicou končí a nebude již nijak prodlužována. V tuto chvíli máme ve schvalovacím procesu novou veřejnou zakázku na zajištění tiskových služeb. Předpokládáme, že ušetříme zhruba 25 milionů korun ročně.

To jste tedy zariskovali, že se při tisknutí testů pro podzimní termíny maturit nic nestane, když už neběžela podpora pro balicí linku.

Měli jsme jistotu, že bychom to případně zvládli ručně.

Právě ten lidský element chtěl ale přece Cermat z přípravy testů vynechat, aby nedošlo k jejich vyzrazení. Takto by do toho ale musel někdo vstoupit.

To je pravda.

Nová zakázka bude řešit pouze tisk testů, ne jejich kompletaci nebo balení. Jak tedy předejdete tomu, aby znění testů neuniklo na veřejnost?

Co se týká ochrany zkušebního tajemství, to asi zůstane v podstatě nezměněno. V tuhle chvíli máme několik zaměstnanců, kteří testy reálně viděli. I když budeme fungovat bez balicí linky, tak tento počet zaměstnanců se nijak výrazně nezmění. Konice jsme dříve platili za to, že místo nás zodpovídala za případné chyby. A já už za to platit nechci.

Takže jinak řečeno měníte peníze za odpovědnost?

Přesně tak.

Stihne ale dodavatel vytisknout testy, když 13. dubna začínají přijímačky a ještě není vypsána ani zakázka?

Harmonogram prací je takový, že 5. ledna bychom měli začít tisknout první část maturit. Tenhle termín je hodně na hraně. Zakázku jsme v pondělí poslali ke schválení na ministerstvo školství. Doufám, že ji zveřejníme do dvou týdnů. V půlce listopadu by se měly podávat nabídky. Budeme se snažit, aby nové řešení bylo v provozu začátkem ledna. Pokud ne, tak najdeme způsob, jak tisknout na současných tiskárnách.