Turek jde v Evropě k Babišovi. Předzvěst českého vývoje, míní politolog

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Z nově vzniklé frakce Patrioti pro Evropu se stala třetí největší unijní síla. Patriotům, kteří razí euroskeptickou rétoriku a vymezují se proti Green Dealu, se nyní do svých řad podařilo nalákat i dvě nové české tváře - Filipa Turka a Nikolu Bartůšek, kandidáty zvolené za koalici Přísaha a Motoristé.

Rozhodnutí dvojice vstoupit právě do Patriotů je podle politologa z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Michala Pinka logické. „Pro mě to není nic nečekaného. Jejich členství u Evropských konzervativců a reformistů logické nebylo (tam měli původně Turek a Bartůšek patřit, pozn. red.). Dává smysl, že u Patriotů skončili, vzhledem ke svému kritickému postoji k evropské integraci, populistické rétorice a k tomu, že vládnoucí elity jsou pro ně cílem kritiky,“ popsal politolog Seznam Zprávám.

„Tato frakce má ustavující hodnoty shodné s memorandem našich dvou stran, což je absolutně kritický přístup ke všem politikám Green Dealu, dále je to frakce proti federalizaci, za zachování suverenity národních států,“ řekl Filip Turek na středeční tiskové konferenci k vizím Patriotů.

Ústřední pro něj zůstává stále téma Green Dealu, na které nalákal voliče v předvolebních debatách. „Nejsme populisté. Neříkáme, že zrušíme Green Deal, nejde to. Ale budeme bojovat za to, aby ty nejhorší agendy Green Dealu byly změněny. Jsme jednoznačnou opozicí a věříme, že za pět let bude opozicí ta druhá strana,“ upřesnil.

Výrazný politický nováček Turek a jeho koaliční kolegyně Bartůšek měli být původně součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde zasedá i česká ODS. Ta jejich vstup ale zablokovala, a museli tedy hledat novou frakci, anebo zůstat nezařazení.

Frakce Patrioti pro Evropu vznikla na základě spojenectví Andreje Babiše s šéfem kontroverzní rakouské strany Svobodní Herbertem Kicklem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který se dlouhodobě vyslovuje například proti vojenské pomoci Ukrajině, která již třetí rokem odolává vojenské agresi ze strany Ruské federace.

Nově se k Patriotům přidalo i třicet europoslanců z krajně pravicové francouzské strany Národní sdružení političky Marine Le Pen. Ti doposud tvořili páteř krajně pravicové frakce Identita a demokracie, kde zasedala i strana SPD Tomia Okamury.

Frakce si proto brzy vysloužila nálepku „proruská“. To je podle Filipa Turka nesmysl. „Absolutně odmítám narativ, že je frakce proruská. Vnímám to spíš jako nějakou žárlivost nebo neschopnost smířit se s tím, že se to stalo třetí největší frakcí,“ řekl Seznam Zprávám. Europoslanci v této frakci, kterých je aktuálně 84 a pochází ze 12 zemí, mají podle něj prostě jen „realistický pohled“.

„Nemyslím si, že by kdokoliv z nich podporoval agresi ze strany Ruska na Ukrajině. Oni mají akorát realistický pohled, že válku nelze vyhrát pouze posíláním zbraní. Že tam musí být i diplomatická složka, kterou teď přidal Viktor Orbán. Pochybuji, že jel Putina pochválit za zvěrstva, co se na Ukrajině dějí,“ řekl Turek.

Naráží tím na nedávnou cestu Viktora Orbána za ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterou podnikl v prvních dnech maďarského předsednictví Radě EU. Odezva evropských politiků byla jasná. „Rotující předsednictví EU nemá mandát jednat s Ruskem ve jménu EU,“ upozornil šéf Evropské rady Charles Michel. Zopakoval, že podle Evropské rady je Rusko agresor a Ukrajina oběť.

To nicméně není argument pro šéfa Motoristů Petra Macinku, který Orbánův údajně mírotvorný krok ocenil a nezapomenul u toho zkritizovat české předsednictví v Evropské unii.

„Přestaňte parazitovat na ukrajinské válce. Nemáte jiný program než válku, pokud by válka skončila, vytratí se smysl vaší existence. Vidíme tu Viktora Orbána, který se snaží dělat světovou diplomacii a dostat k jednacími stolu obě válčící strany. Pokud by měl Fiala desetinu z Viktora Orbána, tak by dnes možná neumíraly děti,“ opřel se do vládních politiků.

S tím, že Patrioti slouží zájmům Ruska, nesouhlasí ani Šlachta. „Já nejsem proruský ani proukrajinský, já jsem sám sebou a myslím, že to dávám dost dobře najevo. U nás nemůže být o něčem podobném ani řeč. Nás to v tomto ohledu nemůže ohrozit. Naši europoslanci v žádném případě nejsou proruští. Je to úplně nesmyslné,“ řekl Seznam Zprávám.

Kromě dohadů o tom, jestli Patrioti jsou, či nejsou proruští, a dalších kontroverzí je důležité zaměřit se na nově vzniklé spojenectví hnutí ANO s Přísahou a Motoristy i optikou domácí politiky. Přestože unijní a tuzemská politika jsou hodně odlišné, podle politologa Pinka může být právě podaná ruka na unijní úrovni předzvěstí toho, jak se bude politika vyvíjet na české scéně.

Hnutí ANO je totiž podle průzkumů dlouhodobým favoritem pro nadcházející sněmovní volby. K vládě bude ale potřebovat koaliční partnery. A podle Pinka je v tento moment koalice Přísahy a Motoristů skvělým kandidátem.

„Pokud by ta koalice překročila při sněmovních volbách uzavírací klauzuli, tak jsou pro Babiše ideálním koaličním partnerem,“ hodnotí. Babiš v minulosti sázel na strategii kritizování vládnoucích elit, dnes už je ale etablovaným politikem, a podle Pinka se mu proto Přísaha a Motoristé jako koaliční partner velice hodí.

„Je to strategie Andreje Babiše, který je na politické scéně dlouho. Velikou část jeho voličů tvoří skupina lidí, kteří nemají rádi vládnoucí elity. A tak Andrej Babiš přišel do politiky. Už je ale v politice dlouho, byl i premiérem, takže už trochu popírá sám sebe a potřebuje si vyrobit nějakou ‚dceřinou s.r.o‘, která tuto funkci splní. Extrémně se mu to hodí,“ míní odborník.

Úspěch koalice Přísahy a Motoristů v eurovolbách byl překvapením. Výrazně předčila predikce a se ziskem dvou europoslaneckých mandátů se umístila na třetím místě - za hnutím ANO a koalicí Spolu. Roli v tom hrála právě osobnost Filipa Turka, kterému se pomocí zejména ostré kritiky Green Dealu podařilo mobilizovat řadu mladých voličů, kteří tvořili až 40 procent elektorátu této koalice.

Spojitosti mezi Babišem a Přísahou a Motoristy si všímá i staronový europoslanec za ODS Alexandr Vondra, který je k nové frakci od počátku velice kritický a označuje ji za „pátou kolonu Putinova Ruska“.

„V EU ta nová frakce může být svým křikem někdy slyšet, ale nebude mít vliv, protože její zakladatelé jsou jen pátou kolonou Putinova Ruska. Existence této frakce je jen pro konzum na domácí scéně v členských státech. A u nás navíc doložením, že Robert Šlachta, který kdysi otevřel dveře Babišovi do politiky, se s ním teď napřímo spojil,“ napsal Seznam Zprávám.

Možnou spolupráci na české politické scéně předseda Přísahy, která ve sněmovních volbách roku 2021 skončila těsně pod pěti procenty, Robert Šlachta nepotvrdil, ale ani nevyloučil. „Není to žádný signál, co se bude dít za patnáct měsíců. Je to jen signál, že se umíme bavit a nemáme předsudky. Je to důležitý signál pro voliče,“ uzavřel.