Tři roky práce. Podívejte se, jak po obnově zkrásněl zámek v Telči

Celých 50 let. Tak dlouho čekal zámek v Telči na rozsáhlou památkovou obnovu. I díky penězům z Evropské unie se opravovala část starého gotického hradu včetně sklepů, jižní křídlo nebo část renesančního křídla. „Obnova mimo jiné přinesla restaurování mimořádné renesanční kaple a Rytířského sálu s jedinečným kazetovým stropem a unikátní iluzivní podlahou z umělého kamene,“ upozornila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

Součástí rekonstrukce renesančních interiérů bylo třeba i restaurování bohatě zdobené a iluzivní sgrafitové výzdoby hodovní síně a klenotnice v přízemí starého hradu nebo repase krbových kamen ve věži za Císařským sálem. Vedle oprav renesančních interiérů restaurátoři vrátili lesk asi třem stovkám historických předmětů.

V bývalé černé kuchyni je nyní nové návštěvnické centrum s pokladnou a prodejnou suvenýrů. Během stavby památkáře překvapil nález renesanční nástěnné malby jelena v životní velikosti v bývalé přípravně u kuchyně. Protože byl prostor nově určený pro toalety, restaurátoři malbu sejmuli ze zdi, přenesli na desku a počítá se s jejím vystavením v infocentru.

K prohlídkovým trasám přibyly dvě nové. „Přidanou hodnotou obnovy je zpřístupnění veřejnosti doposud utajených prostor bývalého zámeckého pivovaru se sýpkou a především vznik zámeckého muzea s celoročním provozem,“ upozornila Naďa Goryczková.

V depozitáři v bývalém hradním pivovaru si mohou návštěvníci pohlédnout expozici Poklady za oponou. K vidění jsou tu unikátní předměty, které byly před zraky veřejnosti doposud skryty. Jedním z pokladů zdejších sbírek je renesanční žertovné křeslo s tajným mechanismem, které svého uživatele uvězní. Památkáři nechali vyrobit kopii, kterou si zájemci mohou sami vyzkoušet. Kromě toho se lidé mohou na této trase seznámit i se způsoby restaurování a péče o památkové předměty.

Při kopání kanalizační šachty v jednom z rohů prvního patra pivovaru stavbaři našli trám, který vyčníval z původní středověké zdi. Ukázalo se, že je to nejstarší dřevěný prvek na zámku. Pochází z roku 1477, tedy z doby Jindřicha IV. z Hradce, jehož vnuk Zachariáš zdejší hrad přestavěl na velkolepý renesanční zámek.

Druhá nová expozice, Zámecké muzeum ve druhém patře jižního paláce, představuje méně známou historii města a zámku. Podívat se lze i do prostor bývalých hostinských pokojů, které nabízejí atraktivní výhledy na náměstí.

Část expozice se věnuje zdejší známé osobnosti, zmiňovanému Zachariášovi z Hradce, významnému šlechtici z doby Rudolfa II. Je jednou z mála renesančních osobností, jejíž podoba je známá ve všech fázích života od dětských let až po stařecký věk.

Vystavený je zde dokonce jeho posmrtný obraz, který památkáři dlouho považovali za ztracený, ale během oprav zámku ho objevili v muzeu ve Slavonicích. Po nezbytném restaurování je nyní zapůjčený na telčský zámek a doplňuje kolekci pohřebních předmětů tohoto velmože.

Prohlídka muzea končí pohledem z výšky, z oratoře kaple Všech svatých, na mramorový náhrobek Zachariáše z Hradce a jeho manželky Kateřiny.

Oprav se dočkala také zámecká zahrada, která je podobně jako celý zámek oblíbeným místem filmařů. Natáčely se tu třeba pohádky Pyšná princezna nebo Z pekla štěstí. V zahradních arkádách jsou obnovené omítky a zaniklé malby, zelený prostor mezi nimi získal zpět původní síť cest. Vše doplňují založené květinové záhony a zprovozněná barokní kašna. Na fasádách jsou opravená sgrafita a je zde i obnovené původní vyznačení gotické pavlače.

Autorem návrhu celé rekonstrukce je zkušený Projektový ateliér pro architekturu a pozemní stavby architekta Tomáše Šantavého, specializovaný právě na náročné rekonstrukce historických staveb.

V poslední době projektoval třeba rekonstrukci Fantovy budovy pražského hlavního nádraží, obnovu poutního areálu ve Staré Boleslavi nebo přeměnu klášterního pivovaru v Plasech na Centrum stavitelského dědictví. Z minulosti je známý úpravami kolem baziliky na Velehradě, projektem pražského Muzea hudby či rekonstrukcí Schwarzenberského a Salmovského paláce na Hradčanech pro potřeby Národní galerie.