Těžba uhlí končí. Jak krajinu u Šikmého kostela promění dvacet miliard?

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Bude to největší přerod území za dvě stovky let. Oblast Karvinska, která letos definitivně „vypne“ těžbu černého uhlí, má k přeměně vybudit i dvacetimiliardová injekce z dotačních fondů Evropské unie. Mezi prvními přijde na řadu část staré Karviné v okolí kostela svatého Petra z Alkantary, kterému se přezdívá Šikmý kostel.

Nedaleko něj na místě bývalého dolu Gabriela může koncem příštího roku začít růst nové návštěvnické centrum. Podle autorů poslouží jako brána do pohornické krajiny. „Máme požádáno o podporu projektů, o níž se rozhodne už příští měsíc. Pokud budou schválené, může se na Gabriele kopnout do země v roce 2023 a hotovo bude za další dva roky,“ uvedl pro Seznam Zprávy Petr Birklen ze společnosti Moravskoslezské Investice a Development.

Krajská akciovka má na starost program POHO 2030. Vize přeměny pohornické krajiny teď vstupuje do druhé fáze, z plánovací etapy blíže ke konkrétním projektům. „Vypsali jsme výběrové řízení na finální architektonickou studii a technické řešení centra. S vyhlášením vítěze počítáme v nadcházejícím měsíci,“ doplnil Birklen.

V bývalém dole Gabriela skončila těžba v roce 2000. Na jeho místě, s respektem ke kulturní památce, kraj do tří let počítá se sdíleným veřejným prostorem. Návštěvníci centra dostanou informace pro výlety do okolí, dozvědí se o pohnuté hornické historii. Areál bude hostit festivaly, koncerty, vzdělávácí akce, nabídne taky gastrozónu.

„Naším cílem je co nejvíc otevřít pohornickou krajinu lidem. Chystáme naučné stezky, poznávací akce. Okolní krajina taky potřebuje mobiliář, který teď úplně chybí. Tedy lavičky, odpadkové koše nebo ukazatele,“ popsal Jan Tabášek z marketingového oddělení krajské společnosti. Zároveň je krajským zastupitelem za hnutí ANO.

Autoři chtějí k přeměně využít materiál přímo z potěžební krajiny, třeba důlní vozíky, staré kovové předměty či dřevo. Důraz kladou na ekologii i udržitelnost. Vznikl katalog takových věcí, autoři vize s vedením okolních obcí teď řeší konkrétní využití. „Měla by tam také vzniknout expozice hornictví a expozice budoucího rozvoje území. Lidé zatím nejméně rozumí tomu, k čemu transformace regionu je a co jim vlastně přináší,“ upřesnil Birklen.

Sociální geograf Ondřej Slach se podílel na konzultacích ohledně přeměny Gabriely. „Smyslem není tvořit slonovinovou věž izolovanou od okolí, ale dát lidem prostor pro vyzkoušení věcí, které předtím nebyly možné,“ uvedl vědec z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity.

Kvůli dřívější těžbě zmizela z mapy původní Karviná. Oblast městské části Doly je nyní z velké části pokrytá rozptýlenou zelení a protkaná málo využívanými cestami či železničními vlečkami. Do širšího povědomí ji dostala kniha Šikmý kostel. Román zapomenutého města spisovatelky Karin Lednické může lákat návštěvníky odjinud.

„Kniha vzedmula vlnu zájmu o historii území. Je nepochybně dobré s tím umně pracovat, ale současně nevytvářet skanzen nostalgie. Projekty by měly být citlivé k minulosti a otevřít území novým perspektivám,“ doplnil Slach. Upozornil, že kniha může přitáhnout pozornost na omezenou dobu.

Autoři na koncepci spolupracují i s Lednickou, chtějí připomenout zaniklou Karvinou. „Aby existoval systém značených tras s konkrétními body, které odkážou na minulost území. Místní pořád intenzivně vzpomínají: ‚Tady byl kostel, tady byla škola…‘,“ vysvětlil Birklen. Počítá se proto i s využitím rozšířené reality v mobilních zařízeních, která zájemcům ukáže zaniklé památky.

Na květen se v nedalekém sousedství Gabriely chystá unikátní festival. „Bude udržitelný, tedy přátelský k životnímu prostředí. To je přesně směr, kterým chceme, aby se rozvoj v pohornické krajině ubíral. Detaily ještě nemůžeme prozradit,“ řekl Birklen.

Vize 2030 počítá také s přeměnu dolů Lazy a ČSA, kde těžba skončila nedávno. Mají se stát novými ekonomickými centry oblasti. Plány zahrnují podnikatelské parky s prostorem pro různé firmy a odvětví. Kraj chce pro ně nachystat potřebnou infrastrukturu, nemá jít jen o „montovny“ bez přidané hodnoty. „Věříme, že přitáhneme podnikání postavené na moderních technologiích. Plochy budou více zelené. Chceme využít obnovitelné zdroje energií, lepší princip hospodaření s vodou a moderní urbanistický přístup,“ dodal Birklen.

Tyto tři projekty počítají s rozpočtem okolo 1,3 miliardy korun.

Lazy poslouží odvětvím cirkulární ekonomiky, která počítá s dalším využitím tříděného odpadu. V areálu dolu ČSA podle plánů vyroste „podnikatelská vesnice“. „Možná využijeme i nějaký modulární systém. Bude to prostor pro zasídlení malých a středních podniků, a zejména pro podnikatele na Karvinsku, kde je podpora malého a středního podnikání důležité téma,“ sdělil Birklen. Podle něj může vzniknout až 1 500 nových pracovních míst, jiné projekty pak počítají i s rekvalifikačními kurzy.

O své sídlo v nových areálech dosud projevila zájem asi desítka firem. „POHO 2030 si klade za cíl udělat z určité jizvy minulosti unikátní prvek území. V tom je projekt ambiciózní. K úspěchu je potřeba, aby průmyslové lesy a vodní plochy mohli využívat místní a současně, aby prostor byl zajímavý pro turisty,“ řekl Slach.

Potěžební krajinu mají oživit miliardy korun z unijních peněz. Takzvaný Fond spravedlivé transformace počítá s 41 miliardami korun pro uhelné regiony. Peníze míří na Sokolovsko, Ústecko a Karvinsko, a to až do roku 2027.

Téměř polovina sumy má jít právě do Moravskolezského kraje. Veřejné instituce i soukromé firmy tam chystají i další areály, třeba Podolupark. Projekt za 7,6 miliardy korun přemění bývalý Důl 9. květen ve Stonavě na logistický park. Česká společnost PDI tam také plánuje zařízení na plazmové spalování odpadu a výrobu vodíku pro využití v energetice.

U Karviné mají vyrůst vědecko-turistické skleníky EDEN. Obří bubliny za tři miliardy korun návštěvníkům ukáží přirodu různých kontinentů. Úspěšný projekt už dvacet let funguje v hrabství Cornwall na jihozápadě Anglie. Jeho „franšíza“ se může ve Slezsku objevit okolo roku 2028.

Oblast se nyní potýká s mnoha důsledky konce těžby. Podle Slacha je klíčové, aby se stabilizoval počet obyvatel. Z regionu zatím dál odcházejí. „Intenzivní proces vystěhovávání doprovází taky proces stárnutí populace. Pokud má region dobře fungovat do budoucna, bylo by vhodné, aby se tyto dva procesy povedlo zčásti utlumit,“ řekl. Podle něj ekonomické ukazatele v kraji vypadají slušně, ale neprojevuje se to právě v demografickém vývoji.

Doplnil, že se region může poučit z přeměny hornických regionů Porúří, Sárska nebo Lotrinska. „Tam se to zčásti povedlo, protože se změnily postoje obyvatel regionu. Rozbít stereotyp je těžká věc. Podle mě nefunguje prezentace, že už region není černý, ale zelený. Nikdo cizí tezi úplně neuvěří. V Porúři po třiceti letech otočili a k uhelnému odkazu se přihlásili s heslem: Přijeďte se podívat,“ popsal geograf.

Připomněl třeba úspěšný koncept kampaně, když v Porúří zafungoval plakát s haldami „Když nám Pánbůh nedal kopce, postavili jsme si je sami“. „Taková ironie se mi velmi líbí. Ideální je kombinace historie a přírody, která si území zase bere zpátky.“