Téměř polovinu uprchlíků trápí deprese a úzkosti, čtyřikrát víc než Čechy

Duševní zdraví Ukrajinců zhoršuje situace v jejich domovině – starost o rodinu nebo dům – i špatné socioekonomické podmínky v Česku. Odbornou péči v Česku podle průzkumu zatím využila pouze 3 % uprchlíků, dalších 38 % ji ale zvažovalo.

Největší bariéru v péči představuje nízká informovanost o její dostupnosti a proplácení zdravotními pojišťovnami. Smysl by proto mělo zvýšit povědomí o ní a posílit kapacity péče o duševní zdraví, uvádí se v dnes zveřejněné zprávě.

Stav duševního zdraví uprchlíků monitoruje pátá zpráva ze série výzkumů Hlas Ukrajinců v Česku, kterou připravila společnost PAQ Research ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví a Sociologickým ústavem AV ČR.

Zpráva vychází z třetí vlny výzkumu mezi uprchlíky z Ukrajiny, kterého se zúčastnilo 1 347 uprchlíků z válkou zasažené země. Dotazování probíhalo v průběhu září tohoto roku.

Válka úzce souvisí s duševním zdravím. Jak se uvádí ve zprávě, boje samy o sobě přináší traumatické zážitky, sociální a ekonomický stres působí i to, že se z obyvatel stávají uprchlíci. To vše má na duševní zdraví velký vliv, jak dokazuje i situace ukrajinských uprchlíků.

U 45 % z nich se projevují symptomy depresí a úzkostí v rozsahu, kdy už je doporučována konzultace s psychiatrem. Odbornou péči by tak aktuálně potřebovalo asi 75 000 ze 160 000 dospělých uprchlíků.

Symptomy 42 % dospělých odpovídají středně těžké formě deprese, u 14 % těžké depresi a u 7 % dokonce velmi těžké formě. Pro srovnání: v české populaci mělo loni příznaky středně těžké deprese 8 % lidí, tedy pětkrát méně.

Pro uprchlíky stejně jako pro majoritu společnosti platí, že symptomy depresí častěji trpí ženy. Mezi jejich příznaky patří problémy se spánkem, negativní pohled na sebe sama, pocity beznaděje nebo únava.

Alarmující jsou také výsledky měření úzkostných symptomů, mezi něž patří nervozita, obavy, neklid nebo podrážděnost. Příznaky středně těžké úzkosti trpí 23 %, přičemž u Čechů je podíl 7 %. Úzkostlivost opět častěji postihuje ženy, kterých je mezi uprchlíky v Česku přes 70 %.

„Pouze necelá třetina těch, kteří trpí příznaky, o nich uvažuje jako o známce duševního onemocnění. Míra uvědomění roste s rozsahem symptomů. Citlivější jsou vůči příznakům obecně mladí lidé do 30 let, což odpovídá menší stigmatizaci duševního onemocnění v této cílové skupině,“ upozorňuje ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.

Na psychickém zdraví se podepisují i podmínky života v Česku. Příznaky alespoň střední formy deprese nebo úzkosti trpí 51 % lidí v těžké materiální deprivaci oproti 33 % těch, kteří materiální deprivací netrpí.

„Dopady má i pracovní situace. Hůř na tom jsou lidé, co nemají práci, ale i ti, co pracují na výrazně méně kvalifikovaných pozicích, než měli původně,“ popisuje analytička PAQ Research Martina Kavanová.

Upozorňuje přitom na roli češtiny, jejíž neznalost může souviset s horším duševním zdravím. „To může být i kvůli souvislosti s pracovní aktivitou. Horší znalost češtiny znamená častěji nezaměstnanost nebo méně kvalifikovanou práci, jak víme z předchozích výzkumů,“ doplňuje Kavanová. Roli hraje i bydlení. Příznaky depresí či úzkostí trpí nejčastěji lidé, kteří žijí v ubytovacích zařízeních, zatímco obyvatelé standardních bytů méně často.

Navzdory vysokému výskytu příznaků psychických problémů mezi uprchlíky v Česku zatím využila odbornou péči jen 3 % z nich. Na 38 % všech uprchlíků (a 64 % těch s příznaky alespoň středně těžké deprese nebo úzkosti) však vyhledání péče zvažovalo. Uvědomují si tedy, že by jim odborná péče mohla pomoci.

Nejčastější bariérou pro vyhledávání odborníků je nejistota, jaký typ pomoci potřebují. To může souviset s nedostatečnou znalostí problematiky duševního zdraví, ale i s neinformovaností o dostupných službách a o tom, které z nich proplácí pojišťovna.

Pomoc proto nabízí třeba Národní ústav duševního zdraví, jenž aktuálně implementuje tři projekty zaměřené na psychosociální pomoc Ukrajincům žijícím v ČR. Existuje také stránka v ukrajinštině vytvořená tímto ústavem, kde jsou informace o duševním zdraví a o tom, jak o něj pečovat, s odkazy na dostupnou péči – www.samopomi.ch.