„Ta nejlepší odměna.“ Příběh malého nosorožce ve Rwandě začal v Česku

Před dvěma lety se to nepovedlo, letos už ale z Afriky dorazily dobré zprávy – mládě samice nosorožce ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem se má čile k světu. Výrazně tak sílí naděje, že přesun nosorožců černých z Česka do Rwandy, který proběhl v roce 2019, bude korunovaný úspěchem.

„To mládě výborně prosperuje,“ pochvaluje si zoolog Jiří Hrubý ze Safari Parku Dvůr Králové. V nedělní epizodě podcastu 5:59 popisuje příběh, který podle něj splňuje takřka hollywoodské parametry. „Je to vlastně ta nejlepší odměna, nejlepší zpráva v tom, že proces se zdařil,“ říká o dosavadním mezníku snahy svého týmu vracet nosorožce černé do jejich přirozeného prostředí.

Oba rodiče mláděte, kterému je dnes zhruba sedm měsíců, pocházejí z evropských zoologických zahrad. Otce Mandalu přivezli z Dánska a matku Jasiri právě ze Dvora Králové, kde o ni pečoval i Jiří Hrubý. Samici vypravili do Afriky spolu s další čtveřicí kriticky ohrožených nosorožců černých.

V národním parku Akagara jsou teď tito nosorožci jako doma, na druhou stranu na ně ale číhají nástrahy života ve volné přírodě, jako jsou lvi, hyeny nebo levharti. A zatímco pro dospělého nosorožce neznamenají takové nebezpečí, mláďata jsou o poznání zranitelnější. Stát se proto může cokoliv. Hrubý je ale po letošním setkání se zvířaty přímo ve Rwandě optimistou: „Jak jsem to viděl, tak si myslím, že šance (na přežití mláděte) je už v současnosti docela velká.“

Obavy nemá ani z pytláků, kteří třeba na jihu Afriky pravidelně decimují místní populace nosorožců. Podmínky ve středoafrické Rwandě Hrubý považuje za jiný případ a věří, že nosorožci v Akagaře jsou teď v „absolutním bezpečí“. A to i přesto, že v boji proti pytláctví jako takovému podle něj nikdy úplně vyhráno nebude.

Video, které přibližuje, jak probíhala cesta nosorožců ze Dvora Králové až do Rwandy:

Úspěch v podobě čiperného mláděte je zároveň o to radostnější, že se dobře daří jeho i matce. Když se totiž v říjnu 2016 ve Dvoře Králové Jasiri narodila, místo obvyklých zhruba 35 kilogramů vážila jen 17 kilogramů. Mládě bylo tak malé, že nebylo schopné sát mléko od matky a museli ho napájet ošetřovatelé.

„Když se Jasiri narodila, viděli jsme, že to nebude jednoduché a že její přežití není vůbec jisté. Nikdo v tu chvíli ani nepomyslel, že by jednou pobíhala po pláních v Africe a měla tam mláďata. A dnes je ve výborné kondici, má své mládě a žije ve volné přírodě,“ říká zoolog.