Článek
Uvolněný kus zdiva v Lazarské ulici v Praze zasáhl 46letého cizince, který i přes okamžitou pomoc svědků a přivolaných zdravotníků na místě zemřel.
Policie neštěstí prošetřuje pro trestný čin usmrcení z nedbalosti. Podle majitele, Pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny, byla budova zrekonstruovaná a řádně udržovaná.
Co mohlo být příčinou tragické nehody v Lazarské ulici? A mohlo se události nějak zabránit? Na otázky ohledně kontroly stavu budov odpověděl Seznam Zprávám statik Václav Losík.
Jaká podle vás může být příčina čtvrtečního neštěstí v centru Prahy, kde z budovy spadla část římsy?
Myslím si, že půjde o souběh toho, že římsa nebyla třeba správně provedená nebo nebyla dobře udělaná vazba zdiva. V kontextu s klimatickými podmínkami se tam potom mohla rozvíjet nějaká porucha. Není to ale otázka toho, že by jednou zapršelo a spadlo to. To je otázka dlouhodobého působení procesů. Myslím si, že římsa mohla být spíše oplechovaná. Koruny komínů se opatřují betonovou deskou, anebo oplechováním, aby to zabraňovalo zatékání vody do zděné konstrukce.
Co obecně může způsobovat problémy na budovách?
Když dochází k nějakým poruchám, respektive haváriím, tak je to dlouhodobý proces a souběh vícero efektů, které na to mají vliv. Třeba právě klimatické podmínky, kdy může do nějakých částí konstrukce zatékat, můžou promrzat, případně čelí tepelnému namáhání vlivem ohřívání a chladnutí.
Místo čtvrtečního neštěstí.
Pokud jde o kontroly budov, co musí majitelé splňovat?
Za stav budov je primárně odpovědný majitel budovy. Měl by provádět údržbu tak, aby se snížilo nebezpečí výskytu závady nebo havárie nebo docházelo ke znehodnocování staveb. Konkrétně co se týče revizí konstrukcí, tak požadavky na kontrolu konstrukcí lze obecně stanovovat v projektové dokumentaci. U plánu revizí konstrukce staveb bývá běžná prohlídka po pěti letech a podrobná prohlídka po deseti letech. Nicméně nenašli jsme, že by normy explicitně stanovily frekvenci provádění revizních prohlídek pro pozemní stavby.
V případě, že nějaká budova bezpečnostní parametry nesplňuje, jak se k tomu přistupuje?
Je potřeba navrhnout odpovídající opatření, aby nemohlo docházet k rozvoji poruch nebo k haváriím. Každá stavba je ale jiná, ty požadavky na údržbu, respektive předcházení nějakým poruchám, můžou být různé.
Měly by se podle vás kontroly staveb provádět pravidelněji?
Nejsou na to lidské zdroje nebo statici, kteří by chodili kontrolovat všechny stavby. Takže víceméně to spočívá na té, nechci říct úplně laické veřejnosti, ale na facility managementu budov. Záleží také, jaký je to charakter budovy. Jestli to je rodinný dům, bytový dům, nebo víceúčelová či administrativní budova. Jiné podmínky máte na jaderné elektrárně a jiné podmínky na rodinném domku. Takže si myslím, že v zákoně to je ošetřené dostatečně. Že majitelé budov mají být odpovědní za stav své budovy, anebo potom přenesou odpovědnost třeba na specialisty. A budou si pravidelně objednávat revizní prohlídky.
Dá se říct, v jakém stavu jsou obecně budovy v Praze nebo po celém Česku? Čtvrteční tragédie se v tuzemsku nestala poprvé.
To je různé a nedá se to přesně takhle říct. To, co se stalo v Lazarské, se stává výjimečně, ale už se podobné případy staly. Třeba v Olomouci, když se zřítily římsy nebo atiky na stavbách do komunikace. Naštěstí tam se nikomu nic nestalo. Lze tomu předcházet tak, že se provádějí revizní prohlídky.
