„Stát s návodem zaspal.“ Část obcí řeší dodávky energií za pět dvanáct

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Až pětinásobně vyšší zálohy za topení a teplou vodu řeší lidé v Břeclavi. Městská firma Teplo Břeclav musela značně podražit kvůli krachu dodavatele NWT. Klienty uklidňuje, že zálohy od Nového roku zase klesnou. Smlouvu s novým dodavatelem však ještě uzavřenou nemá.

Jen pár týdnů před koncem roku jej hledá ve výběrovém řízení. „Zadávací řízení ohledně dodávky plynu ještě není ukončené. Chceme mít jasno do poloviny prosince,“ řekl jednatel městské firmy a zastupitel Břeclavi Martin Marták (ANO).

Podobné problémy řeší desítky radnic či městských firem v Česku. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) nedávno rozeslal do šesti tisíc obcí i vedení krajů manuál. Má pomoci se sháněním dodavatelů na poslední chvíli.

„Velmi dynamický a nepřehledný vývoj na trhu s energiemi vedl u některých krajů, obcí, škol či nemocnic k tomu, že se jim nedaří poptat dodavatele energií na příští rok,“ odůvodnil ministr.

Podle výkonné ředitelky Svazu města a obcí Radky Vladykové ministerstvo se zasláním návodu zaspalo. „Lhůty u nadlimitních zakázek jsou na zveřejnění třicet dnů. Tak je každému jasné, že to je pozdě,“ namítla. Dodala, že obce musejí zakončit výběr dodavatelů do půlky prosince, jinak už potřebné náležitosti kvůli zákonné administraci nestihnou. Svaz měst a obcí prý poslal základní metodiku už před měsícem.

Ministr zdůraznil, že ani propásnutí lhůt na výběr dodavatele nebude pro obec, a tedy i koncové spotřebitele, znamenat cenovou pohromu. Vláda už v září schválila takzvanou kontraktační povinnost.

„Umožní, aby ty subjekty, na které se vztahuje strop cen energií, ale dlouhodobě se jim nedaří poptat dodavatele energií, měly právo na to, aby jim dodávky nabídl dodavatel poslední instance. Obce a kraje a jejich podřízené organizace, malé a střední podniky a další tak mají jistotu, že příští rok dodavatele energií mít budou,“ sdělil ministr.

Dodavatelů poslední instance je šest. Obce na rozdíl od spotřebitelů nemusejí uzavřít kontrakt jen na půl roku, smlouva může trvat déle.

Stovky obcí ještě před měsícem spoléhaly na zřízení státního obchodníka s energiemi. Když vládní vize padla, začaly výběr řešit individuálně. „Téměř všechny už započaly kroky k tomu, aby si dodavatele zajistily,“ sdělila Vladyková.

Na manuálu se také podílelo Ministerstvo pro místní rozvoj či antimonopolní úřad, podněty vzešly i od vedení Svazu měst a obcí. Doporučuje municipalitám, ať energie nakupují skrze komoditní burzy nebo otevřená výběrová řízení s využitím elektronických aukcí. Apeluje na jakékoli jiné zadávací řízení, které bude v souladu se zákonem. Zadavatelům radí, ať uzavírají kontrakty jen na příští rok. Jinak by mohli zbytečně přijít o peníze.

„Pokud by zadavatel vysoutěžil fixní cenu i na další roky, pak hrozí, že bude platit cenu vyšší i v případě, kdy cena tržní bude již nižší,“ píše se v manuálu pro obce, města a kraje.

Podle Vladykové lze očekávat, že se na počátku roku ceny zastaví na stropech, které určila vláda. „Zastropovaly se prodejní ceny obchodníků, ty výrobní nejsou limitované. Stát tak pustil výrobce do velkých marží. Je však obrovská hádanka, u koho ty kompenzační bonusy skončí. Vzorec výpočtu jsem ještě neviděla,“ řekla.

Letošní energetická drahota kromě koncových zákazníků výrazně dopadá i na rozpočty měst. Třeba brněnští radní ve středu schválili návrh rozpočtu na příští rok. Počítá s příjmy 16,4 miliardy a výdaji 18,1 miliardy korun. „Necháváme v něm rezervu 700 milionů korun kvůli energiím,“ řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Třeba pro brněnský dopravní podnik už letos město schválilo kompenzace přes dvě miliardy korun. „Často jsou na tom paradoxně nejhůř odpovědná města, která v minulosti plynofikovala nebo elektrifikovala svou veřejnou dopravu,“ podotkla Vladyková.

Energetická krize a bezprecedentní kolísání cen nutí vedení obcí ke změně uvažování. Hledají možnosti úspor a poohlíží se po jiných zdrojích energií.

Třeba v Rožnově pod Radhoštěm náklady na energie na městské budovy vzrostou o šestnáct milionů korun. Město ušetří i na vánočním osvětlení. Žárovky nebudou na tolika ulicích jako v minulosti. Veřejné budovy vytopí až o dva stupně níž. S hokejisty na zimním stadionu chce starosta probrat i možné zkrácení sezony. „Chceme příští rok uspořit až 60 milionů korun,“ sdělil starosta Jan Kučera.

Vedení chce také umístit fotovoltaiky na veřejné budovy, do budoucna uvažuje o komunitní energetice. „Propojili bychom třeba bazén, školu, bytový dům. Každý má jinou spotřebu v jiném čase. Když se propojí a jejich zdroje dají dohromady, tak se mohou vzájemně doplňovat. Legislativa je v Česku pozadu, ale už jsou na to první výzvy,“ uvedl starosta. Město už vytipovalo dvě lokality, kde by novinku vyzkoušelo.

Podle Vladykové se o změnách v energetickém zákoně, které umožní rozvoj komunitní energetiky, diskutuje už tři roky. „Nyní se celý přepisuje, takže chybí základní právní rámec,“ doplnila.

Vedení radnic navíc upozorňuje, že někde není uzpůsobená kapacita přenosové sítě.

Primátor Olomouce Miroslav Žbánek (ANO) vnímá i některá úskalí komunitní energetiky. „Při velkém boomu ji bude provázet hromadné odpojování od centrálního zásobování teplem. Cena energií je závislá na rozsahu sítě koncových zákazníků. Mohl by se rozbourávat systém a v konečném důsledku zdražovat energie koncovým uživatelům, kteří v centrálním zásobování zůstanou,“ řekl.

Zároveň vidí velký potenciál ve využití energie z odpadů. „Olomouc a Olomoucký kraj jsou lídry v Česku ohledně přeměny směsných komunálních odpadů na tuhá alternativní paliva,“ dodal.