Starosta s chatrčí černých duší končí. V opakovaných volbách prohrál

Starosta a podnikatel Marek Sikora se svou formací Pro Hrčavu získal v opakovaných volbách 47 procent hlasů, kdežto jejich protikandidátku SNK Hyrčovjané podpořilo 53 procent hlasujících voličů. Hlasy byly sečteny v sobotu před 23. hodinou.

Oproti hlasování, které se konalo v září a které soud kvůli manipulaci s počtem obyvatel prohlásil za neplatné, se poměr sil otočil. Nyní vítězná kandidátka SNK bude mít v sedmičlenném zastupitelstvu čtyři zastupitele (v září tři), Sikorovo Pro Hrčavu tři zastupitele (v září čtyři).

Co se změnilo?

Krajský soud v Ostravě donutil starostu, aby před opakovanými volbami vyškrtal ze seznamu voličů čtyři lidi, které si dříve účelově nahlásil do své lesní chatrče k trvalému pobytu a udělal z nich hrčavské voliče, přičemž v obci nikdy nebydleli.

„Respektoval jsem rozhodnutí soudu,“ řekl těsně před sobotním opakováním voleb na Hrčavě dosavadní starosta Sikora.

Soud přezkoumával vztah lidí nahlášených do starostových nemovitostí. A zjistil, že čtyři z nich se přihlásili k trvalému pobytu těsně před zářijovými volbami.

„Starosta si musel být ze své pozice vědom toho, že byť zdánlivě nepatrné zvýšení počtu zapsaných voličů z titulu trvalého pobytu v obci může ve výsledku vést k zatemnění výsledků voleb a popření skutečné vůle oprávněných voličů,“ uvedla v rozsudku soudkyně Monika Javorová.

Hlasy právě čtveřice fiktivně nahlášených byly v září rozhodující. Sikorova kandidátka Pro Hrčavu (původně v roce 2018 ANO pro Hrčavu) tehdy zvítězila nad konkurenční SNK Hyrčovjané poměrem 51:49. Přepočteno na počet voličů šlo o vítězství právě díky hlasům čtyř lidí.

Ve volebním seznamu tehdy bylo zapsáno 220 občanů, nyní - po vyškrtání několika jmen z nařízení soudu - mělo na Hrčavě právo volit 210 lidí (úbytek mohl být dán i úmrtím či odstěhováním některých dalších). Přišlo jich volit 85,7 procenta (v září to bylo 79,5 procenta).

Situaci na Hrčavě sledují Seznam Zprávy už tři a půl roku. V rámci investigativních reportáží Ve stínu Malé Prahy jsme se zabývali například prorůstáním starostova byznysu s řízením obce, obklopené lukrativními pozemky v těšínských Beskydech, ale také manipulacemi se státními dotacemi na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením.

Po zveřejnění reportáží v lednu 2020 se situací začala zabývat i policie. Starostu a jeho otce, dosavadního místostarostu Hrčavy, a také jejich dvě firmy pak v polovině roku 2021 začala trestně stíhat pro podezření ze spáchání dotačních podvodů.

„Ve věci nenastal zásadní informační posun, vyšetřování i nadále probíhá,“ uvedla tento týden pro Seznam Zprávy mluvčí policie Soňa Štětínská. „Celková výše škody přesahuje šest milionů korun,“ dodala.

Starosta Sikora jakoukoliv vinu odmítá. „Trestní stíhání ještě neznamená, že jsem vinný.“

Při natáčení videoreportáží na Hrčavě se ukázalo, že tato malá obec v nejvýchodnějším cípu České republiky v sobě zrcadlí řadu celospolečenských problémů. Ať už je to výše zmiňovaný střet zájmů podnikatele a starosty v jedné osobě nebo čerpání dotací, ale také rostoucí příkopy mezi občany z jedné „návsi“ způsobené politickým bojem.

Obyvatelům Hrčavy se totiž zásadně nevyplatila jejich pasivita v komunálních volbách v roce 2018. Tehdy nikdo z místních nechtěl kandidovat, a tak se iniciativy chopil podnikatel Sikora z vedlejší obce, který se zaměstnanci svých firem pod značkou „ANO, bude líp“ postavil jedinou kandidátku. Ta pak logicky - i při tehdejší třetinové volební účasti - získala 100 procent hlasů a Sikora a jeho lidé obsadili všech sedm míst v zastupitelstvu.

„Tu obec nám prostě ukradli,“ hodnotila způsob správy obce místní obyvatelka Pavlína Matykiewiczová.

Marek Sikora pak hladce prolnul řízení obce s řízením svých firem. Například zakázku na veškeré obecní služby dostala jeho firma Hrčávka, zastupitelstvo také hladce schválilo veškeré náležitosti pro infrastrukturu pro jeho novou mlékárnu, včetně napojení na obecní vodovod.

Poté, co Krajský soud v Ostravě loni v říjnu zrušil původní obecní volby na Hrčavě, protože starosta manipuloval s počtem obyvatel, se navíc ukázalo, že „případ Hrčava“ v sobě odráží další celospolečenský problém: Nedostatečnou zákonnou definici toho, kdy přesně člověku hlášenému k trvalému pobytu kdekoliv vzniká v místě právo tam rozhodovat o obecních zastupitelích.

Ve svém rozsudku o zrušení voleb na Hrčavě se soudkyně Monika Javorová odvolala na usnesení Ústavního soudu z května 2011 (rozhodoval o případu tehdy zmanipulovaných voleb v Karlově Studánce) a citovala z něj dvě důležité pasáže:

1. „Zákon o volbách do zastupitelstev umožňuje, aby orgán, který vede stálý seznam voličů (obec), mohl ze seznamu vyškrtnout ty, kdo se skutečným životem obce nemají objektivně nic společného.“

2. „Ústavní soud využívá příležitosti a apeluje na zákonodárce, aby uvážil, zda podmínky aktivního volebního práva do zastupitelstev obcí neupřesnit, respektive nezměnit tak, aby bylo znemožněno nebo alespoň podstatně znesnadněno zneužití stávajícího benevolentně nastaveného kritéria trvalého pobytu.“

Případ Hrčava je o to složitější, že takzvaný „orgán“, který vede seznam voličů a má právo vyškrtávat, tedy starosta a jeho zastupitelé, byl zároveň tím, kdo do seznamu fiktivní občany vepisoval.

A žádné zákonné zpřesnění definice toho, kdo smí volit, se navíc za posledních 12 let neodehrálo.

„Ministerstvo vnitra má za to, že nastavení způsobu tvorby seznamu voličů odvíjejících se od seznamu osob s trvalým pobytem v obci funguje v naprosto drtivé většině případů bez problémů,“ odpověděl mluvčí resortu vnitra Ondřej Krátoška na dotaz Seznam Zpráv, jak se ministerstvo popasovalo s dvanáct let starým apelem Ústavního soudu.

Ani případ Hrčava, který znovu ukázal nejednoznačný výklad, kdo je a kdo není oprávněným voličem v obci, na tom prý podle Krátošky nic nemění: „Legislativní reakce na případ Hrčava by nutně musela vést ke zpřísnění podmínek zápisu do seznamu voličů, což by mělo negativní vliv na současný a pro voliče jednoduchý režim realizace volebního práva.“

Zatímco tedy ve větších městech a obcích může účelové nahlášení nějaké skupiny spřízněných duší starosty či kohokoliv jiného k trvalému pobytu sotva ovlivnit celkový výsledek voleb, v případě malých obcí typu Hrčava zatím bude dál jedinou možností se ex post obracet na soud a spoléhat, že ten prozkoumá faktický důvod nahlášení k trvalému pobytu – a dá správci obce jasné sdělení, koho do příště ze seznamu voličů vyškrtat.

Problémem ale je, že soud rozhoduje vždy až po volbách a při nařízení jejich opakování to mimo jiné zatěžuje i rozpočet dalšími náklady. Analytik Pirátské strany Janusz Konieczny, který jako rodák z obce nedaleko Hrčavy zdejší situaci podrobně sleduje, upozorňuje, že jejich strana chce v této věci navrhnout změnu zákona.

„Legislativní řešení této věci je zatím v úplných počátcích. Debatuji o tom s kolegou Matoušem Vančou, který je zároveň zastupitelem v Čestlicích a řešil tam stejný problém. Budeme tuto věc určitě podrobně probírat s Ministerstvem vnitra,“ říká Konieczny.

Podle představy Pirátů by měly být v zákoně jasně popsány znaky účelového stěhování lidí do obcí a soudy by měly mít možnost o sporných případech rozhodovat ještě před konáním voleb.