Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Do dvacítky montovaných domků pro uprchlíky se opírá slunce. Už před desátou ráno je na nestíněné ploše nesnesitelné horko. Nikomu to ale nevadí, stejně jako neutuchající zvuky motorek ze sousedního Masarykova okruhu.
Stanový tábor v Ostrovačicích u Brna, který Jihomoravský kraj zřídil pro ukrajinské běžence, je totiž ve středu prázdný. A nejenom ten den. V posledních třech týdnech tam nenašel útočiště jediný uprchlík.
Podobně to vypadá také také v pražských Malešicích a Troji. Zřizovatelé přitom platí za náklady spojené se stanovými tábory statisíce korun měsíčně. Co bude s areály dál, zůstává nejasné.
Jihomoravský kraj zřídil stanový tábor poblíž Masarykova okruhu na začátku června. Za dosavadní dobu fungování jím prošlo celkem 133 utečenců. „Od začátku července až do dnešního dne nebyl ve stanovém městečku v Ostrovačicích ubytován ani jeden uprchlík,“ sdělil Petr Holeček z tiskového oddělení kraje.
Za zřízení tábora s mobilními domky, jídelnou a dalším vybavením hejtmanství prvotně zaplatilo přes 2,3 milionu korun. Každý měsíc fixně přidá 550 tisíc korun. „Je to za nájem pozemku, toaletních kabin a kontejnerů, nájem oplocení i obytných kontejnerů a ostrahu,“ popsal mluvčí.
Další variabilní náklady se určují podle obsazenosti městečka. Mohou dosáhnout 580 tisíc měsíčně a zahrnují personální zabezpečení provozu, tlumočení, spotřebu energií, stravování či odvoz odpadů. „Do částky není započítána strava uprchlíků,“ upřesnil Holeček.
Kraj platí za pozemek nedaleko jedné ze vstupních bran na automotodrom 132 tisíc korun měsíčně. Plochu o výměře 4400 metrů čtverečních si pronajal od Karla Abrahama. Byznysmen spojený s většinou podnikatelských aktivit na Masarykově okruhu část pozemku vlastní, část má v užívání. „Cena za pronájem byla stanovena na základě znaleckého posudku,“ zní od vedení kraje.
Veřejně přístupná smlouva je uzavřená na období od prvního července do konce září. Abraham si tedy přijde na téměř půl milionu korun. Obě strany ji mohou ukončit dřív, a to bez udání důvodu. Výpovědní lhůta je sedm kalendářních dnů.
Zatímco nyní je areál prázdný, před jeho zřízením kraj několik týdnů bezúspěšně hledal ubytování pro rodiny se specifickými požadavky. Kvůli obavám z rozvětvených romských rodin uprchlíků či nevyhovujícím stavebním dispozicím nedopadlo ubytování třeba ve Vyškově či Boskovicích.
„Místo jsme hledali s nejlepším vědomím a přesvědčením, proto jsme výběr konzultovali s dalšími organizacemi. Hledali jsme co nejlepší řešení. Opravdu jsme si tuhle situaci nevybrali,“ sdělil už dřív hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).
Ostrovačické stanové městečko je určené pro lidi, u nichž se čeká, zda mají nárok na pomoc pro uprchlíky. Lustrace většinou zabere několik dní. Hejtmanství tam nepouští ty běžence, kteří v minulosti odmítli nabízené dočasné ubytování.
Do začátku července výdaje kraje spojené s uprchlickou krizí čítaly přes 180 milionů korun. Nejvíc peněz bylo potřeba na ubytování uprchlíků, provoz bývalého asistenčního centra na brněnském výstavišti či energie.
Prázdná Troja
Také pražské areály nejsou nyní vytížené. „V Troji v tuto chvíli není ubytována žádná osoba, v Malešicích je ubytováno celkem 54 osob,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí pražského magistrátu Tadeáš Provazník.
Od začátku fungování našlo v Troji dočasné útočiště 1260 lidí, v Malešicích 1183.
Praha oproti Jihomoravskému kraji nemusí platit za nájem pozemků. „Pozemek v Troji je majetkem města. Pozemek v Malešicích vlastní Česká pošta, nicméně nájem zde neplatíme,“ doplnil Provazník.
Přesto i tato městečka vyjdou na statisíce měsíčně.
„Stany, osvětlení, lůžkoviny a podobně dodal Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy a Správa služeb hlavního města Prahy z humanitárního skladu. Náklady na provoz městeček se pohybují v řádu stovek tisíc měsíčně. Konkrétnější údaje v tuto chvíli poskytnout nedokážeme, jelikož se náklady neustále mění,“ uvedl mluvčí.
Dokdy tábory v Praze či na jižní Moravě budou v provozu, zůstává nejasné.
Odborníci varují, že pokud ruská agrese na Ukrajině bude pokračovat i na podzim, může dojít k další uprchlické vlně. Lidi může vyhnat z domovů chlad i nedostatek energií. „Provoz bude fungovat podle aktuální potřeby a vývoje uprchlické krize,“ řekl Provazník.