Staneme se skanzenem, dělejte rychle něco, burcují vládu podnikatelé

Přicházejí se spoustu ambiciózních nápadů. Třeba na vybudování celého řetězce výroby baterií, když už na Cínovci máme největší ložisko lithia v Evropě. Nebo na vývoj a výrobu malých modulárních reaktorů, když už máme jaderné know-how, výzkumný ústav a stovky expertů. Nebo s nápadem, jak přesvědčit velké globální firmy, že Česko je skvělé místo pro umístění celosvětové agentury pro umělou inteligenci.

Zmíněné nápady jsou obsaženy v analýze, kterou podnikatelé přinesli na první schůzi vládního výboru pro strategické investice. Seznam Zprávy mají dokument k dispozici.

„Nedělejme si velké iluze, jsme ve velkém průšvihu, vlak nám ujíždí. Hrozí, že zůstaneme skanzenem. Nesmíme si zastírat současný stav věcí, byť může být taková pravda bolestná a nepříjemná,“ říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, někdejší místopředseda ODS a iniciátor vzniku výboru. „Nemá cenu hledat důvody, proč jsme se do současné situace dostali, ale najít strategii, jak aktuální hrozby překonat.“

Jenže jak najednou zařídit to, o čem se roky jen mluví na nejrůznějších seminářích a píše v mnoha koncepcích, ale skutek utek? Zástupci byznysu navrhují tři věci: způsob financování mimo rozpočet, jednodušší povolovací procesy a pak shodu vlády i opozice na vizi Česka v příštích letech.

Za prvé navrhují, aby se výdaje na velké strategické investice státu oddělily od běžného ročního rozpočtu. Chtějí tím zajistit dostatečnou péči a jistotu velkým projektům, které přesahují jedno volební období. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS je pro, ale v dalších vládních stranách takové nadšení nepanuje.

„Já jsem vždycky byl proti jakýmkoliv mimorozpočtovým fondům, ať už na bydlení, nebo na dopravní infrastrukturu, protože vždycky to vede jen k větší k netransparentnosti a větším problémům,“ říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09.

Druhá věc, s níž podnikatelé přicházejí: žádají výrazně zjednodušit celý povolovací proces u projektů, které kabinet označí za strategické. Například aby nové plynové elektrárny, pokud budou postaveny v lokalitě dosluhujících uhelných, vůbec nepotřebovaly stavební povolení a prošly jen kolaudací.

To je podle kabinetu hodně odvážné – realističtější je, že nebude vyžadovaná takzvaná EIA, posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, což obvykle celé schvalování nejvíc protáhne. „Pokud plynová elektrárna nahradí uhelnou, je jasné, že v lokalitě dojde ke zlepšení,“ říká ministr dopravy Martin Kupka z ODS.

Proč tolik spěchu? Uhelná energetika v Česku, zajišťující zhruba 40 procent výroby elektřiny, zřejmě skončí dřív než v roce 2033, jak předpokládá vláda. Uhelným elektrárnám hrozí, že z ekonomických důvodů začnou zavírat už za dva roky. Kvůli drahým emisním povolenkám se je nevyplatí dál provozovat.

Požadované změny chtějí podnikatelé zavést rychle. Za vzor dávají Polsko, jež za posledních 10 let postavilo 2800 kilometrů nových dálnic, zatímco Česko jen 142 kilometrů. A teď nám severní sousedé, donedávna zemědělská země, začínají přetahovat jaderné inženýry, protože chtějí do 10 let postavit několik reaktorů.

„Vláda na to vše má jen pár měsíců. Příští rok na jaře budou evropské volby, pak na podzim krajské a rok nato sněmovní, což je období permanentní kampaně, kdy se toho moc neudělá,“ bije na poplach Zdeněk Zajíček z Hospodářské komory.

Třetím požadavkem podnikatelských svazů je, aby na základní vizi Česka byla shoda napříč politickým spektrem. Aby se zkrátka nerušily rozjeté projekty s každou výměnu kabinetu. Ukazuje se, že právě to může být zásadní problém, protože Fialova vláda do výboru pro strategické investice nepřizvala vůbec nikoho z opozice.

Kritika z hnutí ANO na sebe nenechala dlouho čekat. „Oni snad spadli z Marsu, nevím, co tady vymýšlejí, vždyť vůbec investicím nerozumí. Proč úplně ignorují náš národní investiční plán, 20 tisíc projektů za osm bilionů korun? Nás zastavil covid, stačilo to jen převzít,“ reaguje lídr Hnutí ANO Andrej Babiš a připomíná svůj návrh z éry, kdy byl premiérem.

Ministr dopravy Martin Kupka popisuje, proč Babišův plán nová vláda nepřevzala. „Oni měli souhrn přání, co by kdo a kde chtěl postavit. Zatímco my se chceme soustředit na několik málo klíčových investic. A hlavně, na rozdíl od předchůdců, součástí našeho plánu bude i řešení, jak to financovat, bez toho to nedává smysl,“ říká Kupka.

Přesto pochopení nemá ani smířlivější místopředseda ANO Karel Havlíček, někdejší ministr průmyslu a dopravy, který měl svou vizi s názvem The Country for the Future. „Když nevíš, jak dál, vytvoř si vládní výbor. Za mě je to zbytečné. Rozumím, co chce vláda učinit, ale jdou na to příliš funkcionářsky,“ míní Havlíček. „Ale jinak souhlas, shoda na dlouhodobé hospodářské vizi je nutná.“

Podle Havlíčka měl už ekonomickou vizi dávno předložit ministr průmyslu Jozef Síkela z hnutí STAN a najít pro ni širokou podporu. Síkela šťouchanec okamžitě vrací: „Budoucnost českého hospodářství tady bohužel několik let určovaly výsledky marketingových průzkumů politické divize jednoho nejmenovaného holdingu,“ vrací Síkela úder. „Pokud chceme pracovat na modernizaci a posílení soběstačnosti, je třeba začít systematicky pracovat na strategických investicích.“

Zdá se tedy, že shoda mezi vládou a opozicí na společné vizi země je nereálná. Podnikatelské svazy se ještě pokoušejí oslovit prezidenta Petra Pavla, jestli by nesehrál roli mediátora. Času moc není – premiér Petr Fiala by chtěl hospodářskou vizi země a jednotlivé kroky představit na velké akci začátkem září.